Vyměněný Voráček: Zrovna jsem byl na rybách, těším se za Nashem

Po deseti letech opět oblékne modrý kabát. Jakub Voráček se vrací do Columbusu a povídá: "Je to byznys. Věděl jsem, že pokud Philadelphie dostane dobrou nabídku, vymění mě." Do klubu, co kladenského patriota draftoval v roce 2007 jako celkovou sedmičku a kde si "Voras" odkroutil první tři sezony, putuje za Cama Atkinsona. Má se stát jedním z lídrů přebudovávaného kádru, třeba utvoří smrtící tandem s finským snajprem Patrikem Lainem. I o tom mluvil pro klubovou TV.

10 let.

727 zápasů.

604 bodů.

Voráček po sobě zanechává ve Philadelphii pořádně hlubokou šlépěj. V městě bratrské lásky se stal ligovou hvězdou, zařadil se mezi nejlepší tvůrce hry celé NHL, vysloužil si monstrózní kontrakt na 66 milionů dolarů.

Poslední tři sezony z něj si ovšem odslouží jinde. Tam, kde v prestižní lize začínal. "Pro náš klub jde o zásadní výměnu. Jsem nadšený, že mohu Jakea přivítat zpátky u Blue Jackets," jásá generální manažer Jarmo Kekälaïnen.

Pro Voráčkovu hru měl vždycky slabost.

"Jako hráč se mi zamlouval už v roce 2007, když ho Columbus draftoval. V St. Louis jsme měli, tuším, devátou volbu a snažili jsme se dostat výš a získat Jakea. Také jsem mu po trejdu řekl: Snažil jsem se tě angažovat od roku 2007 a po 14 letech tě konečně mám," prohodil zkušený funkcionář pobaveně.

"Věřím, že do kádru skvěle zapadne a bude se mu dařit vedle našich praváků," dodal.

Jedním z těch praváků je i Laine. Bude po jeho boku "Voras" řádit? "Uvidíme, jaké má trenér plány. Ještě nezačal ani tréninkový kemp. Vždycky jsem opatrný, když přijde řeč na podobné předpovědi," zůstává Voráček při zemi a nikomu neslibuje, že bude válet zrovna se svérázným Seveřanem. O čem ještě hovořil?

O Laineho kvalitách.
Všichni vědí, že Laine je jedním z pěti nejnebezpečnějších hráčů, když dojde na střelbu. Jeho rána je rychlá jako blesk. Jestli nás kouč k sobě postaví, tak budu samozřejmě rád, když si mezi sebou vytvoříme chemii a bude nám to klapat. Těším se na kemp.

O tom, jak se dozvěděl o výměně.
Přítelkyně mi říkala, že trejd stejně přijde ve chvíli, kdy to budu nejméně čekat. Radila mi, ať klidně odložím mobil a nelámu si s tím hlavu. A měla pravdu. Byl jsem s rodinou na rybách, pak kouknu na mobil a mám tam 10 zmeškaných hovorů od generálního manažera Chucka Fletchera.

O svém vývoji na ledě i mimo něj.
Vracím se do Columbusu jako úplně jiný hráč. Bude mi dvaatřicet, Hokej se za těch deset let také dost proměnil. A změnil jsem se také jako člověk, po lidské stránce. Vždyť je ze mě táta.

O Philadelphii.
Prožil jsem tam spoustu let, mám hodně vzpomínek, opouštím skvělé kamarády v čele s Claudem (Girouxem) a Seanem (Couturierem). Z této perspektivy je ten přestup takový hořkosladký. Každopádně tu výměnu beru, vím, že NHL je byznys. Nemám to Fletcherovi za zlé, nezůstává mezi námi nějaká křivda.

O tom, že odchází z Philly bez Stanley Cupu.
Někdy se to holt tak sejde a ani za takovou dobu pohár nezískáte. Samozřejmě jsme si všichni v kabině Letců přáli, aby to dopadlo jinak. Minulá sezona byla hodně náročná. Na pět měsíců jsme byli uzavřeni v bublině, bez rodin, a nedařilo se nám tak, jak jsme si představovali. I kvůli tomu jsem trejd očekával.

O své roli u Modrokabátníků.
Jsem nadšený, že se dostávám do situace, díky níž bych mohl být ještě přínosnějším hráčem než u Flyers. Těším se, až se v Columbusu pustím do práce a začnu tam nanovo.

O Ricku Nashovi.
S Rickem jsme velmi blízcí přátelé (hráli spolu zkraje Voráčkovy kariéry), takže jsem moc rád, že se před časem do organizace vrátil a pracuje tam (Nash je šéfem hráčského rozvoje). Mám fakt velkou radost, že se spolu zase potkáme. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter