Thornton už válí v Davosu a povídá: Potřebuju Stanley Cup. Proč nepřijal Spezzovu nabídku?

Ze zápasu uběhly sotva dvě minuty a Joe Thornton už zvedal ruce nad hlavu. Jeho třetí štace v Davosu začala pohádkově, hned zkraje se asistencí připomněl fanouškům a dal jim zavzpomínat na časy, kdy v modrožlutém dresu dominoval. Střetnutí s Rapperswilem, jehož barvy hájí i Čech Roman Červenka, se poté zvrhlo v exhibici. Thornton se svými spoluhráči slavil vysokou výhru 9:2. Ve Švýcarsku hraje zdarma, bez vousů a s jasným cílem: dostat se do formy před startem možná nejdůležitější sezony v kariéře.

Thornton o Davosu mluví jako o svém druhém domově.

Od roku 2005, kdy pod Alpami vyhrál Spengler Cup, mistrovský titul i cenu pro ligového MVP, se tam vrací. Tehdy se sešel ve známém lyžařském středisku i s Rickem Nashem, Niklasem Hagmanem či Martinem St. Louisem.

Ani jeden už hokej nehraje. A hrana zvoní už i Thorntonově velkolepé pouti mezi mantinely. Ještě než ale s milovaným sportem skončí, chce ještě jednou zabojovat o Stanley Cup. A tak se na rok upsal torontským Maple Leafs.

"Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mé hokejové kariéře," povídá pro TSN. S těžkým srdcem opouštěl San Jose, vždyť u Žraloků strávil 15 let. "Ale já potřebuju ten stříbrný pohár. A Toronto má na to, aby NHL vyhrálo," dodává.

Jednačtyřicetiletý veterán oceňuje, jaké posily Maple Leafs přivedli. Věří, že i díky nim je kanadský klub připravený dobýt Stanley Cup.

S Torontem si plácl i kvůli tomu, že nedaleko odtamtud žijí jeho příbuzní. "Rodiče bydlí zhruba 40 minut, hodinu od Toronta. I to byl důvod, proč jsem s Javorovými listy podepsal. Bude fajn, když to budou mít za vnoučaty kousek a stráví s nimi více času."

Klíčovým faktorem, proč kývl na roční smlouvu za 700 000 dolarů, byly sportovní ambice. "Ten tým je dobrý, velmi dobrý, líbí se mi," pochvaluje si. A sní o posledním velkém úspěchu, který mu chybí.

Vždyť "Jumbo Joe" vyhrál snad všechny prestižní individuální i kolektivní trofeje, co hokejový svět nabízí. Má ve sbírce olympijské zlato, Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL, Art Ross Trophy určenou králi produktivity, dvakrát křepčil s trofejí pro šampiony World Cupu.

Teď se v Davosu chystá na svou nejspíš poslední misi. Přes oceán za něj míří skrz sociální sítě dojemné vzkazy, loučí se s ním borci ze San Jose (na záplavu zpráv od Žraloků se podívejte tady).

Zároveň Thorntona už kontaktují také jeho noví kumpáni z Toronta. Další ostřílený centr Jason Spezza mu dokonce nabídl, že mu přenechá číslo 19. "Jumbo Joe" odmítl, poprvé od roku 2000 tak zvolí jiné numero.

Vzpomínáte? Když coby jednička draftu vlétl v sezoně 1997/1998 do NHL, nosil šestku.

"Nemůžu mu to udělat, obrat ho o oblíbené číslo. Jason je výjimečný chlap," vysvětluje Thornton, proč Spezzovu nabídku nepřijal. U Maple Leafs oblékne dres se sedmadevadesátkou. Tu pravidelně nosíval v kanadské repre.

I to jsou loňské sněhy, naposledy hrál za národní mužstvo před čtyřmi lety. A další důkaz Thorntonovy sportovní dlouhověkosti. Dočká se happyendu a dožene i svou chiméru?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter