Brankář Elliott se těší v St. Louis na pozici jedničky

Brian Elliott, čilý přispěvovatel na twitteru, dobře ví, že fanoušci Blues začínají být netrpěliví. Podle vzkazů na této sociální síti se zdá, že se 9. října už opravdu nemohou dočkat. Devětadvacetiletý gólman, jenž se léta držel v NHL jen jako dvojka, je také nedočkavý. Po odchodu Ryana Millera by totiž mohl povýšit na post jedničky.

„Ano, často vídám tweety jako: ‚Už bude říjen?‘,“ sdělil se smíchem místní tisku Elliott. „Někdy odpovídám: ‚Ano, pojďme na to…‘ Jindy prostě odpovím, že máme ještě měsíc do začátku tréninkového kempu. Pořád mám v plánu nějaké to rybaření a nachytat trochu bronzu na slunci.“

Tohle léto je ale pro brankáře St. Louis jiné. Brzo bude muset odložit rybářské sítě a vyměnit je za tu brankářskou, kterou má na ledové ploše roztaženou za zády. Poté, co podepsal tříletou smlouvu na 7,5 miliónu dolarů, výrazně vzrostla pravděpodobnost, že vstoupí do brankoviště Blues na začátku nadcházející sezóny jako jednička.

„Je to jeho práce,“ povzbudil nedávno gólmana Bluesmanů trenér Ken Hitchcock. „Věříme, že spolu s Jakem Allenem budou schopni chytat a pomůžou nám. Je to Brianova práce, zlepšuje se každým rokem. Trpělivě si počkal, tohle je jeho šance!“

Na konci sezóny 2013-14, která skončila předčasným výpadkem v play off, naznačil Elliott klubu, že podepíše novou smlouvu, jen pokud dostane odpovídající příležitost. Jakmile Blues ponechali Millera trhu s volnými hráči, bylo jasné, že jeho záskok postoupí a dostane příležitost. Trenér si svá povzbudivá slova šetřil, veřejně je vyřknul až nedávno a jeho svěřence to potěšilo.

„Neslyšel jsem to, ale moji rodiče a přátelé to četli na internetu,“ řekl muž, který byl v roce 2003 draftován Ottawou až v devátém kole. „Je vždycky příjemné slyšet taková slova, zvedne vám to sebevědomí, ale vždycky je to na vás a na tom, jak budete opravdu hrát.“

Většina brankářů vám řekne, že trénují stejně, ať jsou v pozici jedničky či dvojky. Elliott není jiný, dokonce v tomto směru řekl, že musel jako záskok trénovat o to víc. Tohle léto však cítil v přípravě ještě víc energie než jindy.

„Máte ten pocit, že když trochu přidáte, možná to přinese v sezóně nějaký důležitý zákrok navíc,“ věří. „Nevím, jestli je to psychické, ale jsem nadšený z té příležitosti. Na led chodím dřív než obvykle, na tréninky chodím s úsměvem. Když dostanete trochu té odpovědnosti, jen zhltnete oběd a jste znovu připraven do práce.“

Statistiky za dobu působení v St. Louis má velmi dobré. Za tři roky tu vychytal 55 vítězství proti 24 porážkám a sedmi prohrám v prodloužení. Průměr obdržených branek 1,86, procento úspěšnosti zákroků 92,7. Většinu těchto čísel ale sbíral pomalu, obvykle jako dvojka za Jaroslavem Halákem nebo někým jiným. Po sedmi letech v NHL je jeho maximem 55 odchytaných zápasů ze sezóny 2009-10 ještě v Ottawě.

„Cítím se silnější a lepší než v minulosti,“ slibuje. „Snad mi to pomůže odchytat víc utkání. Je fakt, že nikdy nevíte, ale ostatní brankáři chytají víc zápasů běžně a já nemyslím, že jsem v tomhle směru jiný než další gólmani.“

Na spolupráci s Kevinem Allenem, nejlepším brankářem AHL uplynulé sezóny, se těší. „Jsme podobné osobnosti. Psali jsme si během léta textovky. Určitě nám to pomůže. Je to dobrý kluk a já věřím, že bude týmu platným hráčem,“ uzavírá zkušenější z brankářské dvojice.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter