NHL v číslech: Kdo získá James Norris Memorial Trophy?

Dnes pokračujeme rozborem další individuální trofeje. Nyní se zaměříme na ocenění, které je udělováno nejlepšímu obránci sezony. Zatímco v minulém díle jsme se věnovali Vezinově trofeji, o které rozhodují generální manažeři klubů NHL, tak o James Norris Memorial Trophy hlasují opět novináři.

Nutno říci, že vybrat tři zadáky do nominace byl vskutku velmi těžký oříšek, neboť se našlo hned sedm obránců s velmi podobnými výkony i čísly.

V rámci hodnocení obránců jsme pochopitelně do úvahy nebrali pouze situaci pět proti pěti, ale i jejich hru při přesilovkách či oslabení.

James Norris Memorial Trophy má totiž dostat bek, který po celou sezonu předváděl konzistentní výkony na nejvyšší úrovni na obou stranách kluziště při všech situacích. Podívat se tedy na pouze základní statistiky, body či irelevantní plus/mínus by bylo velmi krátkozraké, byť někteří novináři se tím bohužel stále řídí.

U jednotlivých obránců jsme kromě pokročilých statistik, které uvidíte níže v grafikách, brali v potaz hned dalších třináct kategorií, avšak do obrázků se už nevešly. Zkusíme je alespoň tedy rozvést ve slovech.

Nominace

Švédský urostlý bek patří už léta mezi nejužší spičku NHL a potvrzuje to i v letošním ročníku.

Při hře pět proti pěti byste našli pouze jednu statistickou kategorii, která vykazuje negativní číslo. A to je vliv na jeho spoluhráče v očekávaných inkasovaných gólech, které se zastavilo těsně pod neutrální nulou (0,04).

Vynahrazuje to ovšem natolik svým přínosem v rozehrávce, že Tampa Bay s ním na ledě velmi pravidelně své soupeře přehrává, spoluhráči s ním vykazují lepší poměr střeleckých pokusů i nakonec očekávaných gólů.

Vynikající výkony pak Hedman předvádí i na přesilovkách či oslabení. Zatímco při přesilovce sbírá 6,53 bodů při přepočtu na 60 minut hry, což ho řadí hned na čtvrté místo mezi všemi beky, tak v oslabení nemá Tampa Bay lepšího zadáka: s Hedmanem na ledě se totiž výrazně sníží riziko inkasované branky a celkově s ním Lightning očekávají pouze 5,42 inkasovaných branek na 60 minut hry - devátý nejlepší výsledek v lize.

Pokud bychom měli ještě najít negativa u Victora Hedmana, pak můžeme zmínit to, že má lehčí starty oproti dalším dvěma nominovaným, když častěji začíná v ofenzivní zóně oproti té defenzivní. Na druhou stranu je to i logický důsledek toho, že hraje za jeden z nejlepších týmů v lize.

Jestliže u švédského zadáka jsme našli jednu negativní statistiku při hře pět proti pěti, pak u Romana Josiho nenajdeme žádnou.

Skutečně. Švýcarský zadák hraje opět vynikající sezonu, což potvrzuje i tím, že je druhým nejproduktivnějším bekem na šedesát minut hry, žádný jiný obránce v celé NHL nemá lepší poměr vstřelených a inkasovaných branek, a skoro ve všech kategoriích se drží v elitní dvacítce.

Pokud se přesuneme na přesilové hry, lepšího zadáka letos liga nemá. Třetí v relativním vlivu na své spoluhráče v poměru střeleckých pokusů, pátý v relativním vlivu na své spoluhráče v poměru očekávaných branek, čtvrtý v očekávání gólů, když je Josi na ledě, šestý nejproduktivnější bek za 60 minut hry. Elita.

Na oslabení už to taková dominance není, ale stále bychom jeho výkony v této situaci mohli označit za průměrné až nadprůměrné.

Za zmínku stojí také to, že Švýcar má pozitivní vliv na své spoluhráče i jen v samostatné defenzívě, když jeho parťáci vykazují menší riziko inkasování branky, jestliže jsou na ledě s Romanem Josim.

Třetí nominovaný může být pro některé překvapením, ovšem nakonec si své místo ve finálové trojici vysloužil díky tomu, že ze všech vybíraných hráčů má suverénně nejtěžší roli.

Jeho poměr startů v ofenzivní zóně oproti defenzivní je pouhých 39,8 %. A co víc? V každém utkání nastupuje proti nejlepším útokům soupeře.

A přesto ji zvládá tak skvěle, že vykazuje pozitivní vliv na své spoluhráče, a to především v očekávaných gólech, kde pouze šest jiných beků vykazuje lepší hodnotu.

I přes svoji roli pak Boston s McAvoyem na ledě vykazuje hned 56,22 % ve statistice 'očekávané góly'. Jednoduše fantazie.

Na přesilovce sice ještě nemá McAvoy primární roli, ovšem ve druhé přesilovkové formaci si přesto nevede nejhůř. Kde je jeho ale dominance? To jsou oslabení. Má vynikající dopad na své spoluhráče, když s ním na ledě Bruins výrazně sníží riziko inkasované branky než s jakýmkoliv jiným hráčem týmu.

Boston s Charlie McAvoyem pak očekává pouze 5,38 inkasovaných branek v oslabení při přepočtu na šedesát minut hry. Osmý nejlepší výsledek v lize.

ZÁVĚR

Pokud se ještě rozjede sezona v NHL, její základní část se bude ještě dohrávat, tak pořadí může nakonec skončit samozřejmě ještě úplně jinak. Ovšem pokud by novináři hlasovali pouze na základě dosavadních výkonů této sezony, finálová trojice by měla vzejít z těchto borců.

Ovšem nedivili bychom se, kdyby se do nominace dostal John Carlson, který sbírá víc jak bod na zápas. To je vskutku famózní produktivita na obránce. Avšak, jak jsme zmínili v úvodu, tato trofej má být udělována za výkony beka na obou koncích kluziště. A John Carlson jednoduše a jasně má velké mezery v defenzívě. Nabízíme i stručný pohled. Na přesilovce jsou znát jeho síly v ofenzívě, když v těchto situacích vykazuje dobrá čísla, ovšem v oslabení patří mezi nejhorší obránce NHL.

Našim vítězem James Norris Memorial Trophy za současného rozpoložení se jinak stává:

Roman Josi (Nashville Predators).

Švýcarský bek totiž skutečně dominuje jak při hře pět proti pěti, tak i v přesilovkách. K tomu si navíc nevede nijak špatně ani v oslabení. Je navíc výrazně tím největším důvodem, proč Predators mají stále šanci na postup do vyřazovacích bojů.

Další adepti: A. Ekblad (Florida Panthers), A. Pietrangelo (St. Louis Blues), J. Slavin (Carolina Hurricanes).

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter