bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Sto padesát: Rok s Gretzkym aneb neuvěřitelná sezóna Bernieho Nichollse

25. ledna 19:00

Jiří Lacina

Životní sezóna? Connor McDavid drží stále průměr přes 1,8 bodu na utkání, těsně pod svým maximem ze zkráceného ročníku 2020-21, kdy v kanadské divizi sbíral v průměru 1,875 bodu na zápas. Stále tak živí naději na 150 bodů. Ať už kulatou metu pokoří či nikoli, ohlédněme se nyní za těmi několika borci, kteří na 150 bodů dosáhli.

Bylo jich pět.

Půl druhé stovky ze druhé lajny

Jména jako Gretzky a Lemieux člověk v takovém seznamu rozhodně očekává. Rovněž Phil Esposito a Steve Yzerman patřili k nejlepším hráčům své doby. Pokud je někdo mezi 150 bodovými borci skutečným zjevením, je to Bernie Nicholls.

Fanoušci středních let se sloní pamětí si ho vybaví z mistrovství světa v Praze 1985. Daleko větší pozornosti se tehdy těšil Mario Lemieux, po jediném roce v NHL vycházející hvězda světového hokeje, která dala Rusům ve finálové skupině dva góly (3:1). Nebo Steve Yzerman, oblíbenec pražských dívek a žen, jak jej zmiňovali českoslovenští televizní komentátoři.

Čtyřiadvacetiletý Nicholls (na snímku již starší v civilu) měl v té době za sebou tři sezóny v NHL, ve druhé nasbíral 95, ve třetí 100 bodů. Stejně jako Lemieux, který byl ale v té sezóně nováčkem. Nicholls nebyl ani zdaleka takový bombarďák, v dalších letech stagnoval a stovku pokořil už pouze... jednou.

Bylo to v letech 1988-89, kdy ji přešvihl rovnou o padesát bodů!

Právě v tomto životním roce si vytvořil pozoruhodný osobní rekord (70+80), kariérní maximum, jak se dnes sluší říkat, které z jeho statistik doslova trčí. Střelecký zápis? 46 branek z ročníku 1984-85 navýšil rovnou na 70, víckrát v životě se nedostal ani přes 50 přesných zásahů! Na to všechno mu stačilo 79 utkání z 80 zápasové sezóny.

„Byl to vždycky skvělý hráč, ale naprosto nic neindikovalo, že by mohl explodovat ve 150 bodovou sezónu,“ píše o jeho životním roce server hockeywriters.com.

Ten součet je vpravdě šokující a je tím překvapivější, že jej Nicholls dosáhl jako pravidelný centr druhé lajny. Tím prvním byl od této sezóny Wayne Gretzky, který byl v miliónkrát omílaném trejdu v létě 1988 poslán z Edmontonu do Kalifornie. Nejspíš na vlastní žádost, což tehdy v slzách na tiskové konferenci odmítl přiznat.

Jedna sezóna s Největším musela stačit

Nicholls hodně těžil z přesilovek, do kterých spolu s tvořivou devětadevadesátkou pochopitelně naskakoval. Občas si spolu zahráli i oslabení. V početní výhodě zaznamenal 49 bodů za 21 gólů a 28 nahrávek, což je ale pořád slabá třetina 150 bodového součtu.

Když už k ní došlo, vzájemnou spolupráci si obrovsky užíval. „Byla to životní příležitost. Hrál jsem s asi nejlepším hokejistou všech dob a snažil se z toho vytěžit maximum,“ řekl kdysi listu LA Times.

Dařilo se mu také v oslabení, kde zvládl 8 branek a 6 nahrávek, Gretzky byl o bod lepší, Lemieux o čtyři. Pořád jde ale o sedmý nejlepší výkon všech dob! Lepší byli na oslabení v jedné sezóně jen Gretzky a Lemieux a v sezóně 1970-71 Ed Westfall z Bostonu (16). Dvaadvacet branek Kings na oslabení v sezóně 1988-89 je desátý nejlepší týmový výkon historie.

Kings tehdy měli k dispozici několik skvělých útočníků, o něž se elitní centři v obvyklém systému rotací křídel průběžně dělili. Jedno z nejlepších levých křídel všech dob, Luc Robitaille, nasbíral toho roku 98 bodů. Obránce Steve Duchesne 75. Dave Taylor už byl sice trochu za zenitem, ale pořád udělal 63 bodů. Někdejší hvězda Islanders John Tonelli 64 bodů.

Nicholls dotáhl kulatou metu v předposledním zápase pětibodovým večerem (3+2). V posledním duelu základní části pak nenastoupil. Vedle řady tří a čtyřbodových zápasů zaznamenal pět bodů už jen jednou. Na začátku prosince proti Torontu (9:3) zapsal rovnou 8 bodů (2+6). Gretzky v utkání jen tak mimochodem nasbíral pět nahrávek.

V ten moment se Nicholls vyhoupl do čela ligové produktivity. Za zády měl s odstupem dvou bodů Maria Lemieuxe a tří bodů Waynea Gretzkyho. Vyrovnat se těžkým vahám na ploše celé sezóny nebylo možné, takže Nichollsův supervýkon byl nakonec toho roku až čtvrtý! Se 155 body se před něj dostal ještě Steve Yzerman z Detroitu.

Jdeme do Mekáče

S nejslavnějším hokejistou si rozuměl i mimo led. Trávili spolu hodně času. Byť se to dnes moc nezmiňuje, Gretzky byl velký milovník fast foodu. Tento zvyk si přinesl už z Edmontonu i do Los Angeles. „Každý den po tréninku to bylo ‚Hej, jdeme do McDonalda na oběd',“ přiznal Nicholls ve vyprávění z roku 2010. „Dneska to nemůžu ani vidět.“

Z další spolupráce s bájnou devětadevadesátkou bohužel sešlo, neboť Kings Nichollse v průběhu další sezóny 1989-90 překvapivě vyměnili k newyorským Rangers. „Byl jsem z toho zničený,“ řekl o výměně, kterou bez vytáček nazval „pitomou“.

Sedmdesát přesných tref znamená pokoření hranice, přes kterou se vedle Gretzkyho (92, 87, 73) a Lemieuxe (85) dostali už jen Brett Hull (86, 72), Teemu Selänne (76), Alexander Mogilnyj (76), Phil Esposito (76) a Jari Kurri (71).

Jelikož Gretzky po třicítce už spíš nahrával, než střílel, je Nichollsových 70 tref také klubovým rekordem Kings. Ani Robitaille (63), Dionne (59) nebo Simmer (56) se tak vysoko ve službách Los Angeles nedostali.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.