Vítěz Stanley Cupu i 1. ligy ukončil kariéru. Do NHL se Ference dostal díky dopisu

17. července 11:30

Matěj Mayer

V součtu s play-off 1027 utkání v nejslavnější lize světa, Stanleyův pohár, kapitán týmu NHL, trofej Kinga Clancyho za vůdcovské kvality a humanitární přínos nebo postup do extraligy. Andrew Ference minulý týden ukončil profesionální kariéru a podle výčtu svých úspěchů se sebou může být spokojený. Nic z toho by se však možná nestalo, kdyby jako 18letý mladík nerozeslal do všech klubů dopisy, v nichž garantoval, že bude jednou hrát v NHL.

Andrew James Stewart Ference, jak zní jeho celé jméno, byl v mládí spíše průměrným mladíkem, který nastupoval ve Western Hockey League za Portland Winter Hawks. Vyhýbaly se mu pozvánky do mládežnických reprezentací, skauti NHL se o něj příliš nezajímali, a tak když došlo na lámání chleba, vzal Ference situaci do svých rukou.

Věřil si, byl ctižádostivý, nebo namyšlený – každý si to může vyložit po svém – ale poté, co jej Centrální skauting opomenul při svém testování nejlepších hráčů před draftem, obeslal obránce Portlandu všechny generální manažery klubů NHL dopisem. „Věřím a nemám pochybnosti o tom, že budu hrát v NHL,“ stálo v něm.

Jen 180 centimetrů měřící rodák z Edmontonu v dopise dále psal o tom, že předpokládá, že jeho pozice před draftem není dobrá, ale Centrální skauting byl v minulosti ve svých odhadech velmi nepřesný. Proto se nechal na University of Alberta sám otestovat stejnými lidmi, kteří testují hráče pro Central Scouting, a výsledky testů přiložil k dopisu.

 

Své psaní zakončil drzým až sebevědomým tónem: „Těším se, že se mi na podzim na mém prvním kempu NHL podaří ukázat, proč jste mi dali příležitost. Ručím za to, že tým, který mi dá důvěru, nebude litovat.“ A vyplatilo se. V předposledním – osmém kole draftu 1997 (tehdy bylo kol devět) – si Ference zarezervoval tehdejší GM Pittsburghu Craig Patrick.

Výměna do Calgary a postup do extraligy

Penguins skutečně nelitovali. Andy byl hned v následující sezoně tahounem svého juniorského týmu při cestě za Memorial Cupem a už v roce 1999 se prosadil do prvního mužstva Tučňáků, i když hrál střídavě také na farmě. Ve své třetí sezoně, kterou byl ročník 2001/02, už byl stabilním hráčem NHL, ale Pittsburgh ho v polovině další sezony poslal do Calgary.

U Flames se Ferencův talent mohl naplno rozvinout. V ročníku 2003/04 patřil jako 24letý k pilířům obranných řad týmu, který podlehl až v sedmém utkání finále Stanleyova poháru Tampě Bay. Následující rok se NHL nehrála kvůli výluce a sympatický Kanaďan se tak vydal na své první zahraniční angažmá. Kamarád z Calgary Roman Turek jej přivedl do Českých Budějovic.

Tradiční extraligový účastník z Českých Budějovic zrovna spadl do první ligy a věděl, že cestu zpět musí podniknout hned v příští sezoně. Výluka přišla vhod – domů na jih Čech se vrátily kromě Romana Turka další osobnosti – Václav Prospal, Radek Dvořák, Radek Martínek či Stanislav Neckář, kteří spolu s mladým kanadským zadákem vrátili České Budějovice mezi elitu.

Stanleyův pohár a zranění, které ukončilo kariéru

Hned po návratu do NHL zažil Andy Ference svůj individuálně nejpovedenější ročník – 31 bodů (4+27) z 82 zápasů byla slušná vizitka. Během další sezony 2006/07 už se ale stěhoval do Bostonu, kde strávil šest sezon a v roce 2011 poprvé a naposledy zvedl nad hlavu nejcennější trofej. Bruins tehdy prohrávali ve finálové sérii 0:2 na zápasy s Vancouverem, ale třetí zápas vyhráli 8:1, když je nastartoval právě Ferencův gól.

Boston srovnal stav série na 2:2, páté utkání ovšem prohrál a měl nůž na krku. Kosatky dělilo jediné vítězství od Stanley Cupu, ale v šestém zápase pomohl Andrew Ference znovu brankou k vítězství svého mužstva a sedmý duel už vyhráli Medvědi hladce 4:0. O dva roky později – v sezoně 2012/13, kterou částečně ochromila výluka – se ještě jednou vrátil do tehdy už extraligových Českých Budějovic, kde byl miláčkem publika (viz odkaz).

V posledních letech své bohaté kariéry působil Andrew Ference v Edmontonu Oilers, kde dostal dokonce na dres kapitánské céčko. Mladému týmu však k úspěchu nepomohl a od ročníku 2015/16 zůstal na marodce kvůli potížím s kyčlí, které mu nedovolily dále hrát hokej. Definitivní konec ohlásil 13. června, ve svých 38 letech.

„Děkuji Pittsburghu, Calgary, Českým Budějovicím, Bostonu a Edmontonu. Vaše láska k našemu sportu mi poskytla neuvěřitelné zážitky a v těchto městech se vždy budu cítit jako doma. Hokejoví fanoušci jsou opravdu úžasní!“ ohlédl se za svou kariérou hráč z osmého kola draftu, který by možná nic z toho neprožil, nebýt drzého dopisu.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.