Tradiční bída tradičního klubu. Dubas a spol. balí znovu po prvním kole

Letos už to mělo vyjít. Kdy jindy? NHL se de facto rozdělila na čtyři nezávislé soutěže, k jejichž konfrontaci mělo dojít až ve třetím kole play off. To už budou ve hře jen čtyři týmy. Toronto bylo štikou v kanadském rybníku, zdálo se, že na severu nemá konkurenci.

Jenomže balí znovu už v prvním kole!

A kdyby jen to. Javorové listy vedly nad Montrealem už 3:1, sérii ale dokázaly obdivuhodným způsobem ztratit. Pátý a šestý zápas prohrály v prodloužení a v duchu své tradice nezvládly ani rozhodující sedmý, ke všemu na vlastním hřišti.

Fakt, že se zde nemohli opřít o podporu vlastních fanoušků, nemůže být omluvou. Pravdou nicméně je, že zatímco Montreal hnalo v šestém duelu 2500 hokeje lačných hrdel, v Torontu dovolila vláda jen 550 proočkovaných zdravotníků. A i to ještě s přísným dovětkem „výjimka“.

Prokletí sedmých zápasů

Pokud mělo v předešlém klání Toronto převahu a soupeř rozhodl z ojedinělé akce, sedmý zápas byl poměrně vyrovnaný. Hosté byli dokonce v jeho první polovině střelecky aktivnější. Jak už to v podobných duelech bývá, rozhodly maličkosti.

Ve 24. minutě propálil Jacka Campbella Brendan Gallagher, přičemž jeho střela rozhodně byla chytatelná. „Nejhorší gól kariéry a zrovna v zápase číslo sedm. Tým na mě spoléhal. Tohle jsem měl chytit, bez debaty, neomluvitelné,“ kál se muž, který jinak v sérii svoje odvedl.

Ve 36. minutě přidali Habs z první a nakonec jediné přesilovky druhý gól. Tomu se říká efektivita! Pokud domácí tak efektivní nebyli, pak také kvůli Careymu Priceovi, jenž se rozpomněl na své nejlepší časy. Hlavně ve druhé polovině série chytal výborně.

Zoufalé Toronto přistoupilo v závěru ke hře bez brankáře, během níž inkasovalo do prázdné klece potřetí. William Nylander už jenom snížil. Na zvrat bylo pozdě. Veškerá snaha - šest střel Zacha Hymana, tři Austona Matthewse - vyzněla do ztracena.

Mindrák trvá

Toronto tak naplnilo komplex sedmých zápasů, které historicky nezvládá. Nezvládá vůbec zápasy, kde mu zbývá potvrdit postup. Marně se hráči tomu nařčení bránili: „Naprosto chápu, že se to lidí spojují, ale upřímně to nebude hrát roli. Tohle je jiná parta, jiný rok, jiný formát play off. Minulost tuhle sérii neovlivní,“ dušoval se před utkáním Morgan Rielly.

Že čekají Javorové listy z nynějších týmů nejdéle na pohár, zase není taková ostuda. V roce 1967, kdy se radovaly naposledy, drtivá většina současných klubů NHL ani nehrála. Že převzaly štafetu historicky nejdelších čekatelů od Rangers (54 let v letech 1940-94) už je trochu horší. Úplně nejhorší ale je, že od roku 2004 nepřešli Leafs ani první kolo.

Tradiční klub hoří rok co rok, ať mu vládne kdokoli. Hráčský rozpočet sice svazuje platový strop, jinak si ale Toronto se svými penězi může přivést, na koho ukáže. Jeho nabídka se neodmítá. Zkoušeli to tu matadoři Brian Burke, Lou Lamoriello, z postu prezidenta Brendan Shanahan. Lavičce dlouho šéfoval olympijský vítěz, mistr světa, vítěz Stanley Cupu Mike Babcock.

Co nedali staří, měli dát mladí. Šanci dostal progresivní analytik Kyle Dubas. V listopadu 2019 neváhal propustit nejlépe placeného kouče NHL Babcocka a zapsat mu tak do c.v. první vyhazov kariéry, načež dosadil do funkce starého známého Sheldona Keefea. Atmosféra v kabině prý se s příchodem přátelského kouče uvolnila, ale výsledky vyjma základní části opět nepřišly.

„Je těžké to vyjádřit slovy, jsme opravdu zničení. Víme, že jsme mohli dokázat mnohem víc,“ smutnil trenér.

V play off Keefe znovu nezvládl první kolo, loni nepřešel dokonce ani to kvalifikační. Nic platný nebyl jeho týmu náskok osmnácti bodů po základní části. Finalisty Severní divize jsou na úkor favoritů Winnipeg s Montrealem.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter