Víc než čtvrtstoletí, co uchvátil Vancouver. Byl jako McDavid dneska, vzpomínají na Bureho

3. září 8:00

Jiří Lacina

Brankář Kirk McLean si jako obvykle sjížděl pro puk za vlastní bránu. Zachytil ho a zastavil. Za svou kariéru to udělal tolikrát, že šlo o tu nejvyšší možnou rutinu. Nebyl pod tlakem, nikdo ho nenapadal. Co se ale stalo té noci, 5. listopadu 1991, dlouho nezapomněl. Kde se vzal, tu se vzal, přispěchal jeho nový spoluhráč. Puk si převzal a stihl zmizet tak rychle, že to McLean sotva postřehl.

Toho kluka pak nedokázal spustit z očí po celý zápas. Po zbytek sezóny ho ten nováček fascinoval. Stejně jako místní fanoušky. Pro Vancouver se začala psát nová éra. Éra Pavla Bureho.

Dva tisíce lidí na tréninku. Jen kvůli tobě

Diváků začalo přibývat. Čím dál víc se jich chtělo podívat na to ruské zjevení. „Dav něco předvídal,“ citoval McLeana před dvěma lety magazín Hockey News. „Každý jako by jím byl zhypnotizovaný. Nejvíc ze všech chlapi na střídačce, kteří zírali a čekali, co se stane.“

V NHL byla taková rychlost do té doby nevídaná. Ve spojení se schopnostmi a šikovností, jimiž disponoval, šlo o jedinečnou hokejovou kombinaci. „S pukem zacházel skvěle i v té nejvyšší rychlosti. Něco jako Connor McDavid dneska,“ dodává McLean.

Dnes je sedmačtyřicetiletý Pavel Bure usazen zase doma v Moskvě. Manžel a otec dvou dětí. Za moře odcházel v roce 1991, dva roky po draftu. Právě tak dlouho trvalo Canucks, než ho vyrvali ze spárů Rudé armády, v jejímž CSKA do té doby působil. Do Bureho příchodu nebyl Vancouver nic zvláštního. Hrál průměrný hokej, na který chodily podprůměrné návštěvy.

Na první trénink přijel Pavel Bure s Geoffem Courtnallem. V hledišti, kam chodilo na zápasy kolem deseti tisíc lidí, byly dobré dvě tisícovky zvědavců. Bure to považoval za něco normálního, tak to asi v Kanadě chodí. Teprve později mu spoluhráči vysvětlili, že ti lidé se přišli podívat speciálně na něj.

Ruská raketa

Hned ve svém čtvrtém zápase vstřelil dvě branky. Přestože se pohyboval v neznámém světě, nabil tým energií. Lidem ve městě dal důvod proč chodit na hokej. Jednoduché to ale neměl. Na rozdíl od Sovětského svazu, kde byl jedenáct měsíců v roce zavřený v tréninkovém středisku, měl tady svobodu. Musel se sám ve všech směrech obstarat. Nějakou dobu trvalo, než se domluvil anglicky.

„Neuměl jsem si ani objednat jídlo. Nevěděl jsem, jak si říct o steak, kuře nebo brambory. Tak jsem ukazoval. Zabodával jsem prst do jídelníčku, abych se najedl,“ vzpomínal s odstupem času Bure.

Na ledě to bylo lepší. S pukem na holi předváděl, že hokejový jazyk ovládá dokonale. Přezdívku „ruská raketa“ mu dal Iain MacIntyre z listu Vancouver Sun. Hned ve své první sezóně nastřílel 34 gólů v 65 zápasech a s 60 body skončil čtvrtý v týmovém bodování. Dostal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka. Nominace do elitní pětky zelenáčů mu utekla z kuriózních důvodů. Hrál totiž střídavě na levém i na pravém křídle, někteří novináři ho při hlasování zařadili na levaso, jiní na pravaso.

Další dva ročníky 1992-93 a 93-94 už byl nedostižným tahounem Canucks. V obou sezónách dal po 60 brankách a s náskokem 35, respektive 37 bodů vyhrál interní produktivitu. V sezóně 1993-94, kdy začínal v NHL pomalu upadat průměr nastřílených branek, byl nejlepším střelcem celé soutěže. Vancouveru nastaly zlaté časy. Kanadský tým patřil k nejlepším v divizi i v konferenci.

„Dělal všechno, co bylo potřeba ke střílení branek,“ připomíná McLean, že Bure neskóroval jen ze svých pověstných brejků. „Chodil do míst, kde to bolí. Do rohů. Dostával pořádně naloženo.“

Nejdál společně došli v roce 1994. Památné play off, kdy se Vancouver v boji o svůj první Stanley Cup postavil New York Rangers, kteří na pohár čekali pro změnu 54 let. Bylo z toho strhující finále, na které dodnes řada lidí vzpomíná. Bure dal ve 24 zápasech play off 16 branek a byl nejvýraznějším hráčem Canucks. Ve finále se však po sedmizápasové sérii radovali Messierovi Jezdci.

Ruská raketa vydržela ve Vancouveru do roku 1998, pak přestoupila na čtyři roky na Floridu. Kariéru zakončil Pavel Bure v New Yorku. Třikrát se stal nejlepším střelcem NHL, třikrát byl zvolený do prvního ligového All Star Týmu. Víc mu nedovolily problémy s kolenem. Hokejista, který je jen o necelý rok starší než Jaromír Jágr, nehraje NHL od roku 2003. Končil už ve 32 letech.

Chyť mě, když to dokážeš. Pavel Bure a jeho pětigólové představení proti Finům na OH v Naganu:

Bure v NHL:

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.