Vítek! Vítek! Husí kůže, líčí Vaněček. Mluví o fazóně i problému s bytem

(NEWARK, od našich zpravodajů) New Jersey má velkou formu – vyhrálo už 13 zápasů v řadě a v Metropolitní divizi je na prvním místě. Velký podíl na tom má i český brankář Vítek Vaněček, který po triumfu nad Edmontonem 5:2 promluvil pro hokej.cz o několika tématech.

V novém klubu se stal brzy oblíbencem mezi fanoušky. Třeba proti Oilers ho vyvolával celý stadion nejen jednou.

„Vítek! Vítek! Vítek!“ skandovali fanoušci jeho jméno.

„To je vždycky dobrý pocit a jsem za to moc rád. Mám z toho husí kůži. Je neskutečný, když celá hala křičí vaše jméno,“ září radostí Vaněček, který byl dokonce první hvězdou zápasu.

Vítku, máte 13 výher v řadě – Devils tak vyrovnali klubový rekord.
Podle mě hrajeme velice pěkný hokej, gólmani se snaží podržet tým a my jdeme zápas za zápasem. Snažíme se vyhrávat každý duel, který v ten den máme.

Zažil jste už takovou sérii?
(zamyslel se) V NHL jsem ji určitě nezažil… Podobnou fazónu si pamatuju z AHL, ale nevím přesně, kolik výher za sebou tam bylo. Asi osm až deset.

Váš tým hraje opravdu skvěle. V čem konkrétně je síla Devils?
Já si myslím, že hrajeme výborně z obrany. Hráči blokují střely a jdou tam po nich po hlavě, což nám hodně pomáhá a střílíme góly. Když to je 3:2 nebo 2:1, tak dáme v důležitý moment branku a odskočíme soupeři.

Vy jste zatím velkou oporou týmu. Odchytal jste dvanáct zápasů a slavil jste hned desetkrát.
Každý brankář chce chytat, je to pro něj to nejdůležitější, takže jsem spokojený. Já se snažím dělat vše k tomu, abych v bráně zůstal a pomáhal týmu.

Do Devils jste byl vyměněn v červenci, v srpnu jste se dohodl na životní smlouvě. Jak jste zapadl do týmu?
Byla to moje první změna v NHL. Já jsem sem přiletěl dřív – seznámil jsem se s klukama a našel jsme si co nejrychleji byt. Je tady mladý tým, navíc Ondřej Palát a Tomáš Tatar, což je super. A kluci mě do kabiny celkově pěkně přijali, za což jsem rád.

Když jsme u Ondry Paláta… Jaký je?
Je výborný kluk. A hodný! Snaží se vždy pomoct – má zkušenosti a rady od něj beru. Momentálně je zraněný, ale potkáváme se tady a povídáme si.

Nedělali jste si z něj srandu, že bez něj máte takovou sérii?
Ne (směje se). To vůbec.

A trávíte čas všichni tři dohromady?
Jasně! Zajdeme na večeři nebo na tripu jdeme na jídlo. Povídáme si česky, a to je super, že to není jen furt angličtina.

Máte už oblíbené podniky v New Jersey?
Tady moc ne. Já i Ondra zde máme manželky, Ondra dokonce dítě. Tomáš má tady přítelkyni. Takže přímo zde ve městě moc nechodíme…

Pořádáte i sešlosti společně s přítelkyněmi a manželkami?
Jo, jednou jsme to tak měli. Hned na začátku sezony, když jsme se ještě neznali, tak jsme šli do restaurace a všichni jsme si tam popovídali.

Jaký je život v novém působišti?
Dobrý… Začalo to výhrami – když se vyhrává, tak je výborná fazóna, a to je to nejdůležitější. Život a bydlení? Já jsem stejně furt tady na stadionu nebo na tripech, takže doma zas tak moc nejsem (usmívá se).

Takže nestíháte navštěvovat ani jiné sporty?
Na nic zatím nechodím. Není na to čas. Za začátku sezony chodili kluci do New Yorku na americký fotbal, já jsem měl trošku problémy s bytem a moc jsem nestíhal. Řešil jsem spíše byt.

Jaké problémy s bytem jste měl?
Když jsme byli v Česku, tak jsme si sehnali bydlení přes internet. Zamluvili jsme si to, když jsme sem přijeli, tak jsem to zkoušel asi měsíc. Jezdil jsem hodinu a čtvrt na zimák. Nezvládal jsem to. Museli jsme ho pak vyměnit.

Na závěr: 28. listopadu vás čeká derby proti Rangers, kde hrají i Filip Chytil a Libor Hájek. Jste s nimi v kontaktu, když bydlíte kousek od sebe?
Nejsem. Vůbec. Hájka moc neznám a s Chytilem trénuji v létě a nejsme tolik v kontaktu. Oni můžou mít jinak zápasy nebo je mají za sebou, takže to nestíháme. A derby? Abych řekl pravdu, tak jsem nad tím ještě nepřemýšlel, ale těším se. Doufám, že vyhrajeme.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter