Zapomenutý příběh španělské chřipky: Smrt během finále, Stanley Cup bez vítěze

Pokud se otřásáte rozpaky z pomyšlení, že by se letos kvůli virové epidemii nepředával Stanley Cup, pak vězte, že NHL už tu situaci jednou zažila. Jistě, šlo o pravěk, kdy začínající liga neměla ani zdaleka takový globální dopad jako teď. Přesto nebude od věci ten příběh oprášit.

Nabízí se říct, že je to zrovna jedno století, ale nebylo by to přesné. Je to právě 101 let. Připomeňme, že o Stanley Cup se hraje od roku 1893, National Hockey League vznikla v roce 1917. První zmínka o Španělské chřipce v Severní Americe se datuje někam na začátek roku 1918. Majitelé NHL se pomalu chystali připravovat na svou druhou sezónu.

Na podzim 1918 zemřel na španělskou chřipku první hráč NHL, šlo o hvězdu Ottawy Senators Hambyho Shorea. Po zbytek roku smutné zprávy přibývaly. Zákeřné nemoci podlehla řada elitních sportovců i funkcionářů, ať už šlo o hokej nebo třeba curling. Novinové zprávy o nové sezóně tak byly doplněny radami, že si máte mýt ruce, jíst ovoce a posilovat imunitu pobytem v přírodě.

„Důkazy potvrzují, že jde o nemoc šířenou lidským kontaktem, zejména skrze kašel, kýchání a sliny. Vyhýbejte se shromážděním, pití ze stejných pohárků, sdílení ručníků apod.,“ psal dobový tisk.

Povědomé, že?

Hrajeme!

Třebaže už si pandemie klestila cestu světem, NHL na podzim 1918 normálně začala. Snad i proto, že ještě nešlo o tak masovou záležitost. Přesné zápisy nejsou, ale ještě o několik let později chodilo na některá utkání třeba jen pár desítek fanoušků. Liga tehdy čítala jen tři týmy – Montreal Canadiens, Ottawa Senators a Toronto Arenas. Plánována byla na dvě desetizápasové poloviny.

Po první půlce vedli Canadiens. Možná i proto, že se jim příliš nedařilo, začalo Toronto jako první volat po přerušení soutěže. Odehráno bylo zrovna 17 utkání. Ligový prezident Frank Calder přesvědčil rebely, aby pokračovali. Osmnáctý zápas byl poslední, po něm liga vyhlásila, že první dva, tedy Ottawa s Montrealem, se mohou utkat o právo vyzvat vítěze Pacific Coast Hockey Association o Stanley Cup. Tak se tehdy o stříbrný grál hrálo.

Montreal vyhrál 4:1. Vítězové si sbalili kufry k náročné cestě přes kontinent do Seattlu. Místní Metropolitans si vybojovali právo hrát o Stanley Cup ve dvou zápasech proti Vancouveru Millionaires, jimž chyběl hvězdný Bernie Morris. Trčel v base, kam se dostal, protože se vyhýbal odvodu na vojnu.

Kašel, horečka a smrt

Metropolitans smázli unavený Montreal v prvním duelu 7:0, ve druhém se hosté zlepšili a vyhráli 4:2. Nečekejte, že by se pak jelo zpět do Kanady. Celá série se měla odehrát na jednom místě. Do třetice vyhrál Seattle 7:2, čtvrtý zápas skončil bezgólovou remízou.

Pátý duel pro sebe urval po výhře 4:3 Montreal, radost ale zkalila ztráta kamaráda. Jeden z nejlepších hráčů Canadiens, obránce Joe Hall, zkolaboval ještě na ledě. Dva dny volna mezi pátým a šestým kláním odhalily krutou pravdu. Několik hráčů na obou stranách projevovalo symptomy ošklivé chřipky. Nemáte o ně strach, protože šlo o mladé a trénované borce? Tím hůř, španělská chřipka totiž kosila právě ty nejmladší a nejsilnější!

Virus, na jehož řádění zemřela těsně po „Velké válce“, jak se prvnímu světovému konfliktu říkalo, víc lidí než v samotném válečném běsnění, totiž způsoboval tzv. „cytokinovou bouři“. Jde o přehnanou reakci imunitního systému, který místo aby chránil, zabíjí. Kdokoli dnes zápasí s nějakou autoimunitní chorobou, drobně tuší, o čem je řeč. Na španělskou chřipku umírali nejvíc lidé mezi 20-40 lety. Zabila odhadem 50 až 100 miliónů lidí. Smrtnost, tedy úmrtnost nakažených, byla mezi 10-20 %, zhruba jako v současném Španělsku a Itálii, kde pro změnu umírají hlavně staří.

Bez vítěze

Joe Hall musel s teplotou přes 40 C do nemocnice, což hosty značně oslabilo. V den šestého zápasu ho následovali další čtyři hráči Canadiens, včetně generálního manažera George Kennedyho. Podobně jako letos v jižní Evropě, kde se v počátku epidemie vesele hrály fotbalové zápasy a virus se mocně šířil, si také tehdy v Seattlu zpočátku nikdo nechtěl představit přerušení nervózní bitvy.

Emotivní vyjednávání se zdálo vést k tomu, že citelněji zasažení hosté sérii prostě vzdají, domácí však nechtěli vyhrát tímto způsobem. Generální manažer Seattlu Pete Muldoon nabídnul soupeři možnost naverbovat hráče z nedaleké Victorie, nápad byl ale odmítnut. Dohady nikam nevedly, ke cti Seattlu budiž přičteno, že nechtěl vyhrát úředním verdiktem. Série byla nakonec přerušena.

Canadiens zůstali v Americe a čekali na zotavení nemocných. Hlavně stav George Kennedyho se podle zpráv tisku zhoršoval. Z Montrealu se za ním dokonce vydala jeho manželka. Stav marodů se nakonec zlepšil. Až na jednoho. Sedmatřicetiletý Hall utrpěl v důsledku chřipky zápal plic a 5. dubna 1919 v místním sanatoriu zemřel. 1300 kilometrů od své ženy a dětí.

„Hokej miloval. Hrál ho naplno. Třebaže nebyl vzrůstem nejvyšší, kdykoli dostal pukem, byl zasažen do tváře, a bylo vidět, že trpí, pokračoval, jako by se nic nestalo,“ psal tehdejší Vancouver Sun.

Velebily jej noviny po celé Kanadě, kam odešel s rodiči z Anglie ještě jako batole. Připomínaly jeho tvrdou práci na železnici, která mu umožnila opatřit rodině relativně pohodlné živobytí. Po smrti převezli jeho tělo domů na východ, kam putoval také Stanley Cup.

Vrátil se poslednímu vítězi z Toronta.

Na stříbrné trofeji je od té doby k roku 1919 ve třech řádcích poznámka: Seattle Metropolitans, Montreal Canadiens, série nedohrána.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter