Petr Adler: Subban a Laine jsou prý nejpřeceňovanějšími hráči NHL

Je to sice srovnávání jablek s hruškami, a ten vzorek také nebyl nejúplnější, jenže výsledek zní na palcový titulek: podle hráčů NHL jsou jejich kolezi obránce P.K. Subban (Nashville Predators) a útočník Patrik Laine (Winnipeg Jets) nejpřeceňovanějšími hokejisty soutěže.

Ony i ty úřední ceny, které se rozdávají pár dnů po posledním zápase Stanleyova poháru a pár dnů před zahájením výběru nováčků (draft) jsou poněkud pochybné.

O udělení Hartovy pamětní ceny (Hart Memorial Trophy) rozhodují členové svazu profesionálních hokejových novinářů. Hlasuje se o hráče, který je nejužitečnější pro své mužstvo. Každý hlasující vyjmenuje v den ukončení základní části soutěže svůj výběr prvních pěti hráčů. První na hlasovacím lístku dostává 10 bodů, druhý sedm, třetí pět, čtvrtý tři, a pátý jeden. Body se sečtou, a první tři postupují do finále, aby na zmíněném mejdanu, plném televizních kamer a dam v hlubokých výstřizích vystoupil na jeviště jeden, který oznámí, že děkuje všem, od svých prarodičů až ke svým nastávajícím vnoučatům, a nebýt spoluhráčů, nebyl by ničím.

Jen jednou v dějepise NHL se stalo, že dva hráči získali stejný počet bodů. To bylo po sezóně 2001 - 2002. O prvenství se tahali brankář José Théodore (tehdy hvězdný člen Montréal Canadiens a, mimochodem, současně také vítěz soutěže o Vezinovu cenu pro nejlepšího brankáře), a útočník Jarome Iginla (tehdy Calgary Flames). Iginlovi mohlo sloužit útěchou, že v té sezóně zvítězil v soutěži o Cenu Arta Rosse (nejvíce bodů za branky a nahrávky, měl jich 96), a odnesl si domů také Cenu Maurice Richarda (nejvíce vstřelených branek: 52). Navíc mu ostatní hráči přiřkli uznání co nejlepšímu hokejistovi sezóny: tenkrát se dnešní Cena Teda Lindsaye jmenovala Cena Lestera B. Pearsona.

Odbočka: že hráči změnili název své ceny bylo jedině logické: Lester B. Pearson byl kanadský politik, zatímco Ted Lindsay, bývalý hráč, se velice zasloužil o vznik hráčských odborů NHLPA. Konec odbočky.

Po těchto nesporně zajímavých sděleních, to nejdůležitější: vyhrál tenkrát Théodore, protože ho na první místo dalo více hlasujících (poměr byl 86 ku 82 prvním místům). Při pozdějším rozboru se zjistilo, že jeden novinář z Québecu zcela opominul zařadit Iginlu na svůj hlasovací lístek. Ne, že by musel. Théodore pochází ze St-Bruno-de-Montarville, předměstí Montréalu, a hrál za Montréal Canadiens, zatímco Iginla se narodil tatínkovi z africké Nigérie a mamince z amerického Oregonu v hlavním městě Alberty Edmontonu. Ale to zjištění tehdy způsobilo přímo skandální národnostní rozruch. Jen nebylo jasné, kdo se bude od Kanady oddělovat tentokrát: Québec jako obvykle nebo Alberta?

Takže i ty úřední ceny nejsou tak moc jednoznačné.

Pouhý zlomek

Oč jednoznačnější může být, že Ian Denomme ze stránek The Athletic obtelefonuje (nebo obtextuje, to neřekl) pár set hokejistů a zeptá se jich na jejich názor?

V NHL je v každém okamžiku zaměstnáno 713 hráčů: jedenatřicet mužstev po třiadvaceti hráčích. Denomme se zeptal 198 hráčů. To je přesně 27,769985974755 procenta z celkového počtu hráčů. Odpovědělo mu 63 procent dotázaných, tedy, budeme-li přísní a přesní, 124,74 hráčů (z čehož plynou dvě možnosti: buď to Denomme zaokrouhlil, nebo, a to by bylo úsměvnější, neumí počítat).

V každém případě nejde o zrovna přesvědčivý vzorek.

Nicméně: na otázku, který hokejista je nejpřeceňovanější získal Subban 23 procenta hlasů, což by představovalo 28,6982 hráče, zatímco Laine zaznamenal devět procent, tedy, tento názor sdílelo 11,2255 hokejistů.

Obránce Florida Panthers Aaron Ekblad byl třetí, se šesti procenty hlasů. Bramborovou medaili za čtvrté místo získali stejným procentem čtyř obránce Los Angeles Kings Dion Phaneuf a obránce San Jose Sharks Erik Karlsson.

Ne, že by snad byli hokejisté v NHL nějak moc závistiví, ale je docela zajímavé, že dalších 46 kolegů získalo v jejich (jistě nezaujatém) hlasování alespoň po jednom hlase.

Pro přesnost

Další čísla jsou podložena skutečnými údaji: devětadvacetiletý Subban je letos nejlépe placeným obráncem NHL: zatěžuje mzdový strop (cap hit) Predators devíti milióny dolarů ročně. Ve chvíli, kdy vznikají tyto řádky, má v této sezóně na účtu šest branek a 23 nahrávek, a stráví na ledě v průměru 22:14 minut za zápas (což stačí na čtvrté místo v pořadí mužstva).

V příští sezóně ho z místa nejlépe placeného obránce odsune Drew Doughty, jehož nová smlouva mu zaručí 11 miliónů dolarů za sezónu.

Dvacetiletý Laine bere do konce této sezóny po 925 tisících ročně na základě nováčkovské smlouvy (entry-level contract, zkráceně ELC). Bere během těch tří let také výkonnostní příplatky (ve výši dvou miliónů a 650 tisíc ročně), a prémie za podpis (92,500 ročně).

Po této sezóně bude omezeně volným hráčem (RFA, tedy restricted free agent), a kolik dostane nebude záležet na názoru částečného vzorků hráčů, ale na hodnocení generálního manažera Kevina Cheveldayoffa. Na něm bude, aby rozhodl, jak ocení, že Laine byl v loňské sezóně druhým nejlepším střelcem NHL (44 branek), a že v tuto chvíli zaznamenal v této sezóně dalších 29 branek, i přesto, že po patnáct zápasů všichni lomili rukama nad jeho náhlou střeleckou bezmocností.

Jets si Patrika Laineho vybrali v roce 2016 jako druhého hráče v pořadí, a on se jim odměnil ve 218 odehraných zápasech 109 brankami a 67 nahrávkami, tedy celkem 176 body.

Jsou tedy Subban a Laine přeceňováni? To je věc názoru, a názory, jak známo, jsou na světě od toho, aby se lišily.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter