bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: soud zamítl žalobu rodičů zesnulého bitkaře Boogarda

6. června 2017, 5:33

Petr Adler

Rodiče Dereka Boogarda (čelem ke kameře boxuje s Jodym Shelleym, tehdy bitkařem Philadelphia Flyers) prohráli soudní spor s NHL. Obžalovali ligu, že doslova zavinila poškození mozku a závislost jejich zesnulého syna na lécích proti bolesti. Gary Feinerman, federální soudce u okresní stolice v Chicagu, ve dvacetistránkovém rozhodnutí případ označil za neoprávněný, ale současně se vyhnul jakýmkoliv náznakům, které by kdokoliv mohl spojovat se současnou pří, kterou vede zhruba stovka bývalých hráčů před soudem v Minnesotě. Ti viní ligu z toho, že jim nikdy neřekla, že zranění hlavy by mohla mít trvalé následky.

Derek Boogard si před šesti lety ve svém bytě v Minnesotě dal dávku prášků, které utišují bolest, a zapil ji sklínkou ohnivé vody. Už se nikdy nedovíme, zda volil zapití lihovinou proto nebo přesto, že na lékovce je nálepka, která výslovně říká, že prášky jsou ve spojení s alkoholem životu nebezpečné.

Smutné živoření

Život bitkaře v NHL totiž není zrovna největší zábava. Začíná to tím, že je úplně možné, že jako mladý hráč někde mezi žačky nebo v juniorce zářil jako skvělý hokejista. Mohl mít tu a tam nějaký nedostatek, ale v podstatě byl oporou mužstva.

A pak se dostal mezi profesionály. Z nějakého mizerného nedostatku tu nebo tam se stala chyba, kterou mu vyčítali všichni koučové. A jeho jedinou nadějí bylo, že využije tělesné síly, tvrdých pěstí a nebojácností k tomu, aby se stal rváčem.

I když, s tou nebojácností to také není tak moc jednoznačné: z řady soukromých povídání plyne, že i ten nejobávanější bitkař ví velice přesně, kde které mužstvo má hráče jemu podobného, kde které mužstvo potřebuje, aby jejich rváč zastrašil jeho hvězdy (to také nemusí být vždycky), kdy a kde se s takovým soupeřem střetne, a i když mohou nebo mohli být původně mezi čtyřma očima kamarádi, rváč ví, že to střetnutí bude bolet.

Stejně, jako tohle všechno ví jeho soupeř.

Tihle kluci to nikdy nedají najevo před cizím člověkem, ale to, že jsou v NHL a berou na poměry ostatního občanstva dost vysoké mzdy, je těší méně než je štve to, že jsou z nich profesionální hrubiáni. Najatí ranaři. Gorily.

Oni totiž většinou nejsou hloupí. A také jsou většinou dost citliví.

Když to sečteme a podtrhneme, je spíše obdivuhodné, jak málo z nich trpí klinickými depresemi, potažmo, jak málo z nich si nakonec sáhne na život.

Neveselá čísla

Derek Boogard strávil v NHL šest let jako obávaný bijec. Nejdříve v barvách Minnesota Wild, pak v barvách New York Rangers.

Jeho rodiče ve své žalobě tvrdili, patrně oprávněně, že za ta léta Boogard dostal od lékařů mužstev, zubařů, ale i jiných zaměstnanců, nejméně tisíc předpisů na silné utišující prostředky. Mužstva, tvrdili Boogardovi rodiče dále, musela moc dobře vědět, že jejich syn nedodržuje podmínky léčby (včetně abstinence).

Podle názoru soudce Feinermana ale Boogardovi rodiče nedokázali, že by NHL jakkoliv zanedbala své povinnosti. Kromě toho napsal, že Boogard své rodiče nejmenoval opatrovníky své pozůstalosti. Tohle samotné je (podle platného amerického zákona) vyloučilo.

Soudce Feinerman ovšem výslovně dodal, že jeho rozhodnutí neznamená, že by schvaloval postup ligy v Boogardově případu nebo v případech jiných hráčů, kteří utrpěli při hokeji závažná zranění.

Boogardovi rodiče ve své žalobě napsali, že NHL podporuje ovzduší neodůvodněného násilí (gratuitous violence).

Kromě toho je známo, že pitva prokázala, že Boogard trpěl chronickou traumatickou encefalopathií (CTE). Tuto chorobu mohou způsobit pravidelně údery do hlavy. Právě to jsou údery, jichž hokejoví rváči používají nejvíce.

V šesti sezónách v NHL (pět v Minnesotě, jednu v New Yorku) odehrál Boogard 277 utkání. Kdyby nastupoval jako obyčejný hráč v poli (a neutrpěl přitom žádná zranění), mohl odehrát celkem 492 zápasů. Ve statistikách má zaznamenáno nejméně 66 velkých rvaček a 589 trestných minut. Pro zajímavost, to je něco přes dvě minuty na utkání. Když si uvědomíme, že bitkaři mohou být rádi, když v utkání naskočí na led na takových pět-šest minut, nemohl to být moc veselý život.

Podle žaloby právě záměrně pěstované ovzduší nijak logicky odůvodněného násilí v NHL způsobilo, že se Boogard tolik rval, a že nakonec onemocněl CTE. Liga věděla nebo měla vědět, že Boogard je závislý na opiátech, a že se vyhýbá patřičné léčbě, uzavřela žaloba.

NHL se zatím zdržela komentářů, a učinila to jednoduše: nikdo z těch, kteří by se měli nebo mohli vyslovit, neměl za nezbytné odpovědět na otázky zaslané e-mailem.

Právník Boogardových rodičů, William Gibbs, neměl podle agentury The Associated Press doposud za nutné, aby odpověděl na zanechané vzkazy na telefonním záznamníku a zavolal zpět.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.