bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Předčasné konce: Cam Neely – smrtící kombinace brutální síly a gólového čichu

13. dubna 2020, 13:00

Radek Černý

Urostlá postava, důrazná hra do těla a čich na góly. Tak vypadala stručná charakteristika silového útočníka (anglicky „power forward“) v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Jedním z typických představitelů tohoto hokejového řemesla byl i současný prezident bostonských Medvědů Cam Neely.

Rodák z Comoxu, městečka v kanadské provincii Britská Kolumbie, do NHL pronikl jako devítka draftu roku 1983. Před ním se dostalo na taková jména jako Steve Yzerman, Pat LaFontaine nebo Tom Barrasso. Daleko za ním byli vybráni třeba Kevin Stevens, Rick Tocchet, Dominik Hašek nebo jeden z nejlepších obranných párů v historii světového hokeje Sláva Fetisov a Alexej Kasatonov.

Vancouver Canucks svou volbou rozhodně neprohloupili. Neely byl nejenom schopný střelec, ale nedělalo mu problémy shodit rukavice a srovnat účty. Za tři sezóny, které u Kosatek strávil, nastřílel 51 branek. Za výměnou do Bostonu byla nespokojenost trenérů s jeho hrou směrem dozadu. Vancouver poslal spolu s Neelym do Bostonu ještě svou volbu v prvním kole draftu a opačným směrem putoval jeden z nejlepších mladých centrů té doby Barry Pederson.

Tehdy pětadvacetiletý Pederson měl za sebou dvě stobodové sezóny, ale také těžké zranění ramene. Zatímco Neely v Bostonu ožil a jeho kariéra šla prudce nahoru, u Pedersona tomu bylo naopak.

Cam Neely se rychle zařadil mezi opory Medvědů. V první sezóně po přestupu nastřílel v 75 zápasech 36 gólů, přidal stejný počet asistencí, a nastřádal tak více jak jednou tolik bodů, co v předchozí sezóně u Canucks. V další sezóně své střelecké maximum posunul na 42 branek, ačkoliv odehrál pouze 69 zápasů. K tomu všemu pravidelně překonával hranici 100 trestných minut.

Vše vypadalo takřka idylicky až do osudného play off roku 1991. V konferenční finále mezi Bostonem a Pittsburghem byli Medvědi pasovaní do role favoritů. Úvodní dva domácí zápasy Boston zvládl, ale ve třetím došlo k události, která měla razantní vliv nejenom na vývoj celé série, ale především na kariéru elitního střelce Bruins. Ve druhé třetině trefil Neelyho kontroverzním hitem „koleno na koleno“ švédský obránce Penguins Ulf Samuelsson. Neely odkulhal do kabiny, v průběhu zápasu se sice ještě na chvíli do zápasu vrátil, ale pohmožděné koleno mu nedovolilo podávat adekvátní výkony. Nutno podotknout, že Neely byl klíčovou postavou Medvědů, v předchozích dvou sériích (s Hartfordem a Montrealem) dal ve 13 zápasech 12 branek.

Tento nefér zákrok zůstal bez odezvy rozhodčích, což rozlítilo trenéra Bruins Mikea Milburyho k nepříčetnosti. Obvinil trenéra Penguins Boba Johnsona z navádění hráčů k agresivní hře a rozhodl se do dalšího zápasu nominovat hned čtveřici bitkařů: Markwart, Pedersen, Beers a Byers. Ani tento tah však nezabránil obratu v sérii. Pittsburgh vyhrál čtyřikrát po sobě a postoupil do finále, kde deklasoval Severní hvězdy z Minnesoty a získal svůj první titul.

Památný zůstal především rozhovor s Lyndonem Byersem, jedním z ostrých hochů Medvědů, před čtvrtým utkáním. „Proč mě nazýváte bitkařem?“ naoko se podivuje Byers při rozhovoru s novináři. „Jenom proto, že mám 280 trestných minut? Letos jsem už dal dva góly. Netlačte tak na mě.“ Tenhle rozhovor baví na internetu dodnes.

Následky tohoto střetu byly ovšem mnohem vážnější, než by kdokoliv tehdy pomyslel. Kvůli přetrvávajícím problémům s kolenem odehrál Neely během následujících dvou sezón pouhých 22 utkání. Ani pak to nebylo o moc lepší. Od osudného střetu (1991) do ukončení kariéry v roce 1996 nastoupil do pouhých 162 utkání základní části. V nich vstřelil úctyhodných 123 gólů, včetně sezóny 1993-94 v níž nasázel 50 branek. Na tuto metu mu stačilo pouhých 44 zápasů, což je druhý nejlepší výkon v historii (Gretzky 39 zápasů).

Za svou oddanost hokeji získal v roce 1994 Mastertonovu trofej. Celkem čtyřikrát byl nominován do Týmu hvězd a v roce 2005 byl uveden do hokejové Síně slávy v Torontu.

Cam Neely je také s 55 brankami historicky nejlepším střelcem Bostonu v play off.

Jeho dres s číslem 8 má čestné místo pod stropem bostonské TD Garden. Vedle takových legend jako např. Bobby Orr, John Bucyk, Phil Esposito nebo Ray Bourque.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.