14. dubna 14:00
Tomáš ZatloukalJe to scéna z roku 2011, pro nastupující generaci hokejových fanoušků jde pomalu o „film pro pamětníky“. Petr Leška přijíždí k rozhodčímu po neuznaném gólu a prohodí: Potřebuji nějaké body! Elitní hokejista extraligového Zlína hlášku, co časem zlidoví, doprovodí ještě peprným výrazem. Takový interest o branky či asistence momentálně NHL od svých největších kanadských hvězd, dvou kluků z plakátu, postrádá. A tak se směje Nikita Kučerov.
"Vím, jaké to je tu trofej vyhrát. Už jsem to zažil. My ale sledujeme jiný, větší cíl."
Dosti nevzrušeně komentoval Connor McDavid loňský boj o čelo tabulky produktivity, ve kterém zaostával za Nathanem MacKinnonem a Kučerovem.
Šestá cena Arta Rosse a s ní spojené zápisy do dějin zámořské soutěže mu byly lhostejné. Dalo se to pochopit, protože měl za sebou roky zklamání v play-off a mocně toto soužení chtěl prolomit.
Zřekl se individuálních ambic, snažil se co nejvíce podřídit mančaftu. Že nešlo jen o slova, podtrhl fenomenální forvard tím, že jednoduše vynechal samotný závěr základní části.
Nejprve nechtěl riskovat, že si prohloubí drobné zranění. Poté si chtěl jednoduše orazit.
Dobrovolně odstoupil ze závodu o Art Ross Trophy, z možné dramatické přetahované mezi třemi excelentními plejery udělal duel mezi MacKinnonem a Kučerovem.
Letos si odpočinek zvolil místo bitvy s ruským machrem i druhý z zlatých chlapců kolébky hokeje. MacKinnon.
U něj je to ovšem na první pohled snad až zarážející, protože se králem bodování ještě nikdy nestal. Navrch se dělil o první flek, výrazně neztrácel jako McDavid loni. Trůn jednoduše přenechal Kučerovovi.
Ztratil snad primát v produktivitě na prestiži?
Jde patrně o kombinaci faktorů - čím je NHL vyrovnanější a náročnější, tím je hmatatelnější koncentrace na vyřazovací boje.
Nejen na úrovni hráčů, ale celých klubů.
Zároveň jde u McDavida a MacKinnona o jedinečné případy.
Jednoho stravuje touha po Stanley Cupu, který nikdy nedobyl, druhý je tou nejméně sobeckou star v NHL, která by z fleku vyměnila jakoukoliv poctu pro jednotlivce za kolektivní úspěch.
To je MacKinnonův naturel, to ho pohání. K sobě i ostatním je přísný. S jediným úmyslem - udělat vše pro to, aby se opět mohlo Colorado šampionem. Aby šance Avs byly maximální.
Nikdo nechce nic podcenit. A MacKinnon obzvlášť, na kterém se nepochybně musela podepsat i únava z Four Nations Face-off (kde byl MVP).
Po sportovní stránce lze tomuto přístupu máloco vytknout, ale platící divák by nejspíš ocenil, kdyby finiš základní části nabídl drama a nebyl dohráván jen z povinnosti.
Či i opravdovými esy dokonce vynecháván, ignorován.
Pamětníkovi se pak zasteskne o po letech, kdy poslední noc rozhodovala o vládci bodování (vybavíte si, jak slavil Jamie Benn v konkurenci Sidneyho Crosbyho a hlavně Johna Tavarese díky famózní čtyřbodové show?).
A třeba také o nejlepším šutérovi či vítězích Jenningsovy trofeje.
Aspoň že i letos zbyla ta nejsledovanější zápletka - kdo se stane posledními postupujícími do play-off.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.