bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Že nejsem v NHL? Myšák: Kámoši se ptají, proč se na to nevykašlu. Inspirují ho mariňáci

15. června 7:35

Ondřej Mach

Ve své době se stal nejmladším plejerem extraligy. Pak kapitánem. Céčko na prsou nosil také v reprezentační dvacítce. Po draftu v roce 2020 spadal Jan Myšák jako jeden z elitních českých mladíků do portfolia Montréalu. To už dál neplatí – dětský sen po březnovém trejdu nahání v Anaheimu.

Supertalent. Potenciální hvězda. Klenot. 

Dřív se zdálo, že je jen otázkou času, kdy Myšák otevře dveře do NHL. Zvlášť když uprostřed covidové pandemie s Canadiens podškrábl tříletý nováčkovský kontrakt.

Do slovutné společnosti ale ještě neprorazil. Uplynulé dvě sezony dřel na farmě v AHL, krůček po krůčku stoupal vzhůru. Náročná štreka do nejlepší ligy světa se mu na sklonku zimy stočila směr Kalifornie.

Na opačném konci kontinentu doběhne zbývající rok z jeho současné smlouvy. A potom? Kdo ví... Na dost možná klíčový ročník se Myšák už přes měsíc chystá doma v Česku.

„Začal jsem pozvolna v Litvínově, teď jezdím ke kondičákům do Mariánských Lázní. Mám to rád, je to něco jiného. Člověk opustí led, trénuje se v přírodě, chodíme běhat. Je to dobrý reset,“ pochvaluje si 22letý útočník.

„Na začátku července máme kemp, na týden poletím do Ameriky. Potom až někdy v září,“ dodává před návratem do Spojených států. A v paměti se vrací do druhého březnového týdne...

Prozraďte, fakt to probíhá tak, že vám cinkne generální manažer a řekne: Hele, vyměnili jsme tě? 
Jo, přesně. (usměje se) Po zápase jsme měli dobrovolný trénink, tak jsem se šel sklouznout na led. V půlce za mnou přišel hlavní trenér a říkal, mi volá manažer Kent Hughes. Tak jsem šel zvednout telefon a on mi řekl, že mě vyměnili do Anaheimu a že mi přeje hodně štěstí. Bylo to dost narychlo.

A už za pár hodin jste se měl hlásit na letišti?
To ne, měl jsem velké komplikace s vízem do Ameriky. Vlastně to trvalo týden, než se daly do pořádku všechny papíry a dokumenty, abych mohl odletět. Zůstal jsem v Kanadě a čekal.

Vybavíte si, jaké ve vás převládaly pocity?
Upřímně… Bylo to pro mě překvapení. V Lavalu jsem se začal cítit dobře, prožíval jsem fajn období. To pak asi nikdo není rád, když to zrovna šlape. Vůbec jsem to nečekal.

„Upřímně… Trejd do Anaheimu pro mě byl překvapení.“

Chodilo vám mnoho zpráv?
Psali mi kamarádi a známí, se kterými se vídám. Někteří kluci žijí po Americe, řešili jsme to.

Zase jste vyměnil chladnou Kanadu za prosluněnou Kalifornii. Z tohohle pohledu to nemusí být špatné, co myslíte?
To určitě jo. (usměje se) Všechny kabáty, bundy a tepláky jsem si nechal poslat do Česka, protože v Kalifornii je moc nevyužiju. Když jsem vystoupil z letadla, tak jsem se přesvědčil, že počasí je super. Pořád teplo, v tom je velký rozdíl.

Takže na trénink vyrazíte v žabkách? 
Jasně. Když jsme přijeli, tak to šlo jedině v žabkách nebo teniskách. Ale já jsem se tam potil, i když jsem měl kraťasy a tričko. (usměje se) Někdy ty vedra byly velké. 

Projeví se to i na zimáku?
Jednoznačně. Vzduch je hrozně horký. Vím, že jsem ze začátku hodně ztrácel váhu. Za zápas jsem zhubnul klidně tři kila. To pro mě byl neskutečný šok, nikdy se mi to nestalo. Ale je tam takové vedro, že to ze mě teklo už i na suché rozcvičce. 

Něco podobného se teď řešilo na MS v Ostravě – lotyšský gólman Kristers Gudlevskis při jednom utkání zhubnul až sedm kilo a skončil v nemocnici...
Uf, to už je opravdu moc. Ale upřímně i ty tři kila jsou strašně moc. Překvapilo mě to, že je to vůbec možné. Podnebí je prostě jiné.

„Strašně mi pomohlo, že na farmě byli Tomáš Suchánek a Pavol Regenda.“

No, koupačkou v moři asi za takových podmínek nepohrdnete.
(směje se) Jo, už jsme byli. Když jsme měli volno, tak jsme se šli zchladit. Ale moře bylo docela studené.

A co ostatní dojmy ze San Diega?
Super. Když jsem přijel, tak mi strašně pomohlo, že na farmě byli Tomáš Suchánek a Pavol Regenda. Udělali mi to jednodušší. Zatím jsem tam byl jen měsíc. Ale je to jiné i životním stylem. Těším se, až se tam vrátím a víc to poznám.

Čeští krajánci z Anaheimu na sebe před pár týdny upoutali pozornost zlatem z domácího šampionátu. Přišel jste do styku taky s Radkem Gudasem a Lukášem Dostálem?
Viděl jsem se s nimi poslední den, když jsme měli výstupní prohlídky. Kluci se zrovna připravovali na mistrovství, měli nějaký individuální trénink. Chvilku jsme si popovídali. S Lukášem se znám, hráli jsme spolu na dvacítkách. Radka Gudase jsem potkal poprvé. 

Teď k vám – v závěru sezony jste na farmě v AHL stihl čtrnáct utkání. Vedli s vámi v organizaci rozhovory, co od sebe navzájem očekávat?
Bavili jsme se hodně, ale asi bych to nechtěl úplně rozebírat. Měli jsme sezení s generálním manažerem a lidmi z vedení. Bylo toho upřímně docela dost. Je to takové… Přišel jsem do nové organizace, takže musím nejprve poznat, jak to tam funguje. 

„Měli jsme sezení s generálním manažerem a lidmi z vedení. Bylo toho upřímně docela dost.“

Nejspíš si ale sám uvědomujete, nakolik zlomový pro vás může být další ročník...
Určitě jo. Ale spíš se na to těším. Je to sice až za dva až tři měsíce, ale připravuju se na to maximálně. Cítím, že bude hodně důležitý.

Řada lidí – nejen v Česku – se diví, že jste se zatím neprotlačil do NHL. Registrujete to?
(zamyslí se) Slýchám to. I když jsem doma, tak se mě kámoši zeptají, proč se na to nevykašlu a nejdu do Evropy, že bych to měl lepší a jednodušší. Každý má nějaký názor, já to beru, je to v pohodě. Ale myslím, že jen já jsem ve své kůži, vím všechno o své kariéře a znám všechny detaily. Tak nějak vnímám, že to co se má stát, se stane. Dělám pro to maximum. Uvidíme.

Aspoň není nouze o extra motivaci, co vy na to?
Můj problém vždycky byl, že občas potřebuju brzdit. Často si dám něco do hlavy a mám potřebu to urvat až moc na sílu. To je pak kontraproduktivní. Mám super kondičáky a jsem rád, jak to běží.

Tak fajn, jak se tedy ohlídnete za necelými dvěma roky v Lavalu?
Asi na to budu vzpomínat jen v dobrém. Poznal jsem super lidi, se spoustou z nich jsem pořád v kontaktu. Teď jedu jednomu spoluhráči na svatbu. Beru to pozitivně, i když jsem se tam ze začátku hodně trápil. Naučilo mě to věci, za které jsem strašně vděčný a budu z nich těžit do konce života. 

„Můj problém vždycky byl, že občas potřebuju brzdit.“

Pociťujete na sobě, že vás počáteční strádání zocelilo?
Určitě jo. Asi bych to tak popsal. Kolikrát je to nepříjemné, ale člověka to něco naučí a dodá mu to sílu do dalších problémů a momentů. Jsem za to vděčný.

O vás se ví, že nad hokejem a věcmi kolem hodně přemýšlíte. Není to už v takové situaci na hlavu?
Ale já si myslím, že by se mi to do budoucna mohlo vrátit. Jasně, v určitých momentech je dobré se v tom zas tolik nebabrat. To jsem si ověřil několikrát. Hokej je rychlá hra, na nějaké přemýšlení nemáte moc času. Pak hned něco nestíháte. 

Chápu, utápět se v negativních myšlenkách ničemu nepřidá...
Vlastně mě hrozně těší, když přichází špatné momenty. V tom okamžiku mě to chytne ještě víc. Teď před sebou mám důležitou sezonu, poslední rok smlouvy. Příprava mě pohltila, moc se těším na led. V Litvínově chodím na střelnici, jsem schopný tam být přes dvě hodiny a stejně bych ještě zůstal. Ale nemůžu to přepálit, to už jsem se poučil v minulosti. Pořád je strašně moc věcí, které se dají zdokonalovat. Celá ta cesta je hrozně zajímavá, pohání mě taková vášeň.

Když vám tohle mentální nastavení vydrželo, vnímal jste pak určitý progres?
Jo, asi nejvíc v herním vytížení. Ze začátku to bylo fakt hodně málo, pak se to dostalo na super minuty. S tím je spojené všechno ostatní – člověk hraje víc, víc si dovolí a ví, že má důvěru. Může si vyzkoušet nové věci, učí se a jede dál. 

„Myslím, že jsem měl výhodu v tom, že jsem neuměl francouzsky.“

Věčné téma: Montréal a tlak. Vás Canadiens vytasili ve druhém kole jako jeden z TOP výběrů, svazuje to trochu?
Myslím, že jsem měl výhodu v tom, že jsem neuměl francouzsky. Nedá se to srovnávat s tlakem v NHL, je to dost jiné. Zájem médií na farmě cítíte, ale pořád na rozdílné úrovni. 

Takový Juraj Slafkovský by jako jednička draftu asi mohl vyprávět...
Přesně. Od začátku jsem sledoval všechny kluky v organizaci, jak se to vyvíjí. Na Juru jsem taky koukal. Tuhle sezonu měl perfektní, jde vidět, že mu to sedlo. Pro mě to může být názorný příklad, že první rok třeba nic, a pak se to všechno otočí. Takový je hokej.

Říká se, že podstatnou část výkonu dělá hlava. To mi potvrdíte, ne?
Asi souhlasím. Nevím, jak bych to vyjádřil procentuálně, ale je to tak. Když si člověk nevěří, tak může být sebevíc dobrý, ale nejde to. 

Vy sám prý tíhnete k literatuře o osobním rozvoji a psychologii...
Teď jsem zrovna unešený knížkami o Navy Seals. Akorát tady mám na stole asi čtyři knížky z tohohle odvětví. Je to hrozně zajímavé, dá se z toho naučit spoustu věcí. Jak do života, tak do sportu. Fakt mě to baví. Spousta inspirativních a motivujících věcí se ale dá najít také v jiných sportech. Člověku může pomoct, když si nastuduje, jak to měli jiní hráči ve svých kariérách, jak to šlo nebo nešlo. Čím se to zlomilo, jaké věci dělali, proč... Mám to rád. Takové věci čtu k odreagování ale i proto, abych z toho získal informace.

„Teď jsem zrovna unešený knížkami o Navy Seals.“

Co přesně vám imponuje na životě amerických mariňáků?
Líbí se mi ta jejich, jak bych to řekl… Pravidla? Asi kodexy. Hodně se soustředí na týmovou práci, odvahu nebo to, abyste se uměli postavit strachu. Nejde jen o věci ze sportu, ale spíš z normálního života. Je tam toho tolik. Přijde mi, jako kdyby to byl takový boj sám se sebou, který člověka může strašně posílit. Když to zvládnou, tak jsou z nich úplně noví lidé. 

Kariéra v armádě by vás nelákala, jo?
(směje se) Ne, to ne. Ale přemýšlel jsem, že bych si jen pro zajímavost nějaký výcvik zkusil.

Když jste zmínil týmovou práci – o AHL se někdy traduje, že v ní hráči honí hlavně své osobní ambice. Setkal jste se s tím?
Myslím, že jo. Každý se chce dostat nahoru, bojuje sám za sebe. Ale na druhou stranu i za tým. Druhou sezonu jsme měli v Lavalu super partu. Je lepší, když člověk pochopí, že to není o jednotlivích, ale je nás tam v kabině víc a navzájem si můžeme pomoct. Podle mě na to někdy lidi zapomínají.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.