Dva gólmani a on. Streit se zapsal do švýcarské historie, bude na Poháru?

K obhajobě Stanley Cupu Pittsburghu nepomohl úplně velkým dílem, přesto se zapsal do hokejové historie své země. Obránce Mark Streit se stal prvním švýcarským hokejistou z pole, který slavný pohár zvedl nad hlavu. Dříve si tento kouzelný moment užili totiž pouze dva brankáři, v roce 2001 David Aebischer a o pět let později Martin Gerber. Je však otázkou, zda Streit oba své krajany napodobí v tom, že bude jeho jméno na Stanleyově poháru také vyryto.

Devětatřicetiletý obránce totiž nesplnil kritéria, která by mu automaticky zaručovala jistotu, že jeho jméno na Poháru bude. Pravidla totiž říkají, že aby mohlo být jméno hráče na Stanley Cupu vyryto, musí za vítězný tým odehrát buďto alespoň 41 zápasů základní části, nebo nejméně jedno utkání ve finále. (Do roku 1977 mohli být na Poháru jen hráči, kteří se účastnili play off).

Jenže Mark Streit po výměně z Tampy Bay (protože tam na pár okamžiků putovala z Philadelphie jeho hráčská práva než přesídlila o dům dál) odehrál za Penguins jen 19 střetnutí v základní části a další tři v play off. Bohužel pro něj ne ve finále, ale pouze ve finále Východní konference proti Ottawě. Vše by bylo jednodušší, kdyby Streit třeba byť jen na jedno střídání ve finále proti Nashvillu nastoupil, ale to se zkrátka nestalo.

Zajímavé je, že ani Aebischer s Gerberem nenastoupili ani k jednomu utkání finále. Rovněž je třeba připomenout, že v případě výhry Nashvillu by se ze zisku Stanley Cupu radovali hned tři Švýcaři – Roman Josi, Yannick Weber a Kevin Fiala. Všichni zmínění by potřebná kritéria pro to, aby jejich jména na Poháru byla, splnili.

Naději na to, že bude jeho jméno společně s ostatními hráči Pens vyryto na Pohár, ale Streit stále má. V roce 1994 totiž bylo přidáno ustanovení, které dává týmům právo zažádat NHL o to, aby jméno hráče, který kvůli polehčujícím okolnostem nemohl požadovaná kritéria splnit, mohlo na Stanley Cupu také figurovat. 

Historie pamatuje různé případy, a tak jde jen těžko předpovídat, jak to v případě švýcarského obránce bude. Pascal Dupuis, který byl už v prosinci 2015 nucen ukončit kariéru, na vyžádání Penguins na Poháru v loňské vítězné sestavě je, i když stihl odehrát jen 18 zápasů základní části. Stejně tak třeba v případě triumfu Bostonu v roce 2011 Marc Savard, jenž nastoupil pouze k 25 utkáním. 

Jenže nic takového není Streitův případ. Ten nebyl zdravotně indisponovaný, zkrátka se jen v play off v drtivé většině zápasů nevešel do sestavy, potažmo neměl možnost odehrát za Pittsburgh požadované množství duelů v základní části. 

Mezi zvláštními případy je i Čech Stanislav Neckář 

Zajímavým případem pak je třeba i bývalý český obránce Stanislav Neckář. Ten je zapsán ve vítězném týmu Tampy Bay z roku 2004 i přesto, že za Lightning neodehrál v základní části žádný zápas a v play off jen dva. V celé základní části odehrál jen jeden zápas za Nashville, z kterého později do Tampy zamířil. Téměř po celou dobu základní části byl totiž na listině zraněných.

V tehdejším mužstvu Tampy nebyl sám, kdo dostal takovou výjimku. Na Stanley Cupu jsou i tehdy pětatřicetiletý Darren Rumble, jenž za Tampu nastoupil jen k pěti zápasům základní části (po zbývající dobu byl hráč, který strávil většinu kariéry v nižších soutěžích, pouze zdravým náhradníkem) a Eric Perrin, který jako nováček odehrál čtyři utkání v základní části a 12 v play off. Před 13 lety se za tyto své hráče rázně postavil kouč John Tortorella, který řekl, že prostě musí být na Stanley Cupu. A NHL vyhověla. 

U Streita bude tedy zřejmě dost záležet i na tom, jak se k celé věci postaví vedení Penguins. Historie totiž pamatuje i případy, kdy se tým zachoval k hráči dost bezohledně. Když vyhrálo v roce 2010 Stanley Cup Chicago, byl na soupisce i švédský obránce Kim Johnson. Blackhawks jej získali výměnou z Minnesoty, za kterou odehrál do té doby v základní části 52 utkání. Za Chicago stihl odehrát osm duelů, víc nestihl kvůli otřesu mozku, který mu následně nedovolil hokej hrát už vůbec. Jenže Blackhawks tehdy NHL o výjimku ani nepožádali. Muž, který v NHL nastoupil k více než 700 utkáním, tedy na Poháru není a není ani považován za vítěze Stanley Cupu.

Ojedinělým případem, který je opakem toho Johnsonova, je zapsání ruského obránce Vladimira Konstantinova mezi hráče vítězného týmu Detroitu Red Wings z roku 1998 (ještě před pár dny dosud poslední úspěšná obhajoba). Jen šest dní poté, co Detroit oslavil zisk titulu v roce 1997, byl totiž Konstantinov součástí autonehody, kvůli které byl několik dní v kómatu, a následně zůstal připoutaný na vozíku. Obrázky, kdy kapitán Red Wings Steve Yzerman dovezl Konstantinovovi Pohár až na klín, mají jistě všichni fanoušci Rudých křídel ještě v živé paměti. 

Ale zpět k osobě, o které vlastně celý článek je. Mark Streit ve chvíli, kdy zvedal nad hlavu vytoužený Stanley Cup, určitě nepřemýšlel nad tím, zda jméno na Poháru mít bude, či nikoliv. Za vítěze Stanley Cupu považován je a momenty z oslav mu už také nikdo nesebere. „Zažít něco takového je neuvěřitelné, je to splněný sen. Kluci hráli skvěle, proti Nashvillu to byla těsná série,“ řekl reportérovi z kanadské televizní stanice TSN. 

Titul jako sladká tečka? Spíš ne, Streit chce hrát dál 

„Ten moment je neskutečný. Když zvedáte Stanley Cup nad hlavu, je to jako kouzlo,“ doplnil Streit. Kdekdo by si mohl myslet, že tohle bude krásná tečka za jeho dvanáctiletou kariérou v NHL. Jenže muž, jenž v prosinci oslaví 40. narozeniny, končit nehodlá. „Stále se cítím velmi dobře, myslím, že pořád dokážu hrát docela dobrý hokej. Rád bych pokračoval, protože tuhle hru miluji,“ uvedl. 

Je proto dost možné, že bude mít ještě minimálně jednu šanci nechat své jméno na Stanley Cup vyrýt bez jakýchkoliv okolků. Víc než jasné je každopádně to, že nebude moci po nikom požadovat takový plat, jaký měl doteď (5,25 mil. dolarů ročně). Ale se skromnější výplatou by se určitě ještě některému z celků NHL mohl hodit. Letos odehrál 49 utkání za Philadelphii, v nichž si připsal 21 bodů (5+16), ovšem také 10 mínusových bodů v tabulce pravdy. Za Pittsburgh 19 v základní části s nasbíranými šesti body (1+5) a tři v play off, kde zapsal dvě asistence. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter