NHL.cz na Facebooku
Hvězda za drobné. Makarova smlouva dělá z Ekbladova kontraktu krádež za bílého dne
1. září 8:00
Jiří LacinaVysoké smlouvy z posledního období, Kaprizovem počínaje, Makarem konče, vytváří tlak na generální manažery ohledně uzavírání těch nových. Jiné, již hotové pakty, ale naopak zhodnocují a dostávají punc geniality. Z jejich strůjců dělají prohnané lišáky. Pro jeden takový kontrakt si odskočíme na Floridu.
V roce 2014 udělali Panthers z Aarona Ekblada jedničku draftu. O rok později jsme ho měli možnost sledovat na mistrovství světa v Praze. Když na obranné modré roztáhl ruce, vypadalo to, že dosáhne od mantinelu k mantinelu. S 7 body v 10 zápasech byl druhým nejproduktivnějším obráncem mistrů světa.
V NHL Aaron Ekblad postupně získal Calder Trophy a vyhrál dva Stanley Cupy. Třebaže zatím nezískal Norris Trophy pro nejlepšího obránce sezóny, na Floridě ho už teď považují za nejlepšího beka v historii klubu.
V roce 2016, těsně před vypršením nováčkovské smlouvy, s ním tehdejší generální manažer Tom Rowe podepsal první osmiletou smlouvu v historii organizace - zněla na 60 miliónů dolarů, tj. 7,5 mil. ročně. S koncem této dohody ho Bill Zito v roce 2025 prodloužil na dalších 8 let za 48,8 miliónů. Tj. pouhých 6,1 mil. dolarů ročně!
Ekblad tehdy prošel pár zraněními, ale pořád patřil k oporám. Ten kontrakt je ve světle nynější smlouvy Calea Makara učebnicovou krádeží za bílého dne... Obě osmileté smlouvy elitního beka Panthers stály dohromady 108,8 mil. Makar právě podepsal na 8 let za 164 miliónů!
Samozřejmě, Makar je bruslením, vedením puku i produktivitou někde jinde, ale Ekbladův význam pro Panthers je také obrovský. Obě smlouvy to dostává do pozoruhodného kontextu. Třeba v sezóně 2021-22 nasbíral bek Floridy v 60 zápasech 57 bodů (15+42), byl pátý v bodování týmu, výhradně za útočníky. Při třech finálových jízdách Floridy (2023, 24 a 25) odehrál v play off 63 utkání s bilancí 27 bodů (7+20).
Pouze devatenáct jedniček draftu v historii NHL zvedlo nad hlavu Stanley Cup. Dohromady jen pět obránců (Denis Potvin, Rick Green, Rob Ramage, Erik Johnson a Aaron Ekblad).
Možná že právě Ekbladova skromnost, s níž loni v devětadvaceti letech souhlasil se snížením (!) ročního platu ze 7,5 na 6,1 mil., přičemž už předešlý kontrakt rozhodně nebyl nákladný, pomáhá Floridě držet dlouhodobou konkurenceschopnost. Určitě jí dává „ekonomickou flexibilitu“, baštíte-li otřepaná klišé.
