5. července 8:00
Jiří LacinaVstup Gavina McKenny do NHL je výjimečnou událostí. Kanada je rozlehlá země, druhá největší na světě, a přitom mimořádně řídce osídlená. Až tři čtvrtiny Kanaďanů žije na jihu do 100 km od hranice s USA. Pokud to vezmete do 100 mil, můžete mluvit o 90% osídlení.
Země má přitom od nejjižnějšího k nejsevernějšímu bodu 4634 km, na šířku 5514 km. Bývalý redakční kolega Petr Adler vyprávěl, že čtyřicítky pod nulou nejsou v Edmontonu problém, přitom teprve vysoko nad Albertou jsou rozlehlé a opravdu „studené“ provincie Nunavut, Severozápadní teritoria a Yukon (viz foto). A to pořád nemluvíme o arktické části Kanady, kde krom ledních medvědů, polárních lišek a nějakého ptactva nežije už nikdo a nic.
Ani život „o patro níž“ není jednoduchý. Třeba Nunavut se rozprostírá na víc než 2 miliónech kilometrů čtverečních, pro představu: Evropa bez Ruska obnáší 6 miliónů km. Počet obyvatel Nunavutu? 41 946 prosím pěkně! Yukon je o něco menší. Rozloha 0,5 mil. km čtverečních, 48 tisíc rezidentů. Z toho 38 tisíc lidí žije ve Whitehorse.
Hlavní město obrovské severské provincie má tedy zhruba počet obyvatel … Chebu.
A právě odtud pochází nová jednička draftu NHL.
Rybaření, hory, hokej
Český cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek, po emigraci majitel německého a kanadského pasu, si u jezera Clarke v Severozápadních teritoriích postavil obrovský srub. Běžná doprava na místo jen letecky s přistáním na vodě. Když se zde jednou ocitl sám (kamarádi kvůli sporům odletěli dřív), pes mu slepnul z infekce a vysílačka vypověděla provoz, nezbylo než vyrazit do civilizace pěšky.
Byl únor. Polární noc. Všude po pás sněhu, kde bez sněžnic neuděláte krok. Cesta trvala víc než týden. V kapse revolver, s nímž beztak nebylo poslední tři dny co ulovit. Věrnému huskeymu nakonec antibiotiky zrak zachránil, i tenhle světem notně ošlehaný chlap ale vyprávěl tu story s dovětkem: „Víckrát bych to nešel!“
Život v kanadské divočině je těžký. A když říkáme těžký, myslíme těžký, těžký, TĚŽKÝ. Sepjatost místních obyvatel je proto obrovská. V podstatě všude v severní Kanadě platí, že když vám někde vyplivne auto - kdokoli pojede kolem, zastaví, pomůže. Také rodina McKennových spolu absolutně drží.
Sám Gavin se nedávno rozpovídal, jak moc pro něj znamenal dědeček, který vlastníma rukama postavil srub vysoko v horách. Mladý hokejista má chatu vytetovanou na předloktí. „Měl na mě obrovský vliv. Prožil v životě tolik věcí. Je to moje motivace.“
Hokej miloval prakticky od chvíle, kdy se začal batolit... Brusle nasadil ve dvou letech. Běžně usínal s hokejkou nebo v rukavicích. Táta mu každou zimu udělal na zahradě venkovní kluziště, což obnášelo desítky hodin práce. Gavin strávil bruslením venku spousty času, nezastavily ho ani teploty 35° C pod nulou.
Na zimu jsou tady adaptovaní. Gavin opakovaně zdůrazňoval, že není „typické městské dítě“. Běžnou součástí života obyvatel Yukonu je pobyt venku – hokej, lyžování, rybaření, lov losů (pochopitelně s dědou). Rodinná chata je čtyři hodiny severně od Whitehorse.
Domácí komunitu musel opustit už ve dvanácti letech. Počasí sice hokeji v Yukonu přálo, ale konkurence byla nízká a talent se musel rozvíjet. Odešel proto do Kelowny v Britské Kolumbii. Hlavně matka s odchodem synka bojovala: „Nepřijala jsem to. Nechápala jsem, že už nebude žít doma. Od těch dvanácti let už nebyl doma víc než dva týdny v kuse.“
Jsme na tebe hrdí, chlapče
Mezi lepšími protihráči mohl naplno rozvíjet své schopnosti. Pozorovatelé brzo odhalili nepřehlédnutelné dispozice. „Má přirozenou schopnost tvořit útok. Je hladkou součástí hry. Spoluhráče kolem sebe dělá lepšími. I na ledě vidí věci tak, jak je vidí novinář ze svého boxu. Má výjimečný cit pro hru,“ popisuje McKennu jeden z jeho bývalých mládežnických koučů pro nhl.com.
Nyní se pokusí uplatnit v NHL. A rovnou v jednom z nejtradičnějších klubů. Doma v Yukonu mu budou všichni mačkat palce. Je jejich první jedničkou draftu z Yukonu. Ono hráčů z těchto oblastí je celkově málo. Zaměříme se na ně v separátním článku.
Lidé z Whitehorse se ke sledování prvního kola draftu sešli v Takhinni Areně. Když na McKennu ukázalo Toronto, explodovali radostí. Jsou na svého chlapce hrdí. Stejně tak se McKenna odjakživa hrdě hlásí ke svému původu. Nejen tetováním na paži, kde má i přesné GPS souřadnice dědovy chaty.
Kdykoli přijede domů, je k dispozici malým klukům v hokejových kempech. „Chápe, jak důležitý je pro děti příští generace. Spousta z nich se teď bude věnovat hokeji jen kvůli němu,“ cituje list Yukon News Dave Johnsona, prezidenta Hockey Yukon.
Zájem o NHL zde určitě půjde nahoru. Kolik místních lidí se stane od příští sezóny fanoušky Maple Leafs, to si Johnson netroufne odhadnout. Svému hokejovému vyslanci ale budou přát všichni.
Doma ho vždycky rádi uvidí a on se sem bude rád vracet.
Čtěte také: Z divočiny do NHL. Je to dál a o to horší cesta!