NHL.cz na Facebooku
Za dva, tři roky? Kdepak, Hertl se vrací do finále po dekádě. Pohár je furt daleko, ví česká naděje
1. června 16:00
Tomáš ZatloukalScéna stejná, ale kulisy tak odlišné! Když před deseti lety naskočil Tomáš Hertl coby dvaadvacetiletý talent do rozhodující série o Stanley Cup, měl na sobě dres Žraloků ze San Jose, byl bezdětný a učil se od mazáků. Jako třeba Joea Thorntona. Teď patří k nejzkušenějším hráčům on, hájí barvy Vegas Golden Knights a stejně jako spoluhráč (nejen) z roku 2016 a dnes jeden z jeho trenérů Joel Ward vychovává synka. Tedy v Čechově případě dva...
Těch kontrastů byste našli...
Tak třeba zatímco před deseti lety měl Hertl po boku ostřílenějšího krajana Romana Poláka, tentokrát je na to sám. A zůstává tak jedinou nadějí, že se do tuzemska letos podívá nejslavnější ze sportovních kolektivních trofejí. Ikonický, stříbrný Stanley Cup.
"Doufám, že tentokrát to dopadne. Že to bude happyend," nezastírá Hertl pro NHL.com.
Když hrál o hokejový před 10 lety, nenapadlo ho, že na další příležitost bude čekat takovou dobu. "Říkal jsem si, že za dva, tři roky budu zpátky...," povídá pro NHL.com. Chyba lávky... pražský rodák si prošel zdánlivě nekonečnou cestou za novou šancí zabojovat ve finálové sérii, chvílemi to působilo i jako sisyfovský úkol.
Vždyť po čtyřech sezonách za sebou bez play-off byl v roce 2024 hráčem klubu neodvratně mířícím do přestavby, ne tou nejkratší cestou na vrchol. Zbyl na soupisce jako reminiscence báječné éry, co ovšem byla už dávno fuč.
A tak udělal něco, co dlouho považoval za nemyslitelné. Kývl na přestup jinam. Odvolal klauzuli. Byl to při přestupové uzávěrce dokonalý šok na poslední chvíli... I kvůli tomu, že byl zraněný.
"Za ty roky jsem pochopil, jak těžké je se do finále dostat. Mám kliku, že se mi to nakonec opět povedlo," těší ho teď. Vybral si před dvěma lety správně - zřekl se loajality, aby šel někam, kde větřil reálné ambice na zisk Stanley Cupu. Ostatně šlo v té době o obhájce, navíc s nabitou soupiskou.
"Nikdy nemáte žádnou záruku, že půjdete s tím a tím klubem daleko, nebo že vyhrajete titul, ale říkal jsem si tehdy: Tady by mohla být šance. Zlatí rytíři hráli v play-off dominantní hokej od prvního dne, kdy se tam coby nováčci objevili," připomíná fakt, že Vegas hned napoprvé došlo do rozhodujícího souboje.
Tehdy zůstali těsně pod vrcholem, v roli gratulantů washingtonských Capitals.
V roce 2023 už slavili a teď jsou, za devět let své existence, ve finále NHL potřetí. I s Hertlem, který měl měsíce aktuální sezonu fantasticky rozjetou, než zabředl do tíživé poolympijské krize. Zprvu asi těžko vítal změnu kouče, americký mazák John Tortorella mu prakticky ihned sebral minuty na ledě.
Ne, že by se na tom příliš změnilo, ale Hertl pochopil, že "Torts" hledal ideální sestavu, ten pravý balanc napříč všemi útoky.
Našli s k sobě cestu, Tortorella oceňuje jeho pracovitost bez puku a je rád, že urostlý dostal injekci sebevědomí, když v posledních sedmi partiích třikrát skóroval. Načasovaná forma!
Hertl se od Milána soužil, ale nebyl na nelehké období sám. Jasně, má podporu doma, od manželky Anety, rozveselí ho synci Theo s Tobiasem. A také si vybudoval skvělé vztahy v kabině. Třeba s všestranným kapitánem Markem Stonem. Paradoxně borcem, se kterým kdysi Hertl absolvoval svou jedinou bitku v NHL.
Co by věční lazarové se dobře poznali během zdlouhavých rekonvalescencí. "A myslím si, že jsme si fakt blízcí," říká o Stoneovi. Mimochodem, byli to právě oni, kdo společnými silami zlomili možná klíčový zápas číslo 3 proti coloradským Avalanche. Z 0:3 na 5:3! Oba po dvou bodech! Dynamické duo, objevily se titulky.
Další oporou je pro Hertla již zmíněný Ward. Dobře se znají i jejich rodiny, také díky dětem. Teď by rádi složili reparát. Po deseti letech. Číslo 48 stále na ledě, Ward, naposledy dvaačtyřicítka, už ze střídačky.
