Vystřízlivění a kocovina. Edmonton musí začít od nuly a bez nevýhodných trejdů

Tohoto času přesně před rokem se Oilers připravovali na první play-off od roku 2006. Tým okolo Connora McDavida vypadal velmi sebevědomě a mladý kapitán mužstvo dovedl až do druhého kola vyřazovací fáze. Všichni si mysleli, že slavný kanadský celek se znovu pozvedl a jako za časů Wayne Gretzkyho postupně krůček po krůčku míří k Stanley Cupu. Letos ale přišlo jedné velké vystřízlivění a pořádná kocovina.

Nestává se příliš často, že by tým s výhercem kanadského bodování ligy byl tak nízko v tabulce. Connor McDavid je jednoznačně nejužitečnějším hráčem Oilers, přesto mu možná Hart Trophy unikne. Nedotáhl tým do play-off, což se nedá říct například o Taylorovi Hallovi a Nathanovi MacKinnonovi. Je však nepostup jeho vina?

Jednoznačně ne! Odpovídající výkony v poměru ke svým kontraktům neodváděli jiní. McDavid udělal maximum možného, a kdyby na týmovou produktivitu nebyl sám, bez jakýchkoliv spekulací by se právě Edmonton připravoval na boje o Stanley Cup. Dost pravděpodobně na úkor Kings či Avalanche.

Trenéři na odstřel?

Hlavní trenér Todd McLellan nechce vynášet soudy nad hráči, dokud si celou sezónu nevyhodnotí. „Výkon týmu je na mých bedrech. Jsem hlavní trenér. Přijímám za to odpovědnost. Nejprve se musím podívat do zrcadla a rozebrat si, co jsem udělal špatně já,“ vyjádřil se. 

Po rekordu 36-40-6 a vyřazení ze závodu o play-off se vyrojilo mnoho spekulací o změnách, které Oilers provedou. McLellan pravděpodobně bude muset vyměnit své asistenty Jima Johnsona, Jaye Woodcrofta a Iana Heberse. Samotný trenér zatím nepotvrdil, zda zmiňovaní spojí s týmem budoucnost i v příští sezóně. „Moji asistenti jsou jednou z nejzodpovědnějších skupin, jaké jsem kdy viděl. Pracovní nasazení a úroveň závazků jsou na velmi vysoké úrovni. Ale musíme všechno vyhodnotit. Organizace má vlastníka, prezidenta, generálního manažera. Dostává se na hlavního trenéra, pak se přichází k asistentům,“ ví McLellan. „Budeme-li se dívat na jednotlivce a jejich výkony, musíme posuzovat i to, jaký vliv na ně měl trenérský tým, ale také to, jak jim můžeme pomoct.“

Jinde se jim daří, u Oilers ne

Krize Edmontonu se započala hned na začátku sezóny, když vyhrál jen tři z prvních jedenácti zápasů. McLellan si myslí, že tyto výsledky naznačovaly hodně už tehdy. "Pro mě byla největší bitva hned po úvodním zápase proti Calgary, který jsme s Oilers ovládli 3:0. Dostali jsme spoustu gratulací po jasné výhře, pak ale přišla špatná série. To bylo období, které nám uniklo,“ přiznává.

Když pak ale přišla na řadu posezónní tisková konference generálního manažera Petera Chiarelliho, slova hlavního trenéra o vyhodnocení sezóny přišla vniveč. Chiarelli se obul do hráčů i asistentů trenéra a naznačil jejich konec. Jednou z oblastí, ve které pak identifikoval problém, byl v obraně. Zvláště pak dle něj týmu chyběl obránce, který by byl použitelný v přesilovkách.

Jedno je jisté. Ať už jde o bývalé hráče Oilers Taylora Halla, Naila Jakupova, Justina Schultze, Andrewa Cogliana, Patricka Maroona, Davida Perrona či Devana Dubnyka, ani jeden z celé řady nechybí v bojích o Stanley Cup.

Otázkou je, zda hlavní příčinou pádu Edmontonu nebyl až příliš velký zásah v loňském letním období po vydařené sezóně zakončené účastí v play-off. Zejména pak výměna Jordana Eberleho (letos 59 bodů) do New Yorku za Ryana Stromeho (letos 34 bodů). Někdy je postupné budování kádru více, než zbytečné změny a myšlenka urychlení procesu. A takových výměn jsme v posledním desetiletí byli u Olejářů svědky nesčetněkrát. Stačí se zmínit o slovech promarněného potenciálu Taylora Halla v porovnání s jeho letošní třiadevadesátibodovou životní sezónou.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter