POHLED: Bilance 9:0 v sedmých zápasech? K ničemu, když potápíte (nejen) gólmany

Už ve chvíli, kdy to výmluvné gesto rukou udělal, mnohým projelo hlavou: "Nezbláznil se? Tohle může být jeho konec." Když se pak Peter DeBoer nezastal tak ostudně odvolaného brankáře Jakea Oettingera ani na tiskové konferenci, pochyboval o brzkém odvolání svérázného kouče už jen málokdo. V kabině už pro oba nebylo dál místo. A navíc se spíš jednalo o poslední kapku než o ojedinělou kaňku na jinak dokonalé práci rekordmana NHL.

DeBoer "hodil pod autobus" maskovaného muže.

Už zase.

Stejně jako kdysi Robina Lehnera, ještě dříve Marca-Andrého Fleuryho a v cestě proti toku času by šlo jít dál. Třeba do doby, kdy se u Ďáblů z New Jersey neobratně choval vůči Corymu Schneiderovi...

Všeříkající je, že fanoušci o šestapadesátiletém Kanaďanovi píšou jako zabijákovi gólmanů.

Sám nejspíš dobře věděl, že Oettingerovo odvolání v páté partii s edmontonskými Olejáři ustojí snad jen v případě, že s Dallasem získá Stanley Cup.

Snad v koutku duše doufal, že Hvězdy ubojují pokračování série a že kontroverzní krok zafunguje jako budíček pro celou kabinu. Šlo ale spíše než o cokoliv jiného o posmrtnou křeč. Kádr už tou dobou za DeBoerem nešel.

Ve finále Západní konference působil od třetího zápasu odevzdaně. Zlomeně, bez zájmu. A do očí to bilo i náhodné kolemjdoucí ve zmíněném závěrečném utkání, ve kterém Stars inkasovali dvakrát ze dvou střel.

Podruhé po střídání, které připomínalo až sabotáž. Trenér, co to jako hráč dotáhl do farmářské IHL (a byl draftován torontskými Maple Leafs), reagoval oddechovým časem.

Ale třetí konec v řadě po prohraném boji o Clarence S. Campbell Bowl byl už neodvratný.

Rozdíl v nasazení a náladě byl u soupeřů hmatatelný, ba dokonce propastný. DeBoer ho jedině umocnil Oettingerovým odvoláním. Hráči definitivně přestali věřit jeho cestě. 

Už během sezony došlo na již tradiční záležitost - na osobnostní rozkol mezi DeBoerem a mančaftem. Opět ztratil kabinu, o čemu mluví zákulisní zdroje a naznačil to i GM Jim Nill, když jako jeden z důvodů DeBoerova odvolání uvedl blíže neurčené události z průběhu sezony.

Na první pohled je paradoxní a neuvěřitelné, že právě on je přitom koučem, co nikdy neprohrál "game 7". A že opakovaně dovedl své kluby do finále Stanley Cupu. Na ten druhý to do sebe zapadá...

DeBoer je tvrdý, náročný trenér. Sám si během play-off pochvaloval, že nemusí s hráči cukrovat, ale že snesou jeho přísný koučink. Jeho nekompromisnost je tuze užitečná v oněch zápasech čislo 7.

Je ale těžko stravitelná v dlouhodobém měřítku. Dříve nebo později vždy někomu šlápne na kuří oko, udělá rozhodnutí, které mu bouchne do obličeje, narazí na odpor plejerů.

Časem se začne jeho styl, podle čísel tolik úspěšný,kdekomu zajídat a když k tomu připočtěte i vyložené podrazy a impulzivnost, které tu s tam zpětně lituje (viz jeho smířlivá slova o Oettingerovi s několikadenním odstupem), není divu, že nikde nevydržel déle než pět sezon a odevšad dostal padáka.

Tentokrát nad ním měli hokejisté zlomit hůl během finále Západu, prý se jim nepozdávalo, jak DeBoer vyřešil vícero situací v průběhu série.

Teď je za vyvrhele. A navíc bez vidiny nového jobu, protože všechny fleky v NHL jsou obsazené. Nill ho každopádně vyprovodil s respektem a věštbou, že DeBoer jednou pohár vyhraje. Jen to nebude s Dallasem.

A bude k tomu potřeba věc, kterou od něj očekává blízký přítel a boss střídačky úřadujících šampionů Paul Maurice.

”Pete je dobrý trenér. Poučí se.” Je na case, jinak se bude stejný scénář zase opakovat… protože DeBoerova metoda ve stylu “účel světí prostředky” je v dnešní době už překonaná…

 

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter