Stovka nejlepších (32.): Hedman se dál baví hokejem a podmaňuje si NHL

Když Victor Hedman v NHL začínal, dobré tři sezóny musel slýchat tvrdou kritiku za časté defenzivní minely a špatná rozhodnutí s kotoučem. Teď je z něj druhý nejlépe placený bek zámořské soutěže, člen širšího okruhu kandidátů na Norrisovu trofej, nefalšovaná ligová hvězda. Obránci jednoduše potřebují více času. Jakmile ale naplní svůj potenciál, stanou se klíčovými muži. Svou přítomností na ledě dokáží zlomit vývoj zápasu. Ostatně loňské play-off bylo dokonalým důkazem. Nadšený kouč Jon Cooper tehdy popsal Švédův růst výstižně: Trvalo to pár let, ale Victor Hedman konečně dorazil."

Ne, Hedman tehdy nedosáhl až na Stanley Cup. S Tampou Bay Lightning skončil těsně pod vrcholem. A blízko k vytouženému poháru měl i letos, vždyť se svými spoluhráči málem vyřadili pozdější šampióny: Pittsburgh Penguins. „První týdny po konci sezóny byly těžké a pořád mě vyřazení trápilo. Ale jakmile jsem začal znovu trénovat, šlo myslet zase o něco pozitivněji,“ komentoval závěr sezóny 2015-16. „Právě porážky jsou tím, co mě teď žene kupředu. NHL je náročná liga, všechny týmy mají kvalitu a zlepšují se,“ připustil.

Vlasatý obr zase válel, dokonce hrál ještě lépe než v roce 2015, kdy se mu klaněla spousta hokejových persón. "Hrozně mě těší, jak si vede. Měl potenciál stát se takovým hráčem a konečně se mu to daří. Přitom je mu stále teprve čtyřiadvacet let. Zdaleka nedosáhl na vrchol svých možností, přesto hraje jako ostřílený veterán. Je na něj opravdu radost pohledět," řekl o něm slavný Nicklas Lidström. Hedman jeho slova potvrdil, zase se zlepšil, odhalil další vrstvu svého neskonalého potenciálu, který z něj v roce 2009 udělal draftovou dvojku.

Zase nastřádal 14 bodů, jenže tentokrát mu stačilo 17, nikoliv 26 zápasů. Čtyřikrát skóroval, dirigoval hru. Jistě mu prospělo, že se v Tampě Bay cítí skvěle. Prakticky celý tým spolu vyrůstá, je postavený na mladých hráčích, kteří výborně bruslí. „V týmu funguje dobrá chemie, navíc hrajeme systémem, jaký nám vyhovuje. Mimo jiné, spousta z nás toho společně hodně dokázala, což je skvělý hnací motor,“ vysvětlil Hedman. Bolts mu dost možná připomínají atmosféru z domovského MODO. Ano, i on pochází z  Örnsköldsviku.

Města, které vychovalo spoustu hvězd NHL. Díky čemu? Vzorovému přístupu k hokeji a švédské touze po vítězství. Jen si přečtěte úryvek z poutavého článku, který sám Hedman napsal pro Players Tribune. Popisuje v něm své vyrůstání a dospívání. Krásně poodhaluje, kudy vede cesta k výchově úspěšných sportovců. Přes štulce do zad, nadávky a protekci rozhodně ne. To už ale zabíháme poněkud jinam, dejme tedy prostor hráči číslo 77, mimochodem sedmému v hlasování o Norrisovu trofej za rok 2016.   

Co je vůbec v Örnsköldsvik k vidění? Máme tu vlastně jenom dvě pořádné věci. Obrovskou papírnu, kde pracuje můj otec a většina obyvatel města.

A pak hokej.

Hodně lidem nejde do hlavy, jak mohlo městečko, které má sotva 30 000 obyvatel, vychovat takové hvězdy, jakými jsou například bratři Sedinové, Peter Forsberg, Markus Näslund nebo Anders Hedberg. Když jsem přišel do NHL, hodně kanadských spoluhráčů se mě ptalo: "Co vám v tom městě dávají do jídla?"

S tím, co jíme, to samozřejmě nemá nic společného. Myslím si, že tajemství je v komunitě jako takové. Bude to znít možná trochu hloupě, ale musíte pochopit, jak rozdílná je hokejová kultura v různých částech světa.

Toto jsem řekl svým spoluhráčům v Kanadě, nechtěli mi to vůbec věřit: "Tampa je teprve můj druhý hokejový klub, ve kterém jsem v životě byl. Hrál jsem ve stejném týmu od šesti do osmnácti let. Změna přišla až tehdy, kdy jsem nasedl do letadla a odletěl hrát NHL do Tampy.

Hrál jsem za MoDo.

Název zní možná trochu zvláštně, ihned ho objasním.

Tým se jmenuje MoDo, protože byl založen místní firmou na výrobu papíru, která se jmenovala Mo och Domsjö. Můj otec pracoval v papírně, zároveň byl však také týmovým kustodem. Takže přišel z práce a šel brousit brusle juniorům z MoDo. A já šel samozřejmě s ním.

12 let jsem dělal každý den to samé, taková každodenní rutina.

Ráno jsem šel do školy a během každé přestávky jsem hrál s kamarády venku "bandy" (pouliční hokej). Většinou jsme však byli na ledě. Ve Švédsku je hodně sněhu, můžete hrát tedy skoro všude, kde zamrzla voda.

V zimě je to prakticky úplně všude.

Po škole jsem se vydal na stadion za tátou. Když jsme zrovna neměli trénink, sledoval jsem tréninky ostatních hráčů. Kdykoli hrálo MoDo doma, stál jsem mezi fanoušky, s nimiž jsem zpíval různé chorály. Byl jsem na každém zápase.

Zpívali jsme různé písničky, například tuto:

Hodně lidem to může připadat divné. Slyšel jsem mnoho příběhů o mladých hokejistech z Ameriky nebo Kanady, kteří cestují z jednoho týmu do druhého. Rodiče jim poté platí drahé kempy a trenéry.

Ve Švédsku je to o ničem jiném, spoluhráče z týmu berete jako rodinu. Alespoň to tak bylo za mého mládí. Poté se to trochu změnilo. Pokud se však narodíte v O-vik, hrajete za MoDo, popřípadě za jiný tým z okolí. Bratři Sedinové a Markus Näslund hráli ve skutečnosti za tým Järved, a to ještě na otevřeném kluzišti. Hráči jsou odlišných úrovní, nikdy se však necítíte odtrženi od týmu. Když lidé mluví o švédském hokeji, často zmiňují týmovou chemii, a to všechno budujete už od mládí.

Uvedu na příkladu.

Když mi bylo osm, naskytla se mi příležitost zahrát si na jednom ledě společně s tehdy osmnáctiletými Sediny. Sledoval jsem, jak elegantně a plynule vedou puk. Bylo to úžasné. Tehdy to ale nebyly žádné hvězdy. Byli to prostě kluci z města, stejně jako já nebo někdo jiný z týmu.

Jako děti jsme si vždycky přáli disponovat stejnými technickými a bruslařskými dovednostmi jako oni. Je tu ovšem jeden důležitý fakt. Nikdo na nás netlačil, nikdo nám neříkal, že to v budoucnu musíme dotáhnout do NHL nebo do nejvyšší švédské soutěže. Nikdo a rodiče už vůbec ne. Ti jenom chtěli, aby nás to bavilo.

Pokud bych měl jedním slovem vystihnout kouzlo švédského hokeje, použil bych slovo zábava.

Často to vůbec nebylo o fyzických zdatnostech, nebyli jsme vystresovaní z toho, že něco zkazíme a neprojdeme jakousi "zkouškou", my jsme se hokejem prostě jenom bavili.

Je tu ještě jedna věc, kterou byste měli o Švédech vědět. Rádi vyhráváme.

Upřímně si myslím, že žádný jiný národ nemá radši vítězství, než my Švédové.

Je paradoxem, že tahle touha vyprchala ze švédské reprezentace na Světovém poháru. Tým působil bezkrevně. Jako by chyběla i ona zábava. Pro Tre Kronor je vypadnutí v semifinále poučením. Hedman, který se strašně těšil, že bude poprvé v životě nastupovat za reprezentaci na skutečně velké akci, jistě najde, jak je jeho zvykem, v bolavém vyřazení motivaci do další práce. Do práce, kterou dělá mimořádně dobře. A GM Steve Yzerman to umí ocenit. Když s ním nedávno podepsal osmiletou smlouvu, slíbil mu 63 milionu dolarů.

Kontrakt, který začne platit od ročníku 2017-18, z Hedmana potenciálně udělá druhého nejlépe placeného obránce NHL. Ano, Hedman definitivně náleží mezi naprostou špičku. A jak řekl Lidström, ještě nedosáhl vrcholu svých možností. Řeči o éře a nadvládě Aarona Ekblada může alespoň zmírnit právě rychlonohý věžák s logem Blesků na prsou. Třeba se dočkáme situace, kdy o titul nejlepšího beka kanadskoamerické ligy budou usilovat floridští sousedi a rivalové. 

67. díl:Aaron Ekblad
66. díl: Jaromír Jágr
65. díl: Brad Marchand
64. díl: Logan Couture
63. díl: Matt Murray
62. díl: Mark Giordano
61. díl: Nikita Kučerov
60. díl: Jonathan Quick
59. díl: Brent Seabrook
58. díl: Max Pacioretty
57. díl: Corey Perry
56. díl: Marc-Édouard Vlasic
55. díl: Taylor Hall
54. díl: Ryan McDonagh
53. díl: Cory Schneider
52. díl: Aleksander Barkov
51. díl: David Krejčí
50. díl: Alex Pietrangelo
49. díl: Martin Jones
48. díl: Filip Forsberg
47. Ryan Kesler
46. Pavel Dacjuk
45. Dustin Byfuglien
44. díl: Gabriel Landeskog 
43. díl: Jevgenij Kuzněcov
42. díl: John Klingberg
41. díl: Henrik Lundqvist
40. díl: Mats Zuccarello
39. díl: Tyler Johnson
38. díl: Kevin Shattenkirk
37. díl: Matt Duchene
36. díl: Ryan Getzlaf
35. díl: Jason Spezza
34. díl:Jack Eichel
33. díl: Jakub Voráček
32. díl: Brian Elliott
31. díl: Dylan Larkin
30. díl: Brandon Saad
29. díl: Shayne Gostisbehere
28. díl: Mark Stone
27. díl: Ondřej Palát
26. díl: Andrew Ladd 
25. díl: Alex Steen
24. díl: Adam Henrique
23. díl: Henrik Zetterberg
22. díl: Corey Crawford
21. díl: Nick Foligno
20. díl: Sean Monahan
19. díl: Roberto Luongo
18. díl: TJ Oshie
17. díl: Henrik Sedin
16. díl: Daniel Sedin
15. díl: Kyle Okposo
14. díl: Marián Hossa
13. díl: Tomáš Plekanec
12. díl: Patrick Sharp
11. díl: David Backes 
10. díl:Carey Price
9. díl: Max Domi
8. díl: Jonathan Drouin
7. díl: Nathan McKinnon
6. díl: Devan Dubnyk
5. díl: Ryan Nugent-Hopkins
4. díl: Boone Jenner
3. díl: Keith Yandle
2. díl: Mark Scheifele
1. díl: Jeff Carter   

 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter