Petr Adler: podivné způsoby Mikea Babcocka zmítají středem hokejového všehomíra

Když byl Mitch Marner prvním rokem zaměstnancem Toronto Maple Leafs, požádal ho jeho tehdejší kouč Mike Babcock, aby mu napsal, kdo je podle jeho názoru pilný v přípravě, a kdo ne. Marner kývl, sepsal to, a později se dozvěděl, že Babcock s jeho názorem seznámil právě ty hráče, kteří by, podle nováčka, nejen mohli, ale také měli přidat.

Zpráva o nesporně prapodivné události ze sezóny let 2016-2017 se dostala na světlo světa teprve teď, po Babcockově nedobrovolném odchodu od mužstva.

Marner den po jejím zveřejnění zprávu z listu Toronto Sun sice potvrdil, ale dodal, že naštěstí to nemělo žádný zvláštní záporný dopad na jeho postavení mezi spoluhráči. Už dávno se tím nezabývá: čo bolo, to bolo, terazky som multi-milionárom.

Babcock řekl, že to je pravda, že to byl pokus o motivaci hráče, že to byla z jeho strany chyba, a že se Marnerovi omluvil už tenkrát.

Nicméně, střed hokejového všehomíra se teď zmítá v debatách: bylo právě tohle důvodem, proč se Marner tak zdráhal podepsat s mužstvem novou smlouvu? A vůbec, kdo ten drb vlastně pustil do světa? A proč? A byly podobně kousky nakonec jedním z důvodů, proč Maple Leafs dnes platí Babcockovi za to, aby nekoučoval?

Že torontský útočník Alexander Kerfoot právě dostal zákaz hry na dva zápasy za nebezpečný zákrok na svého bývalého spoluhráče Erika Johnsona z Colorado Avalanche, to jaksi zapadlo. Středem zájmu je tři roky starý příběh.

Ano, shodla se řada kanadských sportovních komentátorů, když nějaký sportovní papaláš dostane výpověď, najde se vždycky dost dobráků, kteří vzápetí vyhrabou nejrůznější důvody, proč k tomu muselo dojít, a proč je divné, že k tomu nedošlo už před lety, a často se najde ještě více těch, kteří si touto cestou vyřizují s vyhozeným účty.

Jenže, říkají ti, kteří mají k Maple Leafs nejblíže, hráči, s nimiž o věci mluvili, tvrdí, že tohle je voda pod mostem, která už dávno uplynula. Babcock je přece pryč, a je jedno, kdo z nich ho uznával a kdo ne, hráče zajímá příští zápas. Bývalé kouče si nechávají na černé hodinky, kdy o nich vyprávějí vnoučatům. Případně na besedy veteránů s příznivci v domovech důchodců.

Ne, odpověděl Marner na otázku, zda mu při nedávném jednání o novou smlouvu vadila pokračující Babcockova přítomnost. Ostatně, tehdejší vývoj událostí mu dává za pravdu. Když to začalo vypadat, že se jednání s Maple Leafs začinají dostávat do slepé uličky, zeptalo se několik dalších mužstev Marnera, zda by byl ochoten uvažovat o jejich nabídkové listině. Marner pokaždé zdvořile poděkoval a řekl, že ne, že chce zůstat v Torontu.

Zádrhel v jednání mezi generálním manažerem Maple Leafs Kylem Dubasem a Marnerovým zástupcem Darrenem Ferrisem se týkal peněz. Ferris Marnerovým jménem žádal o více než 11 miliónů dolarů ročně, Dubas jménem mužstva nabízel něco pod 10 miliónů. Nakonec, jak známo, se sešli na desíti miliónech a 893 tisících ročně.

Obě strany byly tedy spokojeny i nespokojeny stejnou měrou.

Většina těch, kteří jsou mužstvu blízko a vědí tedy i věci, které se možná nedostanou nikdy na světlo světa, tvrdí, že silně pochybují, že by se indiskrece dopustil kterýkoliv z hráčů, dnešních i bývalých. Někteří hráči, zvláště z řad těch bývalých, dnes tvrdí, že nemohli Babcockovi přijít na jméno ani když už nebyl jejich koučem, ale ani jeden z nich se nehlásí, že by příhodu s Babcockovým domácím úkolem pro Mitche Marnera pustil do světa právě on.

Zbývá tedy někdo z kanceláří. Nikoliv nezbytně z vedení. V kancelářích profesionálních hokejových mužstev je zaměstnána spousta lidí, kteří se tu a tam leccos dozví, a kteří považují za přijatelné, že si zvýší pocit vlastní důležitosti tím, že se tu a tam zmíní o něčem, co by vedení mužstva nejraději vidělo ukryto mezi palácovými tajemstvími, nikoliv mezi roztrubovanými drby z budoárů.

Vedení Maple Leafs se totiž podobné příhody nehodí do krámu ani dost málo. Dokud nebude Babcock zaměstnán jinde, dluží mu (v tuto chvíli) Maple Leafs více než 20 miliónů dolarů. Tyhle veselé příběhy z natáčení mohou způsobit, že ostatní mužstva budou váhat, a nakonec si řeknou, že takhle rozporuplného člověka nepotřebují. Ano, Babcock je členem výlučného sdružení vítězů Stanleyova poháru, olympijského zlata i zlata z mistrovství světa. Ale: stojí jim jeho pověst úspěšného kouče za to, aby si nasadila veš do kožichu?

A je tu ještě jedna věc: Babcock sice v tuto chvíli nedává nijak moc najevo, že by se chtěl vrátit v nejbližší době ke koučování, ale kdyby se mu mělo stát, že by měl zájem o nějaké místo, a nezískal je právě proto, že se případný příští zaměstnavatel zalekl pověsti vzniklé právě z této (upřímně řečeno dosti bizarní) příhody, je jisto, že i on zná řadu více nebo méně pikantních příběhů. Může se úplně klidně stát, že Babcock vystopuje původní zdroj nejnovější zprávy z Toronto Sun. Nikdo neříká, že by snad byl ze zásady nějak moc pomstychtivý, ale co když usoudí, že kdo chce kam, pomozme mu tam, a opáčí něčím podobným?

A o další kolečko palcových titulků a vášnivých debat bude postaráno.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter