bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

RETRO: Není Näslund jako Näslund

22. října 2022, 10:00

Radek Černý

Pokud historická data slavné zámořské ligy nelžou, objevili se v ní pouze dva hráči s příjmením Näslund. Oběma začíná křestní jméno písmenem M a oba hráli na postu levého útočníka. Ale žádné příbuzenské pouto je nepojí. Co je spojuje, je jejich hluboká stopa, kterou v análech neslavnější hokejové ligy světa zanechali.

Starší Mats se narodil v roce 1959 a o dvacet let později byl draftován montrealskými Canadiens. Navzdory malému vzrůstu, měřil pouhých 170 cm, se stal největší ofenzivní hvězdou kanadského klubu osmdesátých let. „Malý Viking“, jak mu fanoušci i spoluhráči přezdívali, nasbíral za osm sezón (1982-1990) 612 bodů v 617 zápasech. 

Když přišel do šatny slavných Habs, jeho spoluhráč Mario Tremblay si z něj utahoval, že do klubu přišla pouze polovina hráče a zbytek dojde později. Ale Näslund všem rychle ukázal, že menší vzrůst pro něj není žádnou překážkou. V sezóně 1985-86 nasbíral 110 bodů za 43 gólů a 67 asistencí. Doposud je posledním hráčem Canadiens, který překonal stobodovou hranici. A také posledním, který se probojoval do nejlepší desítky bodování ligy.

V roce 1986 pomohl Montrealu k triumfu ve Stanleyově poháru. S národním týmem vyhrál v roce 1991 mistrovství světa a o tři roky později i olympiádu v Lillehammeru. Stal se tak, spolu se spoluhráči Tomasem Jonssonem a Hakanem Loobem, prvním členem prestižního Triple Gold klubu.

O bezmála čtrnáct let mladší Markus pochází ze švédského města s nevyslovitelným názvem Örnsköldsvik. Zde působí hokejový klub MoDo, který vychoval mnoho skvělých hráčů jako Peter Forsberg, Victor Hedman nebo dvojčata Sedinova.

Markus Näslund se na zámořskou štaci vydal v roce 1993. O dva roky dříve byl z 16. pozice draftován Tučňáky z Pittsburghu. Ve městě oceli se ale moc nepředvedl. První dvě sezóny většinou pendloval mezi prvním týmem a farmou v Clevelandu. Teprve třetím rokem se mu po odchodu Kevina Stevense a Luca Robitailla naskytla příležitost předvést naplno své ofenzivní schopnosti. Začátek ročníku se mu mimořádně povedl, ale postupně jeho produktivita klesala a druhou polovinu sezóny trávil ve třetí či čtvrté lajně.

Byl v posledním roce své smlouvy, tudíž výměna do jiného týmu nebyla, vzhledem k jeho dosavadním nevyrovnaným výkonům, až takovým překvapením. V březnu 1996 jej Pittsburgh vyměnil do Vancouveru za Aleka Stojanova. Tento trejd dodnes budí vášně mezi fanoušky Pens. Stojanov odehrál za Pens pouze 45 zápasů s bilancí šest bodů a poté se navždy přesunul do nižších soutěží. Zatímco Näslund u Canucks svou kariéru nastartoval k nebeským výšinám.

Ve Vancouveru se stal ofenzivní hvězdou číslo jedna. Sedmkrát po sobě vyhrál bodování klubu. Zároveň byl i nejlepším střelcem týmu. V roce 2000 převzal po odcházejícím Marku Messierovi kapitánské céčko. Na dresu mu vydrželo dalších osm let. 

V roce 2002 mu dal trenér Crawford za parťáky Brendana Morrisona a tvrďáka Todda Bertuzziho. Vytvořili velice produktivní lajnu, které se přezdívalo West Coast Express. Tohle trio obstarávalo skoro polovinu gólové produkce Canucks. Famózní výkony se bohužel nepodařilo přetavit v týmový úspěch. Ve vyřazovacích bojích o Stanleyův pohár se mužstvu z Britské Kolumbie nedařilo dle představ. Pro partu kolem „Nazzyho“, jak fanoušci Näslundovi přezdívali, se stalo maximem druhé kolo playoff.

V roce 2004 ho při zápase s Avalanche trefil loktem do hlavy útočník Colorada Steve Moore. Näslunda to stálo 13 štichů na hlavě, otřes mozku a vynechané tři zápasy. Moore nebyl za zákrok nijak potrestán. Oba týmy se střetly o několik dní později znovu a bylo jen otázkou času, kdy přijde odplata. Role mstitele se ujal vyhlášený drsňák Bertuzzi. Bohužel to nedopadlo moc slavně. Moore neměl o fyzickou výměnu názorů zájem a Bertuzzi byl tak rozvášněný, že mu zezadu uštědřil několik úderů do hlavy, po kterých spadl Moore bezvládně na led. Následky byly devastující. Zranění Stevea Moorea bylo tak vážné, že se k hokeji již nikdy nevrátil. Bertuzziho liga suspendovala na zbytek sezóny.

Celý incident, včetně následného mediálního lynče Bertuzziho, velmi těžce nesl i Näslund. Co nesl ještě hůř, byla výměna týmového kouče. Marca Crawforda nahradil defenzivně smýšlející Alain Vigneault. To ofenzivě laděnému křídelníkovi nešlo pod vousy. Když mu, první sezónu po výluce, navíc vyměnili jeho oblíbeného parťáka z lajny, byly jeho dny u Canucks víceméně sečteny.

Po sezóně 2007-08 se stal nechráněným volným agentem, prodal svůj dům ve Vancouveru a začal se rozhlížet po novém angažmá. Nakonec podepsal dvouletou smlouvu s newyorskými Rangers, kde ale vydržel pouze jednu sezónu, po které se vrátil do rodného Švédska.

Na začátku nového tisíciletí patřil Markus Näslund k největším hvězdám ligy. Třikrát po sobě byl zvolen do prvního týmu hvězd, v roce 2003 získal Lester B. Pearson Award, cenu kterou získává ten nejlepší dle hlasování samotných hráčů (v současnosti se cena jmenuje Ted Lindsay Award).

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.