Washington má smysl pro drama a Ovečkin drží slovo

Kdy po pátém zápase prohrávali 2:3, uchýlil se Alexandr Ovečkin k tomu nejotřepanějšímu klišé. Je to zvyk sportovního světa, kdykoli se něco nepodaří, hledí se k nějakému „příště“. To příště bylo ale v případě Washingtonu nastavené už hodně přísně – velelo vyhrát šestý i sedmý duel série. Ovečkin slíbil uspět doma a pak zvítězit v Amalie Areně. A slovo dodržel.

Capitals zvládli závěrečné zápasy nad očekávání. Neinkasovali v nich jediný gól. Tým, který po dvou úvodních duelech na ledě soupeře vezl domů pohodlné vedení 2:0, z něhož sklouznul až ke stavu 2:3, tak potvrdil nevšední smysl pro drama. Nezaujatý divák musí uznat, že tahle série bavila. Washington zabral a nakonec ji urval pro sebe.

Finále Stanley Cupu si tento klub vyzkouší po dvaceti letech. Dosud hrál ve své historii o pohár jen jednou, v roce 1998 parta kolem Petera Bondry a Adama Oatese podlehla 0:4 Yzermanově Detroitu. „Je to hrozně emotivní, čekali jsme na to opravdu dlouho,“ hlesnul Ovečkin, s nímž jsou výsledky Caps nejvíc spojovány.

Po skončení série odmítnul pověry a převzal Prince of Wales Trophy pro vítěze Východní konference. Každý kapitán se chová jinak, někteří věří, že je lepší na trofej nesahat, abyste si později mohli sáhnout na Stanley Cup. Podivný zvyk tentokrát nedrželi ani na západě, kde Deryk Engelland na radu trojnásobného šampióna Marca Andreho Fleuryho rovněž převzal Clarence S. Campbell Bowl. Jistě tedy víme, že letos vyhraje Stanley Cup tým, jehož vůdce se pověry nebál.

Nenápadný hrdina

Ve středu otevíral skóre svým typickým způsobem už na začátku druhé minuty Ovečkin. Skvěle chytal zejména v závěru série Braden Holtby, jehož výkony jsme zmiňovali v ranním článku. Jak už to v play off chodí, ruku k dílu přiložil v ten nejpotřebnější okamžik také jeden docela přehlížený hráč.

Andre Burakovsky se většinu play off potýkal se zraněním. V sedmi dosud odehraných utkáních nebodoval. V posledním střetnutí finále konference si všechno vynahradil, když vstřelil druhý a třetí gól. „Před zápasem mi říkal, že se cítí velmi dobře,“ svěřil Burakovskyho pocity novinářům spoluhráč Nicklas Bäckström. „A ano, měl pravdu. Byl to správný pocit.“

Hráč s ruskou krví, který se ale narodil v Rakousku a vyrostl ve Švédsku, podle toho, kde zrovna hokejově působil jeho otec, důležitými zásahy upevnil vedení hostů. Ti tento večer nebyli střelecky aktivnější. Tampa poprvé v sérii přestřílela Washington 29:23.

„Už jen hrát zápas číslo sedm je ohromné. Dát dva góly v takhle důležitém utkání, to je něco, o čem sníte. Byla to zábavná noc,“ radoval se třiadvacetiletý útočník, kterého po jeho trefách z lavičky radostnými gesty chválil i týmový kapitán.

Kamarádi do deště

Za zmínku stojí ještě jeden příběh. Alex Ovečkin už měl za sebou podávání rukou a dával televizím rozhovory, když kolem něj prošel Nicklas Bäckström a měli chviličku uvědomit si společný úspěch. Veteráni washingtonského hokeje se objali a řekli pár slov k postupu do finále.

„Čekali jsme na to opravdu dlouho,“ zopakoval třicetiletý Švéd. „Nyní jsme ve finále a uděláme všechno, abychom dosáhli něčeho výjimečného pro nás, pro tým i pro město.“

Bäckström válí ve stejném dresu od roku 2007, o dva roky starší Ovečkin od skončení výluky v roce 2005. Vcelku průměrný celek pozvedli mezi elitu, stále jim ale scházel úspěch v play off. „On a já jsme od mého třetího roku tady spolu a od prvního play off 2008 zažíváme ještě s Jayem Beaglem všechny bitvy v play off, všechny ty porážky,“ připomněl dvaatřicetiletý Rus.

„Jsou to obrovské emoce. Konečně jsme dosáhli, co jsme chtěli, jsme ve finále Stanley Cupu. Tenhle zápas byl neuvěřitelný. V sázce bylo všechno. Jsme šťastní, ale hotovo nemáme. Je před námi pořád hodně hokeje, hodně energie, hodně bitev. Ale jsme tam,“ ulevil si kapitán Capitals.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter