Polévka, co soupeřům nechutná. Campbell vyrovnal velikány a zachraňuje Toronto

Bývaly časy, kdy si na něm protivníci rádi smlsli. Třeba při debutu v NHL mu nasypali šest gólů. Jenže teď se pro ně Jack Campbell stává nestravitelnou překážkou, v kleci torontských Maple Leafs letos vyhrál všech devět zápasů a sokům už mače proti němu tolik nešmakují. Devětadvacetiletý Američan svou sérií vyrovnal legendárního Jacquese Plantea i klubovou ikonu Felixe Potvina. A konečně ukazuje, proč se o něm kdysi mluvilo jako o supertalentu a proč se stal jedenáctkou draftu.

"Vždycky to měl v sobě."

Tak komentuje Campbellovy výkony Mike Futa, který býval asistentem generálního manažera v Los Angeles, kde se odepisovanému gólmanovi povedlo vzkřísit kariéru.

U Králů předvedl, že může chytat v NHL.

V kleci Toronta pak demonstruje, že má na to být mezi hokejovou elitou brankářskou jedničkou. Ostatně volání po tom, aby se Campbell této role dočkal nastálo, je slyšet z mnoha stran.

V tuto chvíli fantasticky zaskakuje za zraněného Dána Frederika Andersena a zároveň píše dějiny NHL. Začít sezonu devíti výhrami? To se v dresu Maple Leafs povedlo jen Potvinovi. A v celé lize? Kromě Potvina to dokázal jen Carey Price.

Price zvítězil dokonce v deseti zápasech za sebou, výkon montrealské opory může Campbell v noci na čtvrtek vyrovnat. Právě proti Canadiens.

"Soup" je fantastický, smeká před Campbellem torontský snajpr Auston Matthews, král kanonýrů NHL. "Soup", tedy "Polévka", je Campbellova přezdívka, jejíž vysvětlení asi tušíte.

Plechovky s polévkou značky Campbell jsou světoznámé. Proslavil je i americký umělec Andy Warhol, když si je vybral za jeden z objektů svého zájmu při pop-artové tvorbě.

Campbell si zaslouží veškeré komplimenty, které se na něj teď valí. Září na adrese, kde jsou hokejisté pod obrovským tlakem a muži v masce obzvlášť. Ještě k tomu v situaci, kdy chybí dlouholetá jednička Andersen.

Mimochodem, Andersena v této sezoně přesvědčivým způsobem zastiňuje. Mezi třemi tyčemi je jistější, čísla mluví jednoznačně v jeho prospěch. Ta tradiční i ta moderní, analytická.

Jen Petr Mrázek je v NHL lepší podle respektovaného údaje dSV%, tedy rozdílem mezi očekávanou a skutečnou úspěšností zákroků. Campbell se přechytává téměř o tři procenta!

A pak je tu ten klubový rekord, devět triumfů v řadě.

To za Javorové listy zvládli kromě Potvina s Campbellem už jen Plante a John Ross Roach.

"Chytá výborně. Bojuje za nás do roztrhání těla, od první minuty do poslední," smeká před nečekaným hrdinou torontský kouč Sheldon Keefe.

"I když třeba delší dobu nehraje, neztrácí formu. Vždy začne tam, kde skončil, a pokračuje ve skvělých výkonech," dodává. Kdykoliv potřeboval záskok za Andersena nebo brilantní výkon od gólmana, přivolal Campbella jako Blanického rytíře.

"Na co se soustředím? Na další zápas. A na to, abych pomohl Maple Leafs vyhrát," říká pro Toronto Sun sám Campbell. Užívá si kouzlo okamžiku, hokejem se baví. Po letech na farmách je konečně tam, kam měl už jako teenager namířeno.

V roce 2010 se stal celkovou jedenáctkou draftu. Sbíral medaile z mládežnických šampionátů, celkem pomohl Americe ke třem zlatům. Pak přišly pády a kotrmelce, o svých kvalitách musel přesvědčovat i v ECHL.

Teď září na jednom z nesledovanějších míst hokejového světa. A nejen Keefe se modlí, aby mu vydrželo zdraví. Bez Andersena s Campbellem by byl populární klub v úzkých. Kdo by čapal? Michael Hutchinson?

Bude zajímavé sledovat, zda GM Kyle Dubas přece jen křehkou situaci nestabilizuje příchodem dalšího brankáře.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter