Cigareta v ústech profesionála? Dnes nepředstavitelná, dřív docela běžná věc

Pokud patříte věkem někam pod třicet let, asi sotva uvěříte, jak pevnou součástí lidského života bývala cigareta. Kouřilo se všude. V restauracích, v kancelářích, na poradách, ve vlaku, dokonce v letadlech (!) a bohužel i na sportovištích; ta profesionální nevyjímaje.

Někdejší špičkový kanonýr NHL Mike Bossy oslavil v lednu 64 let. Kdo se k němu dostal blíž, potvrdí, jak příjemný a milý člověk to je. Takoví jsou obvykle nejzranitelnější. Bossyho hlavní slabost je ale jinde. Za rakovinou plic, s níž momentálně začíná svůj nerovný boj, je především záliba v kouření. Už v době aktivní kariéry spořádal i dvě krabičky denně.

Popelníčky a oblaka kouře

Až do začátku devadesátých let nešlo v NHL bohužel o nic mimořádného. Nekouřili zdaleka jen hráči druhého sledu, mezi vášnivé vyznavače tabáku patřily i největší hvězdy. Pokud jste potkali mimo led třeba Guy Lafleura, pak jste ho velmi pravděpodobně spatřili s cigaretou v ústech. Mike Bossy dával se zapálenou cigaretou i pozápasové televizní rozhovory.

Joe Sakic zažil Lafleura na přelomu osmdesátých a devadesátých let v Quebecu. Legenda Montrealu zde na prahu čtyřicítky končila kariéru. „Na hotelovém pokoji nekouřil, chodil vždycky do koupelny. Vzhlížel jsem k němu. Říkal jsem mu, že by to neměl dělat, ale dělal si, co chtěl,“ vzpomínal Sakic.

Také mladý Mario Lemieux chodil během šampionátu 1985 po Praze s cigaretou v ústech. Zlozvyku se definitivně zbavil, až když se léčil s rakovinou lymfatických uzlin. Denis Savard nastřílel v NHL 473 branek, denně prý vytáhl minimálně krabičku. Jeho spoluhráči z útoku v Chicagu Steve Larmer a Al Secord rovněž kouřili, pročež se formaci přezdívalo „The Party Line“.

Když přišel Mike Keenan coby začínající trenér v roce 1984 do Philadelphie, zažil šok. „Všude ležely popelníky… První, co jsem řekl, bylo: ‚Žádné kouření v šatně! Když už to musí být, kuřte vedle v hale.‘ Pak hrajeme první přípravný zápas, já jdu do kabiny a tam ani noha. Dumám, co se děje. Jdu se podívat do haly a tam celý tým v oblaku kouře.“

Jedním z největších kuřáků v historii ligy byl zřejmě Al Iafrate. Obránce s ojedinělou střelou a o nic méně unikátní zálibou v nikotinu. „Vybavuju si svůj první exhibiční zápas v roce 1990, byl jsem asistent ve Philadelphii,“ vzpomínal kdysi pro Sports Illustrated Ken Hitchcock. „Ve Washingtonu jsem nesl rozhodčím zápasovou sestavu, a když jsem šel kolem šatny Capitals, Iafrate si tam připaloval letlampou na ohýbání hokejek. Přišel jsem zrovna od juniorů, docela jsem nechápal...“

Peter Šťastný ve své biografii Hokej na dvoch kontinentech vzpomíná na scénku, kdy se jeho brankářský spoluhráč v NHL složil a svíjel v bolestech po nikterak prudkém nahození puku. Lehká střela ho trefila kamsi do kalhot. Později se ukázalo, že si zapomněl v kapse masivní kovový zapalovač, jimž o přestávce připaloval sobě i spoluhráčům. Kotouč ho trefil právě do něj.

Nekuřácká liga

Že kouření škodí zdraví, ví dnes už každý. Zrcadlo kuřákům nemilosrdně nastavila také probíhající pandemie. Z Itálie i Číny šla už na jaře 2020 čísla, podle nichž byla většina obětí covidu celoživotními kuřáky (především mezi muži, kteří kouří víc). Samotný kouř je i pro viry toxický, pokud ale nevítaný host přežije a zahájí replikaci, má to kuřák s oslabeným imunitním systémem a sníženou kapacitou plic o dost těžší. Může být snadnou kořistí.

Důležité je zdůraznit, že sportovcům škodí cigarety víc než běžnému člověku. Lékař fotbalové Sparty osmdesátých let kdysi pro časopis Stadión popisoval svůj boj s kuřáky ve fotbalovém týmu. Varoval je, ať si aspoň nezapalují těsně po tréninku nebo po utkání. Plíce jsou v tu chvíli roztažené, plicní sklípky extrémně citlivé. Jedna taková cigareta je pak za deset. Silnější kuřák uloží za život do plic až přes tři kila dehtu, co teprve aktivní sportovec?

Bohužel profesionální hokejisté běžně kouřili i o přestávkách zápasů. Iafrate si prý klidně řekl o cigaretu novináři, s nímž dělal o pauze rozhovor. Doba byla taková, že zdravotní dopady nikdo neřešil. Špičkoví sportovci minulosti dokonce běžně vystupovali v reklamách na cigarety. Baseballová legenda Joe DiMaggio třeba propagovala Chesterfieldky.

Nezdravé návyky pronikaly do NHL z Kanady i z Evropy. Silným kuřákem býval například Sergej Zubov, vítěz Stanley Cupu z let 1994 a 1999. S nástupem 21. století začali kuřáci z ligy mizet. Dlouholetý hráčský agent Don Meehan měl v péči spoustu hokejistů. Ke kouření už v roce 2012 řekl: „Neumím si představit klienta, který by kouřil. A neumím si to představit v celé lize. Časy se změnily.“

Leckdo hokejisty omlouvá, že si cigaretou ulevovali od stresu, jemuž byli vystaveni. Žádné zklidňující účinky přitom kouření nemá, spíš naopak. Metabolismus mírně zrychluje (proto po skončení s kouřením většina lidí přibere na váze). Zklidnit vás může jen coby placebo nebo nutná dávka pro třesoucího se narkomana. Obliba cigaret stála dlouhé roky na nevědomosti. „Nikdo o tom nepřemýšlel. O rakovině nikdo nemluvil. Byl to životní styl,“ tvrdí Scotty Bowman.

Že lze i s krabičkou cigaret prožít dlouhý život? Jistě je to možné. Jenomže člověk západního střihu si dnes škodí na mnoha frontách. Nedostatek pohybu, průmyslově zpracovaná strava, stresy. Konečný účet bývá nemilosrdný a dostávají ho čím dál mladší lidé.

Samotný hokej dřív nebýval tak fyzicky náročný. Pokud jste to „měli v ruce“, dalo se obstát i s plícemi, které zvolna plnil dehet. Výmluvy však neobstojí. „Nevím, jak moc to ovlivnilo přímo hru mladého hokejisty, ale rozhodně to zkrátilo spoustu kariér,“ myslí si Mike Keenan.

Kluby dnes nedávají hráčům do smluv přímý zákaz kouření, ti se přesto nezdravému zlozvyku dobrovolně vyhýbají. Konkurence narostla. Na šanci zahrát si milionářskou soutěž čekají zástupy zájemců. Skutečný profík nepodcení jediný detail. Využívá dovedností a psychologické kouče, nutriční poradce. Časy se opravdu změnily.

Kouřením už si výkonnost nikdo neohrožuje.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter