NHL.cz na Facebooku

RETRO: Ruská pětka jako tajná zbraň Rudých křídel

21. listopadu 15:00

Jiří Lacina

NHL byla dlouho striktní doménou Kanaďanů. Dokonce i Američané se do ní dostávali pomalu a těžko. Z Evropy začali postupně přicházet hlavně Švédové, z Československa později pár emigrantů nebo šťastlivců s oficiálním povolením, obvykle výkonnostně za zenitem.

V osmdesátých letech byl Peter Šťastný druhým nejproduktivnějším hráčem za Waynem Gretzkym. V devadesátých letech už působil v NHL zástup vynikajících Američanů. V roce 1994 vyhrál Sergej Fjodorov coby první Evropan Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče, o rok později získal Jaromír Jágr Art Ross Trophy za první evropské vítězství v produktivitě.

NHL se stala vpravdě světovou, kosmopolitní ligou.

Skutečně výjimečným úkazem ale byla kompletní ruská pětka v Detroitu. Jelikož šlo o tři útočníky a dva obránce, dala se z nich sestavit samostatná jednotka. Trenér Scotty Bowman se té myšlence nebránil. Zkonstruoval speciální pětku pro mimořádné okamžiky.

Fjodorov, Larionov, Kozlov v útoku, Konstantinov, Fetisov v obraně.

Fjodorov a Konstantinov přišli do Detroitu ještě před Bowmanem. Pak přišel Kozlov a po něm Fetisov, který v New Jersey nastupoval jistý čas s bývalým reprezentačním parťákem Alexejem Kasatonovem. Tou dobou už věděl, že Kasatonov na spoluhráče za Tichonovovy éry donášel. Prý spolu nepromluvili slovo, ale na ledě byli dokonalí. Mohli spolu hrát i poslepu.

Když začalo Fetisovovi v New Jersey slunce zapadat, hrál postupně čím dál méně, odešel ve 36 letech do Detroitu. Jako poslední dorazil Igor Larionov, o němž Fetisov věděl, že v San Jose není spokojený. Tajná zbraň hromadného ničení vznikla 27. října 1995, tehdy je Bowman poprvé spojil a vyslal pohromadě na led.

„Tu noc si pamatuju, byli úplně jiní než všichni ostatní,“ zpovídá se Bowman Kenu Drydenovi v životopise „Scotty“. „Nikdy zbrkle nestříleli. Točili to ve středním pásmu a nechali soupeře, aby je naháněl. Byl to styl, který předváděli Harlem Globetrotters. Pořád dokola a dokola, jen jeden chlap někdy zůstal bokem, aby zachytil případný brejk. Býval to Konstantinov.“

„Díval jsem se nedávno ne záznamy. Opravdu si nevybavím, že by tihle chlapi neudrželi kotouč. Bylo to úžasné,“ sní při vzpomínkách legendární kanadský kouč.

Všechno ale mělo své meze. „Na druhou stranu jsem je musel držet trochu zpátky. Používal jsem je v některých zápasech, ale nenechával jsem je spolu pořád. Nechtěl jsem, aby se na ně někdo zaměřil a našel způsob, jak proti nim hrát,“ vysvětluje.

„Byl to zcela unikátní styl. Nasazoval jsem je, když jsem potřeboval změnit vývoj zápasu, když jsme to potřebovali trochu roztočit. V play off jsme je určitě používali víc než v základní části. Taky jsem nechtěl, aby si někteří hráči mysleli, že jsme ruský tým.“

Hokej je coby kolektivní sport i trochu politika. Bylo zkrátka důležité, aby nevznikl dojem, že jsou Rusové o moc lepší než zbytek týmu. „Měli jsme v mužstvu vysoce postavené hráče, kteří byli hrdí na to, co dokázali,“ naznačuje Bowman.

Nešlo o to budit přehnanou pozornost, šlo o Stanley Cup.

K němu je nutný celý tým. Detroit měl vynikajícího lídra Stevea Yzermana, v obraně neomylného Nicklase Lidströma, mužstvo před vítěznou érou výborně doplnil Brendan Shanahan. Svůj podíl na triumfu 1997 (v létě po něm se Vladimir Konstantinov bohužel při autonehodě vážně zranil a ochrnul) měla bezpochyby i legendární ruská pětka.

 

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.

'];