Brutální očistná kúra. Toews promluvil o klystýrech, zvracení a dvanácti litrech tekutin denně

Je to smutný příběh. Trojnásobný vítěz Stanley Cupu, který jednou jistojistě zamíří do Hokejové síně slávy, už rok a půl nehraje a stále hledá cestu ze složitých zdravotních problémů. Nedávno zveřejnil na svém Instagramu, že podstoupil v Indii náročnou očistnou kúru známou jako Panchakarma.

Zájemci o téma zbystřili a nastartovali google. Pro širší veřejnost tímto přinášíme výtah z pár dnů starého rozhovoru pro web GQ, kde se Jonathan Toews podrobně rozhovořil nejen o posledních měsících a týdnech. 

Pokud se vám taky zdálo, že se během kariéry rád schovával za fráze a byl opatrný na slovo, po této zpovědi změníte názor.

Zdravotní potíže od puberty

Bývalý kapitán Chicaga přiznává, že už velmi mladý míval zdravotní potíže, včetně těch trávicích. „Nic seriózně chronického nebo přímo diagnostikovaného v tomto mladém věku, ale rozhodně jsem už coby náctiletý neustále s něčím bojoval,“ vzpomíná Toews.

„Během kariéry v NHL, už někdy ve druhé sezóně, jsem často marodil, v noci nemohl spát. Zhruba v jednadvaceti letech jsem si uvědomil, že to opravdu není normální. Tehdy jsem se začal zajímat o celkové zdraví, nutriční problematiku a celé tělo.“

Samozřejmě jakákoli edukace v tomto směru je užitečná, zvlášť v dnešním plně profesionalizovaném sportu, kde už není prostor pro „pivečko po zápase“, nedej bože cigaretku. Vyřešit si stravu a zařadit vhodné doplňky mikroživin vás může posunout právě o ten centimetr, kterým trumfnete konkurenci. Ta je ve světovém hokeji, potažmo všech velkých sportech, čím dál tvrdší a nemilosrdnější. Rozhodují detaily.

Jenomže Toewsovy problémy byly hlubší. A s proděláním covidu se ještě zhoršily. „Někdy v březnu 2020 pohár přetekl. Pořád jsem kašlal a i přesto s tím hrál. Začalo se to nabalovat...“

Oběhl spoustu doktorů. Ten doporučil to, ten zas tohle. Výsledek byl nula. Což u chronických potíží nepřekvapí. Léčíme, ale neuzdravujeme. Západní medicína je skvělá na akutní stavy. Umíme sešroubovat kost, dát krev, vyměnit kloub nebo celý orgán, ale autoimunitní nebo jiné chronické potíže snadno odstřelíme jako „doživotní“ a neřešitelné.

Musím na to jinak

V roce 2023 začal Toews spolupracovat s praktikem Ájurvédy, tradiční indické medicíny. „Poradil mi změnu stravování. Zařadil jsem věci, které jsem nikdy dřív nejedl, a začal jsem aplikovat různé byliny, které pomáhaly s tlumením zánětů a zlepšovaly trávení,“ prozradil Toews.

„Taky mi řekl, že měl několik klientů, kterým pomohla speciální kúra přímo v Indii. ‚Měl bys zkusit Panchakarma detox‘, radil mi. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a nakonec se rozhodl do toho jít. A byl to opravdu nářez. Neskutečná zkušenost.“

Po pěti letech utrápeného hledání, ve fázi pokročilých potíží, byl Toews připravený na všechno. I samotný kurz ale probíhá postupně. První dva týdny jsou přípravou na nejhorší. „Běžná rutina byla vstávat ve 4:30. První jóga v 5:00. To jsem tedy vynechával. Na to jsem neměl sílu,“ přiznává bývalý profesionální sportovec, známý extrémním smyslem pro disciplínu.

„V 6:00 první puja. Náboženská ceremonie. To jsem taky vynechával. V 7:00 byl první klystýr. Každý dostal jinou směs bylin. V 8:00 snídaně. V 9:00 bahenní koupel. V 10:00 - 10:30 obvykle masáž. Z některých masážních místností se ozýval hlasitý křik. Po týdnu jste byli na kaši...“

V poledne další jóga. Pak oběd. Odpoledne další jóga a večeře do 17:30. Tělu na noc prospívá delší odstup mezi večeří a snídaní. Organismus tím akceleruje autofagii a „uklízí buněčnou zahrádku,“ jak hezky obrazně říká tuzemský imunolog prof. Jan Černý z Přírodovědecké fakulty v Praze. To v Indii samozřejmě dobře ví. Panchakarma se zde aplikuje 5000 let.

Příští stanice: Peklo

Další fáze kúry už byly hodně nepříjemné. Neustálá projímadla. A bylinky v roztoku ghee (přepuštěné máslo, tradičně používané v Indii, dokud ho nevytlačily rostlinné oleje). Nádoba s povoleným máslem se každým dnem zvětšovala. „Jde o to vypudit ze všech tkání těla mikroby, viry a těžké kovy. Nebudu zacházet do detailů, ale bylo to brutální. Byl jsem kousek od toho zmáčknout červené tlačítko,“ přiznává Toews.

Následovala dvoudenní úleva. Normální jídlo. A pak zpět do pekla. „Zase jídlo, které je navrženo tak, abyste se cítil jako totální h...o,“ nebere si servítky v minulosti strohý profík. „Den osm byla vamana, což je vynucené zvracení. Ten den jsme vypili dvanáct litrů tekutin...“

Byly to čtyři litry mléka, čtyři litry bylinného tonika z lékořice a čtyři litry slané vody. „Každou třetí – čtvrtou sklenici zvracíte. Všechno ven. Všechno je designováno na detoxikaci organismu.“

Zní to šíleně? Doporučení běžných doktorů se rovněž vymykala. „Nabízeli mi krev mladých lidí (pozn.: plazmaferéza), s čímž jsem měl etický a osobní problém. Odmítl jsem to. Ale kývnul jsem na spoustu jiných věcí, které mě stály hromadu peněz a nepřinesly nic. Třeba po ozónové terapii mi bylo fakt bídně. Absolutně brutální.“

Oproti tomu indická terapie pomohla. „Víc než cokoli předtím,“ říká hokejista. „Není to jen o jídle, o lécích, učí vás o stavu mysli, o stavu emocí, o energii, přístupu, vnímání.“

„Všechno, čím jsem v životě prošel, je na mojí odpovědnost,“ připomíná Toews základní odlišnost od západního přístupu k nemocem, kde rádi vše svádíme na geny, viry, náhodu, smůlu... A odpovědnost za naše zdraví vkládáme do rukou lékařů.

Odraz ode dna

Tím asi nejmenším problémem bylo, že museli účastníci kurzu na dlouhé týdny zapomenout na výdobytky civilizace. „Wi-fi nebyl v celém objektu s výjimkou malé kanceláře. Nebudu lhát, občas jsem si tam telefon zapnul. Nicméně součástí léčebného procesu bylo nerozptylovat se.“

Oficiálně trpí Jonathan Toews syndromem chronické zánětlivé odpovědi (CIRS). Nevyzpytatelný covid všechno výrazně zhoršil. „Když jsem prošel covidem, imunitní systém se mi doslova zbláznil. Stačilo ráno vypít sklenici vody a celé tělo opuchlo... Nepřiměřeně jsem reagoval úplně na všechno.“

„Spolupracoval jsem se spoustou doktorů. Každý měl svou teorii, svůj přístup, svůj pohled na věc. Vyzkoušel jsem bezpočet protizánětlivých substancí, od vitamínu C po glutathione. Asi není moc toho, co bych neznal. Bral jsem opravdu vysoké dávky kurkuminu, který trochu fungoval. Nicméně každý den po příchodu domů jsem se cítil, jako bych měl ruce a nohy z betonu. Nedařilo se mi vyčistit tělo a taky moje játra zřejmě byla něčím toxikována.“

V Indii se odrazil ode dna. „Jsem rád, že jsem to podstoupil. Naučil jsem se zpomalit, žít víc současností, užívat si maličkosti, vytvořit si prostor pro to být zdravý.“

Co ještě hokej?

Toewsovi je 36 let, v dubnu mu bude 37. V tom věku dal Alexandr Ovečkin 50 gólů a celkově udělal 90 bodů. Sidneymu Crosbymu bylo 37 letos v srpnu. V minulé sezóně zapsal 94 bodů. Zažili jsme spoustu comebacků ve vyšším věku. Toews není tak starý, aby se nemohl vrátit na led.

„Rozhodně to mám v hlavě. Mluvil jsem se spoustou lidí, co už skončili, a hodně z nich vám řekne, že touha být zase na ledě a soutěžit, být s kluky v šatně, to vás nikdy neopustí. Když přijde váš čas, musíte to umět přijmout. Tak to je. Ale část mého já chce pořád dát maximum návratu a poznat, co bych ještě zvládl.“

„Rozhodně necítím, že je po všem,“ říká mnohoznačně Toews.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter