Předčasné konce: Šest sezón jednookého Bryana Berarda

Kariéru nadějného beka málem ukončilo nešťastné zranění oka způsobené soupeřovou hokejkou. Berard však ukázal nezlomnou vůli a přes znatelný zrakový handicap se dokázal do velkého hokeje vrátit.

Ottawa Senators vstoupili do kanadsko-americké NHL v roce 1992. Pravidla rozšiřovacího draftu novému týmu moc nepřála (každý tým si mohl chránit dva brankáře a 14 hráčů v poli), takže možnosti výběru hráčů z ostatních týmů byly dost omezené. I z tohoto důvodu byli Senators první sezóny ligovým otloukánkem. Výhodou bylo, že vybírali v draftech většinou z předních pozic. V roce 1995 tak udělali jedničku draftu z Bryana Berarda, urostlého obránce, který válel v juniorské OHL.

Vzhledem k chabé úrovni defenzivy Senátorů neměl Berard velké obavy, že by se do prvního týmu nedostal hned na první pokus. Proto pro něj bylo velkým zklamáním, když jej tým poslal po tréninkovém kempu zpět k juniorům. Situaci řešil tak, že požádal o výměnu. Stal se tak součástí obchodu mezi třemi týmy, aby zakotvil na Long Islandu v dresu Ostrovanů. 

První sezóna v novém působišti se mu náramně vydařila. Se 48 body byl nejproduktivnějším zadákem týmu a druhým nejproduktivnějším nováčkem celkově. Za své výkony obdržel Calderovu trofej pro nejlepšího zelenáče sezóny. Následující sezónu svůj bodový přínos téměř zopakoval. V té další byl vyměněn do Toronta za gólmana Felixe Potvina. 

11. března 2000 během zápasu s ottawskými Senátory ho zasáhla hůl Mariána Hossy do oka tak nešťastně, že mu vážně poškodila sítnici. Berard byl okamžitě převezen do nemocnice. Podstoupil celkem sedm operací a prognóza doktorů nebyla zpočátku vůbec optimistická.  

“Věděl jsem, že mám problém” vzpomíná Berard. “A jen jsem doufal, že mi zachrání zrak a já budu schopen se vrátit a hrát.”

První operace trvala přes tři hodiny a doktoři byli skeptičtí, zda bude Berard vůbec vidět. Po celou dobu byl s ním v nemocnici i klubový terapeut Brent Smith. Ten si vybavuje především moment, kdy druhý den po operaci zkoušeli lékaři u Berarda jednoduchý oční test na rozsvícení a zhasnutí světla.  

“Všem doktorům doslova spadla čelist, protože Bryan jim tyto informace dokázal poskytnout z oka, které bylo tak vážně poškozeno” říká Smith. “Byl to moment obrovské euforie pro všechny chirurgy. Něco jako: Páni, on vidí světlo”.

Nakonec vynechal pouze jednu sezónu a i s pomocí kontaktních čoček se do NHL vrátil v sezoně 2000-01. Ačkoliv na pravé oko ztratil skoro 70% schopnosti vidění, odehrál v nejlepší hokejové lize ještě šest sezón. 

Nejprve podepsal smlouvu s newyorskými Jezdci, ale sezóna se mu příliš nevydařila. 23 bodů vedení týmu nepřesvědčilo, aby využili možnosti opce a tak se před další sezónou dohodl na roční smlouvě s Boston Bruins. 38 bodů už byl o hodně lepší počin, ale ani tento výkon mu prodloužení smlouvy nevynesl. To další angažmá v týmu “Original Six” už bylo jiné kafe.

V Chicagu se rozehrál k výbornému výkonu, nasbíral celkem 47 bodů, což byl druhý nejlepší klubový výkon a na konci sezóny získal Mastertonovu trofej za odhodlání a oddanost hokeji. Tehdejší GM Jestřábů Bob Pulford měl o jeho další služby velký zájem. Bohužel pro Berarda však přišla výluka, během které nahradil Pulforda Dale Tallon a ten se rozhodl razantně obměnit kádr. Na Berarda již místo nezbylo. 

Jako volný agent tak podepsal Columbusu, kde si od něj tehdejší manažer Doug MacLean hodně sliboval. Začátek se mu povedl, 12 gólů k tomu 20 asistencí, to vše ve 44 zápasech bylo velice slušným počinem. Bohužel však přišlo zranění zad, které jeho působení v dresu Modrokabátníků výrazně zkrátilo. V následující sezóně již odehrál pouze 11 utkání s bilancí tří přihrávek.

Poslední štací se kruh uzavřel. Roční působení na Long Islandu v dresu Ostrovanů, v týmu kde svou hokejovou pouť začínal, jeho kariéru v nejslavnější hokejové lize ukončilo.

Celková bilance je i přes nepřízeň osudu více než slušná. 619 zápasů, 323 bodů.

“Každý den o tom přemýšlím. Vzbudím se a mám jen jedno oko. Den za dnem. Nevím kolik je tam těch ‘co kdyby’. Byla to bláznivá nehoda. Je to součást sportu. Tenkrát moc hráčů nenosilo obličejové štíty.” 

Na závěr je třeba zmínit i jednu méně příjemnou část jeho kariéry. V roce 2006 byl, jako historicky první hráč NHL, pozitivně testován na přítomnost anabolického steroidu. Test provedla USADA (Antidopingová agentura USA), nikoliv NHL tudíž mu nebyl ze strany NHL udělen žádný trest. Od mezinárodní hokejové federace dostal dvouletý zákaz činnosti, vztahující se na její akce.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter