Emotivní video, ohlušující aplaus, slzy v očích. Fleury se vrátil do Pittsburghu

Dlouho dopředu věděl, že to přijde, přesto nedokázal zabránit slzám. Za neutuchajícího potlesku se několikrát zhluboka nadechl a skrze mřížky své masky utřel vlhké oči. Ne, v Pittsburghu na Marca-Andrého Fleuryho nezapomněli. Ba naopak, stále je tam jako doma. Aby taky ne, když za místní Penguins odehrál 13 sezon a třikrát s nimi vyhrál Stanley Cup.

„Vítej doma.“, „Díky 29.“, „Jednou Tučňák, navždy Tučňák.“ Už při rozbruslení a pohledu na ochozy pittsburghské PPG Paints Areny bylo jasné, že tohle nebude obyčejný zápas. „Nevěděl jsem, co od toho celého čekat. Už při rozbruslení jsem měl husí kůži z toho, když jsem viděl všechny ty karty s milými slovy,“ řekl Marc-André Fleury, který se do Pittsburghu vrátil poprvé od přesunu do Las Vegas.

Na předzápasovém rozbruslení prohodil pár slov s Mattem Murrayem, těsně před odchodem do kabin pak poklábosil i s Krisem Letangem. Nejemotivnější chvíle ale přišly v první reklamní přestávce. Kostka nad středovým kruhem začala promítat video, které mapovalo celých 13 sezon, které Fleury v organizaci Penguins strávil. Z videa sršely vzpomínky. Fleury stál za brankou, opřený o konec své hole a do očí se mu vbíhaly slzy.

Poté, co děkovné video došlo do konce, začalo celou arénou znít hromadné: „Fleury, Fleury, Fleury.“ A to dobrou minutu a půl. Muže, kterého generální manažer Pens Jim Rutherford dříve označil za nejlepšího týmového hráče ve sportu, nepřestali v Pittsburghu milovat ani v momentě, kdy na sobě měl dres soupeře.

Stejně to cítí i Fleury. Za mohutného aplausu si několikrát poklepal na hruď. Na znamení, že i mu Pittsburgh navždy zůstane v srdci. Přes mřížku masky pak setřel slzy a dál se soustředil na hru. I když to po tom všem musel být nesmírně složitý úkol... „Byl jsem rád, že na sobě mám masku,“ prozradil s úsměvem po konci duelu.

Někteří fanoušci domácího celku možná měli i trochu dilema, komu fandit. Vidět manželský pár s tím, že jeden má na sobě dres Pittsburghu a druhý Las Vegas, to pro tenhle večer nebylo nic výjimečného. Každý pochopil, když se podíval na zadní stranu dresu. FLEURY 29. A bylo jasno.

„Z toho, jak lidé reagovali, cítíte, co Marc pro tohle město znamenal,“ nechal se slyšet James Neal, který s Fleurym v Pittsburghu čtyři roky působil a teď po jeho boku hraje v dresu nováčka NHL. „Je to výjimečné. Nevím, kolik hráčů by se mohlo vrátit na místo, kde dřív působili, aby slyšeli vyvolávat fanoušky své jméno už během rozbruslení,“ dodal Neal.

Pro Fleuryho byl celý den speciálním už od rána. Sešel se totiž se zástupci klubu Penguins v čele s majitelem Mariem Lemieuxem, aby od něj dodatečně převzal prsten za vítězství ve Stanley Cupu z loňského jara. 

Emoce na Fleuryho výkonu proti jeho dlouholetým spoluhráčům nebyly vůbec znát. Dlouho držel Tučňáky zkrátka. Jeho tým navíc vstřelil dvě branky a měl slušně našlápnuto k výhře. Jenže pak ho poprvé v utkání pokořil Ryan Reaves, čímž se pittsburghská mašina rozjela. A nestačil na ni ani skvělý Fleury. Gól mu poté dali Cole, Guentzel, Malkin a Kessel. Golden Knights pak ještě zabojovali, na víc než snížení skóre na 4:5 z jejich pohledu to ale nestačilo.

„Teď jsem mohl zažít to, čemu musí ostatní brankáři čelit už několik let,“ vyzdvihl Fleury Crosbyho a spol. I když šlo o další body do tabulky, bylo z jeho slov cítit, že chtě nechtě nebyly úplně tím hlavním. „Na výsledek zapomenu, na celý večer ale nezapomenu nikdy!“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter