Petr Adler: Patrick Roy řekl v Coloradu au revoir

Jakkoliv mu zbývá ještě rok do ukončení smlouvy, Patrick Roy ve čtvrtek oznámil, že odchází jak z vedení, tak ze střídačky Colorado Avalanche.

Z jeho poměrně dlouhého sdělení tisku vyplývá, že ostatní členové vedení mužstva viděli budoucnost jinak, než jí viděl on.

Jako hlavní kouč a vice-president hokejových operací, sdělil Roy, potřeboval, aby jeho představy byly dokonale shodné s představami klubu. Měl mít významnější slovo v rozhodnutích, která ovlivňují výkon mužstva, vysvětlil dále, a to v tuto chvíli “není dodrženo.”

Z trpného rodu vyplývá, že Roy přece jen nechce za sebou pálit všechny mosty. Proto nebyl příliš adresný a nezaútočil, kupříkladu, na svého bývalého spoluhráče a až dosud nadřízeného Joea Sakice.

Toho zpráva o Royově odchodu zaskočila tak, že to trvalo půldruhé hodiny, než odpověděl. Učinil tak se svojí typickou zdrženlivosti: “Nikdy jsme neměli potíž s tím, že bychom nevycházeli. Byli jsme kamarádi jako hráči. Jsme dosud kamarádi.”

Na druhé straně ale Sakic už několik týdnu tušil, že kolega Roy není úplně nadšen. Takže dodal: “Bylo to pro něj nepříjemné. Doufám, že bude se svým rozhodnutím spokojen.”

Na otázku, co bude dál, odpověděl Sakic prostě: “Doufám, že najdeme kouče dříve, než začnou tréninkové tábory.”

Ovšem, okamžitě se objevilo několik komentátorů (včetně Craiga Buttona z TSN, který mluvil přes moře slané vody z Memoriálu Ivana Hlinky), kteří začali Royův odchod spojovat se situací u Montreal Canadiens. Tam se zda být jisté, že generální manažer Marc Bergevin a kouč Michel Therrien mohou po prvních prohrách v nové sezóně ztratit místa. Jeden, nebo druhý, nebo také oba. Montrealští by, podle Buttona, uvítali svoji bývalou brankářskou jedničku s náručí více než otevřenou.

Ovšem, dodal Button, kdyby se to stalo, a kdyby Canadiens nabídli Royovi obě místa, tedy kouče i člena užšího vedení, byla by to obrovská chyba.

Ostatně, Royuv drsný odchod z Denveru nasvědčuje, že se Button neplete.

Kromě toho, rozpory v Coloradu jsou důkazem, že ty dvě funkce už dnes nelze dělat obě najednou. Kouč stráví skoro celý den s mužstvem, které připravuje, jehož hráče hodnotí, umisťuje je do úloh, kde by mohli být nejprospěšnější, a navíc studuje příští soupeře, aby proti ním mohl stanovit správnou taktiku.

Dělat tohle všechno, a přitom mít ještě přehled o všech hračích v lize, na to prostě takovému koučovi nemůže zbýt čas.

Navíc někteří komentátoři Royovi vyčítají, že ani své hráče nedovedl hodnotit po zásluze. Poukazují na případ útočníka Matta Ducheneho, kterého Roy málem vypudil, poukazují zároveň na případ obránce Tysona Barrieho, o němž Roy v loňské sezóně tvrdil velice veřejně, že ho vidí nejvýše na pátém místě mezi obránci Avalanche.

Někteří také poukazují na to, že způsob hry, který propagoval Roy, nebyl příliš účinný. Jistě, mužstvo se dostalo v jeho první sezóně do soutěže o Stanleyův pohár, ale v dalších dvou sezónách bylo ticho po pěšině. Aby ale mužstvo vybavené tak nadanými hráči povolilo soupeřům přes 32 přímých střel na bránu za zápas, to by musel být brankář Semjon Varlamov naprostý kouzelník, aby zabránil všem těm prohrám.

Jakkoliv Roy získal ve své první sezóně Adamsovu cenu pro nejlepšího kouče, kanadští komentátoři tvrdí, že to byla spíše klika než cokoliv jiného. Nemluvě o tom, že Varlamov pochytal málem 93 procenta střel i přesto, že jich na něj za sezónu mířilo přes dva tisíce.

Jak řečeno, Roy nejmenoval ve svém prohlášení na odchodnou jména. Pouze naznačil, že kdyby věci řídil on, bylo by všechno úplně jinak. Zajisté lepší.

Několik kanadských komentátorů naznačilo, že si Roy v první řadě potřebuje odpočinout. Někteří dokonce naznačili, že s nyní bývalou hvězdou Colorada mluvili, a že to Roy ví také.

Nicméně, Roy uzavřel své prohlášení velice diplomaticky: “Jakkoliv mě to rozesmutňuje, přemýšlel jsem o svém rozhodnutí několik týdnů, a jsem s ním smířen. Zůstávám s Colorado Avalanche v dobrém vztahu, a jsem vděčen, že mě nechali vést toto vynikající mužstvo.”

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter