NHL.cz na Facebooku
Předčasné konce: Peter Forsberg s fyziologickým osudem Rafaela Nadala
10. srpna 18:00
Jiří LacinaMožná to vypadá, že do našeho seriálu tak úplně nepatří. Vždyť odehrál poslední zápas NHL v únoru 2011, kdy mu bylo 37 let. Jenomže, upřímně řečeno, byl to jen marný pokus. Po dvou sezónách ve Švédsku šlo o poslední test v NHL, po němž se utvrdil, že už to nejde. Fakticky kariéra Petera Forsberga za mnoho nestála od roku 2006, kdy mu bylo 33 let. Pravidelným návštěvníkem doktorů byl už před třicítkou.
Populární Foppa je jedním z nejúžasnějších hokejistů všech dob. Současně fascinující i tragickou postavou světového hokeje. Proslavil kličku, kterou sice nevymyslel, ale nechal ji vejít do dějin ve finále olympijských her. Právem se jí od té doby říká „Forsbergova penalta“.
Vyhrál, co se dalo, na klubové i mezinárodní, individuální i týmové úrovni. Má zlato z mistrovství světa, olympiády, triumfoval ve Stanley Cupu. Byl kouzelníkem puku, který navíc uměl zahrát do těla. Spoluhráči i protivníci ho respektovali. Technický typ, s nímž srážka bolela.
Měl ale taky kopec smůly. A právě o té si v jeho příběhu povíme.
Prasklá slezina
Forsbergův vstup do NHL odložila výluka 1994-95. Po ní se v zámořské soutěži představil Evropan, který nepůsobil zrovna evropsky. Před souboji neuhýbal, naopak, vyhledával je. Srážky s protihráči si užíval. Náročný fyzický styl však odpovídajícím způsobem zatěžoval tělo. Absorbování stovek nárazů si postupně začalo vybírat svou daň.
První akutní ohrožení kariéry přišlo v play off 2001. Po zápase s Los Angeles musel Forsberg podstoupit urgentní operaci kvůli prasklé slezině. Chirurgický zákrok jej vyřadil ze hry nejen na zbytek play off, ale i z celé základní části 2001-02!
Jak fenomenálním hokejistou byl, dokázal v play off 2002. Tam naskočil po skoro roční pauze a s 27 body ve 20 zápasech se stal nejproduktivnějším hráčem Stanley Cupu. Stačila mu k tomu tři kola! Ve finále konference narazilo Colorado na zeď jménem Dominik Hašek. Sedmý duel série (7:0 pro Detroit) patří k nezapomenutelným, stejně jako Forsbergův fantastický návrat.
Ano. Ten hráč, jemuž nasadil jesle, je opravdu Nicklas Lidström:
Zatracené nohy...
Zatímco prasklá slezina byla přes vleklé následky jednorázovou, řešitelnou záležitostí, skutečný problém ve Švédově kariéře představovaly dolní končetiny. Také jste sledovali seriál Rafa, kde se hned v prvním díle detailně probíraly potíže s chodidly Rafaela Nadala? Petera Forsberga potkal podobný osud. Vrozená vada chodidel činila bruslení nesnesitelným utrpěním.
Lékařské zprávy a pozdější rozhovory odhalují, že Forsberg se narodil s hlezenními kostmi, které byly větší než u běžného člověka a příliš široké na to, aby pohodlně seděly v brusli. Švéd trpěl abnormální klenbou chodidla, která způsobovala nadměrné napínání šlach při zátěži. Přetěžoval tím navíc třísla, na jejichž bolesti si neustále stěžoval. Jak říká prof. Kolář: Příčinu bolesti nikdy nehledejte tam, odkud se bolest hlásí. Forsberg je učebnicovým příkladem.
Když už se povedlo potíže diagnostikovat, vůbec nebylo vyhráno. Ani současná věda totiž neumí zázraky. Forsberg absolvoval mezi lety 2001-2011 více než 25 různých operací na chodidlech a kotnících. Sám hráč později komentoval úsilí lékařů následovně: „Jednou jsme uřízli celou patní kost a posunuli ji. Nefungovalo to. Uřízli jsme ji znovu a posunuli zpátky. Prostě ji uřízli. Fakt to bolelo...“
Hokejista si stěžoval, že při bruslení se „noha nespojila s ledem“. Necítil hrany. Zkoušel různé brusle. Používal speciální vložky. Podle některých zpráv měl v bruslích zařízení, které mu dávalo elektrické šoky, aby se zabránilo atrofii svalů a noha zůstávala prokrvená.
Sezónu 2002-03 ještě zvládl na výbornou. Spolu s Milanem Hejdukem tehdy na samém konci základní části obrali kamaráda z mládí Markuse Näslunda o vedení v produktivitě i mezi nejlepšími střelci. Art Ross Trophy získal Forsberg, Maurice Richard Trophy Hejduk. Od té doby to bylo spíš hokejové živoření. Neustálé návštěvy lékařů, mraky vynechaných zápasů.
Pozvolný konec
Výluku 2004-05 strávil doma ve Švédsku, kde si jen tak mimochodem zlomil ruku a vykloubil zápěstí. Platový strop donutil Avalanche šetřit, zbavit se museli i Forsberga. Ten podepsal dvouletý kontrakt na 11,5 mil. dolarů s Philadelphií. Jeho fotka v dresu Flyers ozdobila nejeden hokejový časopis, u nás byla na titulce Pro Hockey.
Všichni mu přáli v novém působišti to nejlepší. Průšvih se nekonal, ovšem 100 zápasů za dva roky bylo málo, byť v nich nasbíral výborných 115 bodů. Absence střídala absenci. Třísla, zápěstí, namožené kotníky. Philadelphii to nešlo a Foppa souhlasil s výměnou do Nashvillu, kde ho generální manažer David Poile vítal jako „ultimátního“ hráče pro play off.
Forsbergův dopad byl zpočátku cítit, jeho přítomnost v kabině i na ledě zvedla morálku. Paradoxně, v jednom z prvních zápasů za Nashville nastoupil proti Coloradu a pomohl Predators k výhře, která nakonec přispěla k tomu, že Avalanche nepostoupili do play-off. 15 bodů v 17 zápasech nicméně znamenalo, že poprvé v kariéře neudržel v NHL bod na zápas.
V létě 2007 se stal volným hráčem a v podstatě tak trochu i „předčasným“ důchodcem. Bylo mu 34 let, hlava i ruce pořád mohly, ale zbytek těla dělal potíže. Odmítal zbrkle podepsat smlouvu, aby někoho nezklamal... Trénoval, rehabilitoval, zkoušel nové brusle.
Krátké návraty
V průběhu sezóny 2007-08 se vrátil do hry v dresu Colorada. V 9 utkáních nasbíral vynikajících 14 bodů (1+13), nicméně opět ho zradila třísla a záda. V sezóně 2008-09 přišel další comeback doma v MODO, z něhož byly jen 3 duely (1+2). O rok později odehrál ve stejném dresu 23 utkání (11+19). Nominace na olympiádu ve Vancouveru 2010, které se posléze sám vzdal... Nechtěl být trapný nebo hrát pod svoje možnosti.
V únoru 2011 podnikl poslední pokus. Už to byla spíš osobní motivace. Potvrdit si, že to už fakt nepůjde... 11. února 2011 odehrál duel Colorada v Columbusu, o den později v Nashvillu. Gól ani nahrávku si nepřipsal. Zapsal jen čtyři trestné minuty a čtyři záporné body. Vyloučení za hákování a nedovolené bránění budiž usvědčujícím důkazem, že už soupeřům nestačil.
Na tiskové konferenci 14. února 2011 nedokázal udržet slzy. Konec se mu oznamoval těžce. Vysvětlil, že se na ledě cítí zranitelný, nemá stabilitu, aby ustál souboje. Pro hráče s jeho fyzickým založením to bylo zvlášť smutné. Poděkoval Avalanche za poslední šanci.
O trofejích už byla řeč. S bodovým průměrem 1,24 bodu na zápas je Peter Forsberg pořád 14. v historii NHL. V průměru asistencí na zápas je v NHL dokonce pátý. Nebýt posledního dvouzápasového pokusu, neměl by v žádné sezóně záporné +/- hodnocení!
Teprve později vyšlo najevo, že odehrál celou kariéru s vadou zraku – na jedno oko viděl přibližně jen na 60%. Jak by řekl prof. Pavel Kolář, organismus prokázal nevšední neuroplasticitu, s níž mozek tento handicap dovedně kompenzoval. Vždyť Forsberg patřil k hokejistům s nejlepším viděním v dějinách této hry!
Některé potíže zkrátka vyřešit šly, jiné bohužel nikoli.
