Podivné kroky Rona Hextalla. Kam vlastně směřují Penguins?

Když v únoru 2021 oznámili Tučňáci, že angažovali na post generálního manažera Rona Hextalla, vyvolalo to u hokejové veřejnosti rozporuplné reakce. Hextall hájil třináct sezón branku Philadelphie, odvěkého rivala týmu z města oceli. Fanoušci obou mužstev byli z tohoto kroku poněkud zmateni. Především příznivci Penguins napjatě očekávali, jak nový manažer pojme budoucnost mužstva a kam se ho pokusí nasměrovat.

Z brankářské výstroje do kanceláře

Po ukončení hráčské kariéry (1999) se vášnivý Hextall se stejným zaujetím vrhnul na tu funkcionářskou. Začal jako profesionální skaut u Flyers, pak byl povýšen do klubového managementu. V roce 2006 se ujal funkce asistenta generálního manažera Los Angeles Kings, se kterými vyhrál v roce 2012 Stanleyův pohár. O rok později si tuto pozici vyzkoušel i u Flyers. Za další rok se dočkal mety nejvyšší a v křesle generálního manažera Letců vydržel čtyři roky. Než nastoupil svou misi v táboře Pens, pobýval v kanceláři oddělení hokejových operací Kings.

Dosavadní šéf Tučňáků Jim Rutherford, úspěchy ověnčený a protřelý funkcionářský veterán, zanechal svému nástupci mužstvo, které se nacházelo v poněkud neurčitém stavu. Mančaft pravidelně a celkem bez problémů postupoval do vyřazovacích bojů, ale po dvojnásobném zisku poháru v letech 2016 a 2017 na další vyhranou sérii marně čekal. 

Tým pomalu stárnul, brankářská jednička Tristan Jarry střídal lepší okamžiky s horšími a na nástupci legendárního „GMJR“, jak se Rutherfordovi přezdívá, bylo určit další směřování týmu. Zbavit se veteránů a zahájit razantní omlazovací kúru i za cenu dočasného pádu nebo se snažit ještě nějaký ten rok udržet stárnoucí jádro mužstva, možná na úkor budoucnosti? 

Formování útoku

Nyní už víme víc. Pojďme zhodnotit, co se zatím událo. V rozšiřovacím draftu, který se konal kvůli novému klubu Seattle Kraken, se Hextall rozhodl chránit Jeffa Cartera, toho času 36letého veterána, kterého přivedl z Kings. Obětoval tak mnohem mladšího Brandona Taneva, důrazného rychlíka, který byl schopen i slušné gólové produkce.

Předtím ještě vyměnil do Toronta útočníka McCanna. Do té doby jeden z nejlepších třetích útoků v lize McCann-Blueger-Tanev, se tak de facto rozpadl. Adekvátní náhradu za tyto dva borce se Hextallovi doposud najít nepodařilo a důsledky pociťují Tučňáci právě v této době.

Nový generální manažer doufal, že druhou šestici útočníků, tedy třetí a čtvrtou lajnu, povede Jeff Carter, se kterým v létě podepsal dvouletý kontrakt v hodnotě 6,25 miliónu dolarů. Jenže výkonnost někdejšího elitního snajpra, autora 40 branek za sezónu, znatelně poklesla. Letos dal prozatím pouze osm gólů a v hodnocení účasti na ledě má nelichotivou bilanci -11.

Druhým kamínkem do mozaiky měl být Brock McGinn. Toho ulovil Hextall loni v létě na volném trhu a podepsal s ním čtyřletou smlouvu v hodnotě 11 milionů dolarů. McGinnova čísla z jeho předchozího působiště v Carolině nebyla nijak oslnivá, ale Hextall věřil, že s ním zaplní místo po Tanevovi nebo McCannovi ve třetí lajně. Bohužel ani tento krok, aspoň prozatím, nevypadá jako trefa do černého. McGinn nasbíral doposud pouze 15 bodů a aktuálně má bilanci 24 zápasů bez jediného bodu.   

Dalším kontroverzním tahem managementu Pens je situace kolem Kasperiho Kapanena. Finský útočník nejprve několikrát putoval na trase Pittsburgh-Toronto, aby nakonec zakotvil v Pensylvánii. Po nepříliš vydařeném loňském ročníku, kdy zaznamenal 32 bodů v 79 zápasech, ho Hextall odměnil dvouletou smlouvou za 6,4 miliónu dolarů. Kapanen letos zaznamenal jen 7 branek ve 43 zápasech a po umístění na waiver už je hráčem St. Louis. 

Změny v obraně

Samostatnou kapitolou jsou Hextallovy zásahy do obranných řad Pens. Že se prioritou stal podpis lídra defenzívy Krise Letanga, se jevilo jako pochopitelný krok. Letang je spolu s Malkinem a Crosbym největší hvězdou mužstva, třikrát vyhrál s týmem Stanleyův pohár, vévodí klubovým statistikám mezi beky a po dvou relativně slabších sezónách se mu ta loňská, po které mu končila smlouva, nadmíru povedla. 

Po zdlouhavém vyjednávání se nakonec s Pens domluvil na šestiletém kontraktu s průměrným platem 6,1 miliónu dolarů ročně. Trnem v oku byla mnohým především délka smlouvy, neboť v době podpisu mu bylo už 35 let.

Následující kroky už jsou už méně pochopitelné. Jen pár dní po podpisu elitního beka poslal Hextall do Montrealu obránce Mikea Mathesona a k Devils perspektivního Marina. Výměnou získal zkušeného zadáka Jeffa Petryho, mladého beka Ty Smithe a útočníka Ryana Poehlinga. Realita je taková, že Smith tráví čas na farmě a Poehling paběrkuje ve čtvrté lajně.

Jeff Petry vyloženým zklamáním není, jen je trošku záhadou, co jím chtěl básník Hextall říci? Podepsat Letanga za více než šest miliónů ročně a za pár dní přivést stejně starého beka se stejnou platovou zátěží, navíc jako protihodnotu za dva výrazně perspektivnější hráče, nedává moc smysl. Ke všemu mají Pens na farmě mladého zadáka P.O. Josepha, který se jeví velice nadějně a při zranění výše uvedených mazáků ukázal svůj potenciál.

Povedený Rakell

Abychom jenom nekritizovali, podívejme se na výměnu, kterou lze hodnotit jako povedenou. V březnu loňského roku přivedl Hextall z Anaheimu útočníka Rickarda Rakella. V létě s ním podepsal šestiletou smlouvu a mladý Švéd se odvděčuje stabilními výkony v prvních dvou útočných formacích.

Kvůli všem uvedeným krokům se současní Tučňáci pohybují na hraně postupu do play off, jejich herní projev je nekonzistentní, defenzíva vyrábí mnohdy až neuvěřitelné kiksy a produktivita třetího či čtvrtého útoku je mizivá. 

Situace v brankovišti, kdy jednička Jarry je často zraněný a náhradní gólmani DeSmith či Tokarski úrovně NHL nedosahují, výsledkům rovněž nepřispívá.

Co s tím?

Odpověď na otázku „co s tím?“ není úplně jednoduchá. Má se Hextall při letošní uzávěrce přestupů snažit o posílení mužstva, byť na úkor budoucnosti, a zachránit tak současnou šestnáct let trvající sérii postupů do play-off, ačkoliv je zřejmé, že při mohutném posilování divizních i konferenčních rivalů je šance na úspěch mizivá? Nebo přestupové manévry ignorovat, věřit současnému složení mužstva a případný nepostup využít k získání vyšší draftové pozice?

Každá mince má dvě strany a každá křižovatka více cest. Fanoušci v Pittsburghu, a nejen tam, věří, že si jejich generální manažer vybere tu správnou.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter