Noc švédského krále! Rangers vyřadili Lundqvistovu „třicítku“ a dostali ho do slz

Přesně pro takové momenty se hokej hraje! Henrik Lundqvist se sice mezi mantinely NHL objevil definitivně naposledy, ale na tento okamžik bude nejspíš vzpomínat ze všeho nejvíce. Vždyť nejednomu fanouškovi se do očí vlily slzy, když jeho dres stoupal pod strop Madison Square Garden, na krajíčku byl i samotný Henrik. Zároveň ale tento okamžik ukončil jednu dlouholetou éru, která se už nemusí opakovat.

„Jsem šťastný, že jsem tento moment mohl prožít s rodinou a s přáteli, ale nejvíce jsem rád za to, že jsem vám konečně mohl poděkovat,“ popisoval své pocity Henrik při svém proslovu. „Podporovali jste mě celou moji kariéru. Byla to skvělá zkušenost, působení u Rangers mě naplňovalo a určitě to hrálo velkou roli v tom, že byla moje cesta tak speciální. Děkuji vám.“

Lundqvist odehrál za Rangers patnáct sezon, za žádný jiný tým si nikdy nezahrál. Je úctyhodné, že tohoto počinu dosáhl, protože Jezdci ho draftovali v roce 2000 až v sedmém kole a přesněji z 205. pozice. I přesto se ale stává nesmrtelnou legendou, která dominuje ve všech klubových brankářských statistikách.

Má na kontě nejvíce výher (459), nejvíce odehraných zápasů (887), nejvíce čistých kont (64) a nejlepší úspěšnost zákroků (91,8 %). Dominuje také v play off, tam má 61 výher, 130 odehraných zápasů, úspěšnost zákroků 92,1 % a 10 čistých kont. Takové čísla bude perspektivní Igor Šesťorkin hodně složitě dohánět.

Henrikovi ale chybí ten největší úspěch, kterého může hokejista dosáhnout. Nikdy svůj milovaný tým nedotáhl až ke Stanley Cupu. Nejblíže byl v roce 2014, kdy došel až do finále, avšak tam v pěti zápasech nestačili Rangers na Los Angeles.

Na nejprestižnější gólmanské individuální ocenění ale dosáhl. Vezina Trophy vyhrál v sezoně 2011-12. Pro něj to ale je malá náplast na velkou ránu, která prostě radost ze zisku Stanley Cupu nenahradí. Švédovi se alespoň dařilo na mezinárodním poli, protože vyhrál olympiádu i mistrovství světa.

„Když se ohlédnu na posledních patnáct let, největší radost jsem neměl z výher nebo osobních úspěchů, ale ze závazku, který jsem cítil vůči New Yorku Rangers a z důvěry, kterou jsem dostával,“ pokračoval Henrik. „Pořád se vracím k tomu pocitu. Jsem strašně vděčný za všechno, co mi tahle organizace dala.“

Získal si i srdce mnohých fanoušků. Ti se tak zasloužili o neuvěřitelnou atmosféru při vyvěšování dresu. Skandovali „Hen-rik, Hen-rik, Hen-rik“, každý fanda měl navíc na sedadle připravený svítící náramek, které samozřejmě svítily i při samotném vyvěšování. Atmosféra byla prostě elektrizující.

„Hrát za New York Rangers byla velká jízda. Tato zkušenost se mnou zůstane po zbytek mého života. Mockrát vám děkuji.“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter