Rittich: Jihlavě přeju extraligu, jednou se snad vrátím. Jak si věří na Edmonton?

Během devíti let vystřídal pět různých klubů. David Rittich ale v NHL stále platí za spolehlivého, poctivého brankáře. Teď s Los Angeles doufá ve vyřazení loňských finalistů z Edmontonu.

„Sebevědomý, pracovitý, ale i citlivý a příjemný člověk. A skvělý táta,“ popsal Davida Ritticha trenér brankářů Adam Petřík. Za Darcym Kuemperem to sice jihlavský rodák nemá jednoduché, přesto ale každou sezonou odchytá desítky zápasů v nejlepší lize světa.

Do zámoří se přitom dostal trochu náhodou. Skaut Calgary se do Mladé Boleslavi přijel podívat na jednoho útočníka, ale zaujal jej právě Rittich. „Pak odcházel už jako vyspělý brankář. Navíc všude chytal, což je pro mladého brankáře důležité,“ dodal Rittichův kouč. Od té doby je český brankář zvyklý chytat pod tlakem. Vždyť v posledních letech podepisuje smlouvu vždy pouze na jednu sezonu.

Máte prostor sledovat, jak si Jihlava vede?
Samozřejmě, sleduju to. Jsou tam kluci, které znám a kamarádi, se kterými v létě trénuju. Jsem strašně rád, že se s takovým ansáblem dostali tak daleko. (usmívá se) Zní to špatně, ale myslím to tak, že když se podíváte na sestavy Zlína a Vsetína, mají tam hráče, kteří jsou daleko zkušenější. Opět se ale prokazuje, že tým a tvrdá práce dokáže porazit talent. Myslím si, že kluci v Jihlavě to předvádí už dva nebo tři roky po sobě. Minulý rok vyřadili Porubu, která byla první. Teď si vyšlápli na Vsetín i Zlín.

A jdou do baráže s Olomoucí.
Přál bych jim extraligu, ale na druhou stranu víme, že baráž je hrozně těžká a systém není udělaný úplně dobře. Tým z první ligy odehraje tři těžké série a je domlácený. Navíc třeba Jihlava hrála semifinále na sedm zápasů. Má v sobě spoustu utkání a najednou jde na tým, který čtyřicet dnů odpočívá. Vůči prvoligovému týmu to není úplně fér. Docela se mi to líbí ve Švédsku, kde poslední dva týmy hrají o to, kdo půjde dolů. Ten, kdo naopak vyhraje druhou ligu, jde automaticky nahoru.

V Maxa lize byl stále rozdílový třiačtyřicetiletý Tomáš Čachotský. Co na výkony vašeho bývalého spoluhráče říkáte?
Vždyť mu je třiadvacet. (směje se) Všichni to víme, je nestárnoucí. Žádný jiný hráč, kterému je ve čtyřiceti třiadvacet, není. Je to legenda a klobouk dolů před ním. Byla pro mě čest s ním hrát, spoustu věcí jsem se od něj naučil. Když ho v létě vidím, jsem hrozně rád, že si můžeme popovídat a něco probrat. Zároveň jsme v kontaktu i přes sezonu, napíšeme si. On je neskutečný dříč a taky neuvěřitelný člověk, užívám si jeho cestu i kariéru. Pořád ho sleduju, i když to je už nějaký pátek, co jsme spolu hráli. Udělal snad 900 bodů, nádhera.

V jihlavské moderní aréně si podle vás ještě zahraje?
Já si myslím, že stoprocentně. Píšu mu, že za bůhvíjak dlouho se vrátím, a že spolu stejně budeme hrát. Je to dohodnuté, přes to nejede vlak. (usmívá se) Až já se jednou vrátím, on stejně bude na ledě, i kdyby to bylo třeba na kolečkovém křesle. (směje se)

Takže návrat do Jihlavy v hlavě máte?
Bylo by to krásné. Je tutové, že bych si před koncem kariéry chtěl doma zahrát. Ale samozřejmě to nechci udělat v situaci, kdy bych už věděl, že to nejde. Pokud bych měl hrát doma, jedině za takových podmínek, že týmu ještě budu mít co dát.

Smlouva v NHL vám po probíhající sezoně končí. Jak to s vaší budoucností vypadá?
Teď to nedokážu říct, soustředím se na tuto sezonu. Co bude příští rok? Uvidíme. Samozřejmě v Los Angeles se mně i rodině líbí, líbí se mi i v organizaci, takže nemám důvod chtít něco měnit. Ale uvidíme, co se stane. Teď je před play off a je strašně těžké se o něčem takovém bavit.

Je ve hře, že byste znovu podepsal ještě v průběhu ročníku, nebo byste preferoval trh s volnými hráči?
Na to teď asi úplně nekoukám. To jsou otázky spíše pro Spáliče (agenta Roberta Spálenku), který by k tomu dokázal říct víc. Soustředím se na to, abych v zápasech, které dostanu, podal co nejlepší výkony a třeba si smlouvu vybojoval.

Do konce základní části zbývá pár utkání a vy už máte jistý postup do play off. Dýchá se teď lépe?
Nevím, jestli lépe, protože furt hrajeme o to, abychom play off začali doma, což je pro nás hrozně důležité. Doma hrajeme dobře, daří se nám tam. Proto je pro nás pořád stěžejní se udržet na druhém místě v divizi.

Vypadá to, že zase chytnete Edmonton, který Los Angeles vyřadil v prvním kole třikrát za sebou. Nemají lidé v organizaci už Oilers plné zuby?
Jsem tady druhým rokem, takže předchozí nezdary jsem úplně nezažil. Samozřejmě ten z minulé sezony mě hodně mrzí. Bohužel to dopadlo, jak dopadlo. Věřím, že v této sezoně máme lepší a zkušenější tým. I mladší hráči si play off v minulém roce zahráli a načuchli k tomu. Stoprocentně chceme Edmonton porazit.

V čem je jeho největší síla?
Něco jsem proti Edmontonu odehrál, už když jsem byl v Calgary. Jeho největší síla je určitě v McDavidovi a Draisaitlovi. Oni jsou jedni z nejlepších hráčů na světě, což každý rok dokazují. Když se o ně v našem pásmu dokážeme postarat, bude to pro nás velká výhoda, protože víme, že do obrany zas tak dobří nejsou. Když jim nebudeme nabízet zbytečné přesilovky, je velká šance, abychom uspěli. Samozřejmě i oni mají zkušený tým, v minulé sezoně došli až do finále. Nicméně věřím, že my jsme posílili natolik, abychom byli úspěšní.

Je v organizaci cítit větší hlad po úspěchu? Přece jen na postup do druhého kola čekají Kings od posledního Stanley Cupu v roce 2014.
Nevím, jestli je to jenom o Los Angeles. Myslím si, že hladovost má každý tým, který se do play off dostal. Když se podíváte na celou NHL, první může porazit posledního a poslední naopak prvního. Hladovost tam ale určitě je, obzvlášť od nás. Chceme úspěch. Máme tři vyrovnané pětky, čtvrtou lajnu bouračů a výbornou obranu. Tým je poskládaný pro úspěch, máme dobré bruslaře, hrajeme aktivní hokej. Je jenom na nás, abychom to dokázali.

Taky je to vaše první teplejší destinace v NHL…
Je to příjemnější, venku svítí sluníčko. Zima mi úplně nevadila, ale chození ven a vymýšlení plánů je jednodušší, tím spíš, když už mám rodinu. Největší rozdíl je ale v regeneraci, tělo lépe odpočívá a nabírá síly. Je to teplem i sluníčkem.

Jak se vám spolupracuje s trenérem brankářů Mikem Buckleym, který americkému nároďáku pomáhal na nedávném turnaji 4 Nations?
Už v předešlých rozhovorech jsem říkal, že za mě je to jeden z nejlepších trenérů brankářů v celé lize. Doposud jsem měl v NHL trenéry, které zajímalo jen to, co se děje na ledě, jak jsi fyzicky připravený a kolik chytneš puků. Ale i to, co se děje mimo led, je hrozně důležité. Bucks si na tom docela zakládá, stará se i o tyto věci. On je takový psychologický typ, strašně se mi to líbí a dobře se mi s ním spolupracuje. Určitě je jedním z důvodů, proč bych chtěl v Los Angeles zůstat.

Byly by dalším důvodem třeba týmové legendy Anže Kopitar či Drew Doughty?
Jsou to bezesporu skvělí kluci, spolupracuje se s nimi fantasticky. Na tyto dva nemůžete říct vůbec nic špatného. Jsou to zároveň i velcí profesionálové, kteří budou v Hall of Fame. Je neskutečný zážitek s nimi hrát a být s nimi v kabině, ale že by to mělo nějaký dopad, jestli bych tady chtěl nebo nechtěl být? To asi úplně ne.

Dá se Kopitar malinko porovnat s Čachotským?
Jsou to takové dva exempláře, i když Kopi je samozřejmě ještě trošku někde jinde. (usmívá se) On bude mít příští rok dvacátou sezonu v NHL, což je úctyhodné a neskutečné. Některým hráčům se o tom může jenom zdát. A není to tak, že by tady dvacet let hrál třetí nebo čtvrtou lajnu, on hraje dvacet let v top pětce. Týmu má pořád co dát.

Máte k němu i díky slovanskému původu trošku blíže než k jiným spoluhráčům, nebo se už z něj stal spíše Američan?
Je tady dlouho, ale věci, co se dějí v Evropě, pořád probíráme. Rozhodně bych neřekl, že je z něj Američan. Až pověsí brusle na hřebík, myslím si, že sedne na první letadlo a zmizí do Slovinska.

Co vy a národní tým. Jste v kontaktu s trenérem Rulíkem nebo manažerem Šlégrem?
Vůbec v žádném kontaktu s národním týmem bohužel nejsem.

Máte čas mrknout na probíhající ženské mistrovství světa?
Sleduju jejich výsledky a moc jim fandím. Klára Peslarová je u nás v Saves Help, takže všichni držíme palce.

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter