Petr Adler: bratrovražedný boj v NHLPA ne a ne skončit

Podle jedné strany je to nesmysl, podle druhé zhovadile trestuhodná neschopnost. Podle jedné strany, když už jsme u té zhovadilé trestuhodnosti, jde o narušování semknutých řad, podle druhé strany jde o nepřípustné klamání členstva, které si za své příspěvky zasluhuje mnohem slušnější zacházení. Jde o spor v řadách hráčských odborů NHLPA, který rozpoutalo patnáct nebo dvacet hráčů a tři hráčští agenti, Anton Thun, Ritch Winter a Kurt Overhardt, kteří jé zastupují.

Vedení NHL se k celé záležitosti nijak nevyjadřuje, alespoň nikoliv veřejně. V soukromí střídají krčení ramen jízlivé úsměvy. To je trochu lehkomyslné. Je jedno, zda spor v řadách NHLPA skončí vyhazovem výkonného ředitele Dona Fehra (na snímku), potažmo všech těch, které přivedl do svého nejbližšího okolí v každodenním vedení, nebo zda protestující skupina stáhne ocas mezi nohy, případně vydá zcela neupřímné omluvy, že to takhle nemyslela.

Jelikož je více než pravděpodobné, že v září 2019 buď NHLPA nebo NHL (nebo obě strany) požádají o nové projednání kolektivní smlouvy, je stejně tak více než pravděpodobné, že odbory, bez ohledu na to, kdo jim bude stát v čele, budou tvrdošíjnější než bývaly kdy před tím: jejich vyjednávači se budou cítit povinni předvést členstvu, že nejsou s ligou jedna ruka.

Co se děje?

Trevor Linden, Brendan Shanahan, Jeremy Roenick a Jarome Iginla za zády tehdejšího výkonného vedení NHLPA souhlasili se zavedením mzdového stropu a tím pádem také souhlasili se zavedením zásobního účtu (escrow).

Takhle to celé vidí významný hráčský zástupce Allan Walsh, jehož podnik Octagon Hockey zastupuje (dle jeho slov) mezi 90 až 95 hokejistů.

Walsh ve svém rozhovoru s Bobem McGownem z Prime Time Sports na síti Sportsnet ovšem zapomněl zmínit, že ti čtyři patřili mezi zvolené členy výboru, a Linden navíc byl tou dobou voleným presidentem NHLPA. Myšlenka, že volení zástupci lidu jsou co důležitosti výše než úředníci, kteří vykonávají každodenní práci, Walshovi tak nějak unikla.

Stejně, jako Walshovi uniklo (nebo se o tom alespoň nezmínil), že tento zásah nakonec způsobil, že liga s odbory uzavřela novou kolektivní smlouvu, a tím skončila výluka let 2004 až 2005, která vymazala celou sezónu.

Nicméně, je pravda, že ukazovat v té souvislosti prstem na současného výkonného ředitele Fehra je naprostý nesmysl.

O tom není řeči, oponuje Anton Thun, jeden ze tří hráčských zástupců spojovaných s údajným vzbouřením (a pozor: aby je liga brala vážně, musí hráčští zástupci být odzkoušeni a zapsáni jako takoví vedením NHLPA).

Thun si také povídal s McGownem. Řekl mu, že nejde tak moc o otázky, jak NHLPA hospodaří s penězi, jako o pár neúspěchů, které v očích skupiny hráčů začínají vytvářet podivný řetěz.

Jak to, že NHLPA nedokázala prosadit písemným potvrzením v kolektivní smlouvě účast NHL na olympiádě? Jak to je s příjmy ze Světového poháru, ze kterých hráči zatím neviděli ani halíř? Jak je možné, že NHLPA prohrála tolik sporů o tom, kolik vlastně činí hokejové příjmy ligy (Hockey-Related Revenue, neboli HRR)? Tahle otázka je velice důležitá, protože právě podle těchto příjmů se vypočítává mzdový strop.

A navíc, dodal Thun, se hráči ptají, jak je možné, že srážky do nenáviděného zásobního účtu jsou tak vysoké, a oni mají pocit, že odbory nezasahují.

Thun zdůraznil, že s otázkami nepřišli tři hráčští zástupci. Přišli s nimi hráči, a zástupci pouze konají svoji práci, tedy zastupují je.

Co znamená to ticho?

Hráčům se nedostalo patřičných odpovědi, dodal Thun, proto navrhli, aby NHLPA vytvořila zvláštní hráčský podvýbor, tak, jak stojí v jejich stanovách, a tento podvýbor by měl zjistit jednoznačné odpovědi: jaká je situace, jak k té situaci došlo, a co bude dál.

Takový výbor podle Thuna existoval snad tři nebo čtyři desetiletí. Sloužil jako spojka mezi výkonným výborem (složeným z hráčů) a výkonným ředitelem odborů, který v životě nemusel stát na bruslích.

Nevím, odpověděl Thun na McGownovu otázku, zda ten výbor zrušil Fehr.

Pokud jde o rozhodčího ve sporech (staré dobré švédské slovo: ombudsman, tedy muž, který naslouchá hlasu lidu), jeho úřad je také předpokládán ve stanovách, jenže v tuto chvíli ho nevykonává nikdo. Prvním byl Eric Lindros, po něm NHLPA najala bývalého odborářského šéfa z automobilového průmyslu Buzze Hargrovea, ten odešel, a od té doby je ticho po pěšině.

Nespokojeni hráči navrhují, aby tento úřad vykonával bývalý obránce Chris Chelios, a Chelios nenamítá.

Walsh se domnívá, že vracet do života úřad rozhodčího sporů pouze vytváří napětí mezi výkonným výborem a výkonným ředitelem v otázce: kdo je tady panem?

V podstatě, zdůraznil Thun, odbory patří členům, nikoliv výkonnému řediteli. O podobných záležitostech má rozhodovat v hlasování výkonný výbor, v němž sedí po jednom hráčském zástupci z každého mužstva. Rozhodně, dodal, nejde o nějaký hon na čarodějnice, jak se snaží věc předkládat veřejnosti úředníci z NHLPA.

Nikoliv, uzavřel Thun, zmíněným nespokojeným hráčům nejde o to, aby někdo z kanceláře NHLPA dostal vyhazov. Jde jim pouze o to, že chtějí vědět přesně, na čem jsou. Zatím totiž mají důvod věřit, že platí pravidlo, které vysvětluje bláznovství: chtít dělat věc, která prohrála minule, zase úplně stejným způsobem, a očekávat jiný výsledek.

Walsh to celé ovšem vidí naopak. V první řadě je přesvědčen, že si to celé vymysleli hráčští zástupci, kteří pak do věci zamotali hráče. A ve druhé řadě tvrdí, že není pravda, že by činnost Dona Fehra byla nějak neprůhledná. Naopak, řekl, Fehr je znám tím, kolika lidí se ptá, než učiní jakékoliv rozhodnutí.

A v tom je, zdá se, jablko sváru: rozhodnutí nemá činit Fehr, rozhodnutí má činit výkonný výbor. Tedy: nikoliv jeden právník, ale 30 (od nastávající sezóny 31) hráčů, kteří zastupují názory svých spoluhráčů.

Ten říká to, a ten zas tohle

Mezitím se v Torontu sešla schůze výkonného výboru, kde zvláštní poradce Dona Fehra, bývalý obránce Mathieu Schneider, a právník NHLPA Bruce Meyer měli sdělit přítomným třiceti hráčům, že Thun, Winter a Overhardt v hrdlo lhali, když svým zákazníkům říkali, že se NHLPA stavěla zamítavě k jejich žádostem o podrobné zprávy o tom, jak odbory hospodaří s penězi svých členů.

Na to Thun odfrkl s neskrývaným opovržením: je hanba, řekl, že NHLPA utrácí čas útoky na své členy a jejich zástupce, místo aby sloužila svým členům.

Šel ještě dále: srovnal nynější vedoucí úředníky NHLPA s bývalým výkonným ředitelem Tedem Saskinem, který převzal otěže poté, kdy odstoupil jeho předchůdce Bob Goodenow.

A ten odstoupil, protože byl gentleman: řekl, že nemůže přijmout mzdový strop. A ten nemohl přijmout přinejmenším proto, že to byl právě on, který (tehdy jako zástupce Bretta Hulla) vyjednal svému zákazníkovi se St. Louis Blues smlouvu, která udělala i z Waynea Gretzkyho žebráka z chudinské čtvrti.

Saskin dostal výpověď v roce 2007 poté, kdy se zjistilo, že nařídil, aby zaměstnanci NHLPA četli e-mailové dopisy, které si mezi sebou vyměňovali hráči, tedy jeho představení.

Na okraj: i v tomhle případě hrál významnou úlohu Ritch (tehdy ještě Rich) Winter.

Saskin, řekl Thun, byl tak paranoidní, že chtěl vědět, co si píší hráči o něm. Nynější hoši, dodal, tráví čas tím, že pomlouvají hráče a jejich zástupce, kteří nedělají nic jiného než že je zastupují.

Výbušné sdělení

Někteří tvrdí, že to všechno začalo, když bývalý právní poradce NHLPA Richard Rodier prozradil svůj názor, že odbory přistupují zbytečně nedbale k otázce hokejových příjmů. Některá mužstva, tvrdí Rodier, přistupují k vyúčtování svých příjmů, z nichž se počítají příjmy ligy jako celku, velice tvůrčím způsobem. Rodier tvrdil, že svoji starost přednesl Fehrovi, a ten nad ní jen pokrčil rameny. Výsledek: Rodier dostal výpověď, a Fehr jeho tvrzení popřel jako nehoráznou lež.

Bez ohledu na to, zda lžou oba, nebo zda jeden lže víc, nebo kdo neříká nic než pravdu, zaměstnanci NHLPA potvrzují, že po Rodierových odhaleních zájem hráčů o podrobnosti odborové činnosti vzrostl několikanásobně.

Hráči se ptají, a (podle Thuna, Wintera a Overhardta) se jim na jejich oprávněné otázky nedostává odpovědi, zatímco podle NHLPA jim samotný výkonný ředitel často odpovídá rozsáhlými dopisy.

Až na to, že Overhardt jménem dvou svých zákazníků požádal na jaře Fehra v důvěrném dopise o podrobnosti týkající se rozporu v určování hokejových příjmů. Ti dva hráči se také chtěli dozvědět, kolik vlastně vydělávají odborářští úředníci.

Fehr odpověděl doslova vzápětí: hokejové příjmy jsou, podle dohody mezi odbory a ligou, tak tajné, že je nesmí sdělovat písemně, ani na papíře, ale ani elektronicky.

Pokud jde o úřednické gáže, tahle otázka nakonec vyšuměla do ztracena.

Hospodské spiknutí?

Ovšem, Rick Westhead z TSN tvrdí, že má za zjištěno, že se 1. května odehrál v detroitské hospodě Chrise Cheliose, za přítomnosti Thuna, Wintera a Overhardta, mezinárodní telefonický konferenční rozhovor. Hráčské hlasy přicházely ze Severní Ameriky, ale také ze Švédska, Slovenska a Ruska.

Padaly prý otázky druhu: jak je možné, že Don Fehr najal za odborové peníze svého bratra Stevea? Co to znamená, že NHLPA najala Sandru Monteirovou, bývalou presidentku portugalského baseballového a softballového svazu, která teď prý pomáhá řídit obchodní podnikání odborů?

Tu druhou otázku prý jeden z hráčů rozvedl do podrobností: chtěl vědět důvody, proč právě ona, co vlastně ví o hokeji, tedy o tom, co má vlastně dělat, kolik za to bere, a jak se dosud zasloužila o odbory a jejich blahobyt.

Jak poznamenal Westhead, kdyby NHLPA sídlila v Americe, byla by odpověď o výši mezd jednoduchá: podniky jako jsou hráčské odbory musí hlásit americkým úřadům, jakou část členských příspěvků vyplatí na nejrůznější podniky, které jsou zmíněny ve stanovách, a kolik tedy zbyde pro zaměstnance. V Kanadě tomu tak není. A NHLPA sídlí na adrese 20 Bay Street, Toronto, Ontario, Canada, M5J 2N8.

Zmíněný tazatel se rozčílil: webové stránky NHLPA mají část, která je přístupná pouze členům, a tam by tyhle informace měly být ve veškeré kráse. Nakonec: zmíněné stránky podrobně informují každého, koho to zajímá, kolik pobírají hráči. A činí tak v části, která je přístupná veřejnosti.

Spory se, samozřejmě, točí kolem peněz. Takže, jakkoliv Thun tvrdí, že jde pouze o průhlednost práce vůbec, právě on vypočítal, že když se odečtou nejrůznější příplatky a výhody, hráči nesdílí s ligou hokejové příjmy rovným dílem, protože dostávají zhruba 43 procenta místo padesáti.

Obě strany se shodují, že podobné hádky jsou v době, kdy se schyluje k nové bitvě o kolektivní smlouvu, poněkud rušivé.

A ani jedna z nich nemíní ustoupit.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter