Podruhé třicetibodový Kučerov psal historii, na Conn Smythe Trophy přesto opět nedosáhl

Vynechal celou letošní základní část. Odečtených 9,5 miliónů z platového stropu umožnilo Tampě udržet kádr, který pak ještě posílil David Savard. Už jen za tohle zmiňují někteří novináři Kučerova žertem v souvislosti s MVP (nejužitečnější hráč).

Kdyby ale zůstalo jen u toho!

Kučerov se vrátil na play off, neboť to pravidla umožňovala. A vrátil se stylem hodným šampióna. Hned v prvním zápase s Pantery nasbíral 3 body (2+1). Proti Floridě doslova zářil, nebodoval v jediném z šesti duelů a celkem zapsal 11 bodů (3+8).

V pěti zápasech s Carolinou přidal dalších 7 bodů (2+5), v sedmi s NY Islanders 9 (0+9), v pěti finálových duelech 5 (3+2). To jsou čísla jak ze základní části, ne z play off, kde hrajete proti nejtěžším protivníkům v opakovaných bitvách, kdy se jeden na druhého perfektně připravuje a eliminuje zejména nejlepší hráče soupeře.

Historický zápis

Dohromady zvládl ruský démon ve 23 zápasech 32 bodů (8+24), z toho 19 na přesilovce (4+15), kde trpělivě servíroval puky tak, aby spoluhráči stříleli pokud možno z první. Sám se rovněž snažil zakončovat především bez přípravy. K signalizované střele se uchýlil málokdy.

Jeho náskok na druhého Braydena Pointa (23) je 9 bodů, což je třetí největší odstup v dějinách play off NHL. Dominantnější byli jen Wayne Gretzky (1988) a Mario Lemieux (1991), kteří tehdy vyhráli s desetibodovým náskokem.

Ještě těsně před posledním finále Kučerova někteří odborníci stran MVP trofeje favorizovali.

Hranici třiceti bodů pokořil i loni, kdy ve 25 duelech nastřádal 34 bodů (7+27). Dvě třicetibodová play off po sobě, to je panečku něco! Podobně se blýskli v historii NHL jen dva hráči a k jejich uhodnutí věru není potřeba mít vychozenou Fakultu hokejových věd.

Ano, byli to již zmiňovaní Gretzky a Lemieux.

O Gretzkym se asi není třeba dlouze rozepisovat. Od roku 1983, kdy tedy ještě Oilers padli s končící dynastií Islanders, načež sami převzali vládu, sbíral v play off postupně: 38, 35, 47, 19 (Oilers předčasně vypadli s Flames), 34 a 43 bodů. V roce 1993 přidal 40 bodů coby Král z Los Angeles. Korunovace se bohužel nedočkal, po finále slavil Montreal.

U Maria Lemieuxe je povedená dvouletka asi jasná. V letech 1991 a 92 nasbíral 44 a 34 bodů. Ve druhém případě mu stačilo 15 (!) zápasů, velkou část play off promarodil poté, co mu Adam Graves zlomil svižnou sekerou kůstku v zápěstí.

Jinak se aspoň dvojím pokořením třiceti bodů v play off mohou chlubit ještě Jari Kurri (1985 a 88) a Mark Messier (1988, 90 a 94), ani jeden z nich tento počin nezopakoval ve dvou letech. Jevgenij Malkin zvládl 36 bodů (2009) a 28 bodů (2017), Doug Gilmour 35 bodů (1993) a 28 bodů (1994).

Pro pořádek dodejme, že Jaromír Jágr nikdy nepřekonal svůj výkon z druhé sezóny v NHL (24 bodů), Sidney Crosby se v roce 2009 dostal na 31 bodů, v roce 2017 na 27 bodů.

Novináři nakonec Kučerova nezvolili a nutno dodat, že to opět měli velmi těžké. Loni jej připravil o cenu pro nejužitečnějšího borce play off spoluhráč Victor Hedman, letos Andrej Vasilevskij, který se nezapomněl ruskému útočníkovi poklonit.

„Je supertalentovaný, vždycky výjimečný. Hodně odborníků mu nevěřilo, nikdo v něm neviděl velkou hvězdu, jenomže nakonec je jedním z nejlepších hráčů NHL. Je chytrý, talentovaný a je to dříč. Ani po čtyřech nebo pěti bodech v zápase se neuspokojí. Takový je Kuč,“ řekl před pár dny jeho krajan.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter