Trombóza. Co vlastně hrozí Jiřímu Kulichovi a jak dlouho může být mimo?

Možná to zní jako banalita. Krevní sraženina, při dnešních možnostech medicíny? Přece nejde o zlomenou nohu! Proč má Jiří Kulich stát celé týdny, když máme heparin, fraxiparine a celou řadu antikoagulantů (působí protisrážlivě na krev)? Žijeme přece ve 21. století!

Věc je složitější a rovnou si přiznejme, že může být velmi nebezpečná.

Předně si nalijme čistého vína. U mladých lidí je tvorba krevních sraženin (latinsky trombus) velmi vzácná. U starších často souvisí s nezdravým životním stylem, konzumací alkoholu, stravou postavenou na cukrech, pasivním životem a nedostatečným pitným režimem (senioři ztrácí přirozené nutkání pít).

Zvlášť opatrní musí být lidé s geneticky vysokou srážlivostí krve. Nejznámější je Leidenská mutace, kterou v Evropě trpí 5-10% populace (mnohdy o tom vůbec neví!). Ve Skandinávii dokonce až 15% (jižní Evropa naopak 1-4%). Jakkoli vysoká srážlivost znamená nebezpečí, kdysi měla své výhody.

Prof. Kolář v knize Posilování stresem vysvětluje, že muže chránila proti rychlému vykrvácení na bojišti, ženám zmírňuje krvácení při menstruaci a v minulosti taková mutace znamenala i menší riziko vykrvácení při porodech.

Dnes je takovýhle „genetický dáreček“ spíš na obtíž. A Leiden není jeho jediná forma. Je jich mnohem víc. Auto tohoto textu, obklopený celou rodinou s podobným problémem, o tom bohužel leccos ví. Každá delší cesta spojená se sezením v autě, notabene v letadle, je riziko.

Především letadlo s ohledem na délku cestování, stísněnost sezení, nižší atmosférický tlak (odpovídá nadmořské výšce 1800-2400 metrů nad mořem), nižší vlhkost vzduchu (rychlejší dehydratace) a trochu menší dostupnost kyslíku než dole na zemi je uváděno jako největší riziko. Fraxiparine před cestou letadlem je potom samozřejmost.

U sportovců může náchylnost k trombám prohloubit možná dehydratace (zvýšené pocení), nicméně pokud Jiří Kulich řeší takovýto problém ve 21 letech, je vysoce pravděpodobné, že má pro tvorbu sraženin významné genetické předpoklady.

Co člověku hrozí?

Laicky řečeno: Sraženina může cokoli „ucpat“. Záleží, kde a jak velká se vytvoří. Hrozí plicní embolie, mozkové mrtvice, srdeční infarkty. Samozřejmě možné následky odlišuje typ sraženiny (žíly, tepny, atd.), do podrobností nebudeme zabíhat. Mimochodem, covid, hlavně v původních nebezpečnějších mutacích, výrazně srážel krev. Až čtvrtina obětí umírala na krevní sraženiny a problémy z nich vyplývající.

Protisrážlivě působí na krev i řada bylin nebo potravin (ženšen, kurkuma, ginkgo, zázvor, česnek, hřebíček), z běžných léčiv může pomoct aspirin. Efekt je slabší, spíš preventivní. Lékaři nepochybně nasadí silnější kalibry. Potíž je, že tímto nejspíš jen zastaví další růst sraženiny. Anebo sraženin. U Tomáše Vokouna kdysi uváděly články až „několik tisíc sraženin“. Šlo o novinářský přestřel, reálně jich ale mohl mít desítky až stovky. Příběh připomeneme v separátním článku.

Po zastavení nejhoršího se tromby musí vstřebat. A to může trvat. U větších sraženin například ze stehenní oblasti 3-6 měsíců. U menších třeba z lýtka 4-8 týdnů. Taky vás vylekala slova Lindyho Ruffa? Strach k takovému onemocnění patří, nicméně se správně nastavenou léčbou už bývá riziko po 2-3 týdnech velmi nízké.

V případě aplikace větších dávek antikoagulantů pak má sportovec vyloženě zákaz kontaktních aktivit, protože s otevřenou ránou mu hrozí silnější krvácení. Léčba i návrat k zátěži se musí řešit s citem a trpělivě. Olympiáda v tuto chvíli není to nejdůležitější. Přejme si, ať problémy Jiřího Kulicha nejsou vážné a neohrozí jeho kariéru dlouhodobě.

K tématu:

Průšvih! Jiří Kulich je na dlouho mimo hru

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter