Hertl: Každé auto ve Vegas má naše logo. McDavid ho zaskočil, radost mu dělá Slavia

Už to není rozesmáté ucho, které v roce 2013 čtyřmi kusy šokovalo New York Rangers a celý hokejový svět. Z českého centra Tomáše Hertla je v NHL mazák, vždyť na top scéně nedávno překlenul hranici osmi stovek utkání. „Role se trošku změnila, ale snažím se udržovat to, že jsem v lize třináct let,“ líčil Hertl z Las Vegas při online callu se zástupci médií.

Zavládla se vstupem do nového ročníku spokojenost? Pacifickou divizi vedete o kousek před Seattlem.
Myslím, že je to celkem slušný start. Začátek nebyl úplně ideální, jak jsme si představovali. Pak jsme hráli víc doma, hokej byl lepší. Následoval těžší trip, i tak jsme z něj přivezli půlku bodů. Teď s Carolinou to byl jeden z našich nejlepších zápasů. Z osobního hlediska se sehráváme, snad se to bude jen zvedat.

Ve druhém útoku od nedávna ladíte chemii s hvězdným Mitchem Marnerem a Pavlem Dorofejevem. Sedá si to postupně? Sám jste za deset klání nastřádal devět bodíků za čtyři trefy a pět nahrávek.
S Pavlem jsme spolu hráli už minulý rok. Druhá část sezony se hodně vydařila, dávali jsme góly. Dokazuje to i letos, má neskutečnou střelu. S Mitchem jsem nezačínal, hrajeme spolu v posledních zápasech, ale klape to. Máme šance, sehráváme se. Na ledě má neskutečné vidění, chce nahrávat i dostávat puk zpět. Vyhovuje mi to. O zápasech se pořád bavíme. Naví je to super kluk do kabiny chemie bude lepší a lepší.

Jakou zpětnou vazbu vám poskytuje trenérský štáb pod taktovkou Bruce Cassidyho?
Když jste takhle dobrý tým, tak se neřeší každá maličkost. Hlavně jde o vítězství. Pozitiva od trenéra slyšíme, ale chceme pracovat, abychom byli nebezpečnější. Tým to bude potřebovat. Můžeme rozhodovat zápasy.

V Las Vegas načínáte druhou plnohodnotnou sezonu, už jste přišel na chuť městu a okolnímu prostředí?
Myslím, že je to jedno z nejlepších míst na zápas – úžasná atmosféra už na rozbruslení, muzika jede nahlas, jak kdybyste byl v klubu. Každý si to užívá. Kdo sem jede z českých kluků, tak se mu to líbí. Dělá se show, různí bubeníci, tanečnice, Vegas se do toho zapojili. Překvapilo mě, jak tady lidi mají hokej rádi. Každé auto má naše logo. Ostatně to tady byl první sportovní tým. Jsme tu s rodinou spokojení. Člověk vidí jenom hotely a kasina, ale když odjede dál, bydlíme u Red Rocku a 45 minut od baráku můžeme v zimě sáňkovat. Počasí je super, život fakt dobrej. Patří to k top destinacím v NHL. A tým tu bude vždycky kvalitnější, protože organizace funguje na sto procent.

Pár dní zpátky jste si odškrtl milník 800 startů v NHL. Vnímá člověk, jak to letí a přichází s tím třeba o to větší veteránské povinnosti?
Nás starších je víc, někteří kluci mají přes deset let v NHL. Mám míň starostí než v San Jose, kde jsem byl nejdéle a jeden z nejstarších. Nejsem kapitán nebo asistent, ale na mítinky chodím, nebojím se promluvit v kabině. Nebojím se tým povzbudit. Role se trošku změnila, ale snažím se udržovat to, že jsem v lize třináct let.

Za tu dobu se leccos změnilo. Nedávno se dost probíralo rozdávání monstrózních kontraktů, které umožnilo navýšení platového stropu – podpis Kirilla Kaprizova spustil určitou finanční spirálu. Za velké peníze se upsal i váš parťák z klubu Jack Eichel, Connor McDavid zase možná kapku slevil...
Salary cap byl nějakou dobu zastavený, dlouho se to nehnulo. Pro TOP hvězdy je to těžké. Asociace nechce, aby hráči podepisovali za míň, ale aby se platy naopak zvedaly, když je možnost. Za nás to bylo trošku jiné – odehrál jsi tři roky, dostal bridge, pak bojoval o větší smlouvu. Teď se snaží chytit hráče, když vidí potenciál, aby ho pak neplatili ještě víc. Eichel je jeden z nejlepších centrů NHL, zaslouží si to, vyhrál tady Stanley Cup, je to ligová superstar. McDavid zaskočil, po dvou letech to ale bude jiná částka.

Do nadcházející olympiády v Itálii už zbývá méně než sto dní. Stáčí se vám k ní myšlenky?
Určitě mě to napadne, ale snažím se na to spíš nemyslet. Měl jsem v kariéře smůlu, jednu olympiádu už jsem kvůli zranění vynechal. Chci, abych se cítil v každém zápase stoprocentní, byl připravený. Vím, že tady olympiáda je, ale hlavní je podávat nejlepší výkony zápas od zápasu.

Na jaké bázi komunikujete s národním týmem? A otevírá se tohle téma taky v kabině Golden Knights?
Bavil jsem se se Židlou (asistent trenéra Marek Židlický, pozn. red.), byli jsme na večeři, taky ještě než jsme odlítali do zámoří. Budeme to řešit, až se to bude blížit. Hlavně aby kluci byli zdraví, připravovali se. V kabině Vegas probíhají menší debaty, hlavně s některými kluky z Kanady, se kterou máme první zápas, bude u toho i náš klubový trenér. Pobavíme se o tom. V Kanadě je velká konkurence, hráči bojují o nominaci a snaží se soustředit.

Na nominační tiskové konferenci před startem EHT zaznělo, že do Milána vyrazíme jako outsideři, ale nikoliv bez ambic...
Kdo by nechtěl medaili z olympiády? To přece každý, vždyť je to největší akce. Jsou tam nejlepší sportovci. Hrát pod pěti kruhy… Konkurence je samozřejmě obrovská, každý by si přál medaili. S tím se tam pojede a cíl bude ji získat. Nikdo tam nepojede jen s dobrým pocitem, že by se o to nepokusil.

Otázka na závěr – najdete si v nahuštěném rozvrhu čas mrknout na Slavii v Lize mistrů?
Sleduju jak fotbalovou, tak hokejovou. Mám radost, že hokejová je v Maxa lize první. Na fotbal koukáme pravidelně, hlavně s Williamem Karlssonem a Alexanderem Holtzem. Bavíme se o něm hodně, zvlášť když se hraje Liga mistrů. Kolikrát mi to vyšlo, když jsme neměli zápas, tak jsem se díval živě. Teď byla zase remíza, ale nejvíc je škoda prvního zápasu s Bodo, kdy jsme vedli 2:0, tam to mělo být za tři body. Ale je to samozřejmě těžké. Budu doufat, že ještě nějaké vítězství urveme. Bylo by hezké se dostat někam dál. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter