2002-2003: Třetí triumf New Jersey

V sezóně 2002-03 se opět chtěli vytáhnout nové týmy, které se do soutěže zapojili teprve před dvěma lety. Po předchozí nevydařené sezóně si vysoké cíle vytyčili v Columbusu. Generální manažer Modrokabátníků Doug McLean vytvářel mužstvo k obrazu svému, ale ani s pětadvacetiletým Marcem Denisem v brance, kterému v minulých letech předával cenné zkušenosti Ron Tugnutt, se nedokázali Blue Jackets ani zdánlivě přiblížit postupovým příčkám do play off. S pouhými 69 body skončil Columbus v propadlišti Západní konference.

 

Z nových týmů si mnohem lépe vedla Minnesota, kde se rozhodli hokejovou slávu oprášit po sedmi letech (pozn. redakce: 9. června 1993 se Minnesota North Stars přestěhovala do Dallasu). V Severozápadní divizi skončili Divočáci za coloradskou Lavinou a Kosatkami z Vancouveru. Fanoušci klubu se vůbec poprvé od vstupu do nejslavnější zámořské soutěže v ročníku 2000-01 mohli těšit na vyřazovací boje. Wild totiž ukořistili 42 výher a jedenáctkrát uhráli aspoň bod. Potěšující pro trenéry celku ze St. Paul bylo především to, že v brance se pevně usadila stálá jednička Manny Fernandez.

 

Prachbídně se jevily výkony hokejistů Pittsburghu, kteří nevyhnuli další ostudě. Tučňáci získali pětašedesát bodů, obsadili předposlední místo tabulky Východní konference a není divu, že ukončili sezónu se sklopenými hlavami a s myšlenkami na to, jak zlepšit herní projev do zahájení té příští. Penguins navíc začali řešit starosti ohledně staré Mellon Areny, která jako nejstarší hokejový stánek v zámořské lize přestávala vyhovovat požadavkům dnešní NHL.

 

Snad největším zklamáním pro fanoušky zámořského hokeje tak zůstaly výkony Caroliny - 61 bodů, poslední místo v celé NHL. Po nedotaženém výstupu na pomyslný vrchol NHL, si Hurricanes chtěli minimálně zopakovat účast ve vyřazovacích bojích, ale po základní části jim zbyly jen oči pro pláč. Smůla se Canes lepila na paty a ze hry se vytratila i pověstná dravost, jež zdobila Hurikány po celou předešlou sezónu, kdy dokráčely až do finále play off. Vedení Caroliny mohlo mrzet brzké ukončení sezóny dvojnásob. V tomto ročníku navštívilo RBC Center v Raleigh celkem 642 973 fanoušků. Canes by určitě v play off měli největší podporu ze všech postoupivších klubů a navíc by přibyly další statisíce dolarů do týmové pokladnice.

 

Přestože bídné výkony nutily fanoušky k zoufalství, našel se jeden důvod k radosti. Ron Francis, dlouholetá opora, kapitán a někdejší výborný hráč Pittsburghu, slavil jubileum. V zemi za velkou louží odehrál více jak tisíc šest set utkání. 18. ledna dokonce překonal další metu, když se po tisíc šestsetšestnácté objevil na soupisce pro zápas NHL, čímž překonal legendárního obránce Detroitu Larryho Murphyho. Tímto zápisem se osamostatnil na třetí příčce v historických statistikách ligy.

 

Jednou jsi dole - jednou nahoře. Známé pořekadlo si určitě často opakoval kouč Mocných kačerů z Anaheimu Mike Babcock. Po minulé nevydařené sezóně zřejmě přemýšlel nad tím, co provede s hrou svých svěřenců a ze šuplíku vytáhl učebnici hokejové taktiky. Ta se mu osvědčila a z kachen s vypelichanými brky se během dvaaosmdesáti zápasů stal žhavý kandidát na úspěch v play off. Minulý rok v brance příliš neoplýval jistotou Jean-Sebastian Giguere. Tentokrát ale všechny nezdary zůstaly zapomenuty a byl to hlavně kanadský brankář a hvězdný kapitán Paul Kariya, kteří se přičinili o druhé místo v Jihozápadní divizi.

 

Nejvýše ale vylétla hvězda ottawských Senátorů, kteří s přehledem opanovali čelo tabulky Východní konference i celé National Hockey League (113 bodů). Tým z hlavního města Kanady si navíc vytvořil nový klubový rekord v počtu vítězných střetnutí, když jeho hráči po šedesáti minutách odcházeli jako vítězové v padesáti dvou případech. Svým dílem se o úspěch přičinil český hokejista ve službách Senators Martin Havlát. Když se mladoboleslavský rodák slibně rozjížděl, přibrzdilo ho zranění. I tak ale v sedmašedesáti utkáních nashromáždil na své konto 59 bodů, což dokazovalo jeho stabilní výkonnost.

 

Kvalitu české školy potvrdil i bývalý gólman Vsetína Roman Čechmánek. Ve třetí sezóně v dresu Philadelphie Flyers odchytal padesát osm zápasů. Soupeři protlačili puk za jeho záda stodvakrát, Čechmánek navíc patřil s průměrem 1,83 branek na zápas ke gólmanské špičce. I proto se svým kolegou Robertem Eschem s přehledem získali William M. Jennings Trophy pro brankáře či dvojici, která dosáhla nejnižšího průměru branek v základní části.

 

O další výrazný úspěch českého hokeje v zámoří se postaral hlavně bývalý hráč Pardubic Milan Hejduk. Útočník Colorada Avalanche opět potvrdil, že se od svého vstupu do NHL každým rokem zlepšuje a v páté sezóně v Severní Americe zaznamenal nejlepší výsledek kariéry. Padesátkrát přesně zamířil mezi tři tyče a k tomu přidal osmačtyřicet asistencí, v tabulce produktivity pak obsadil čtvrté místo. Talentovaný hráč se až do konce základní části přetahoval o trofej pro nejlepšího střelce s útočníky Vancouveru Canucks Markusem Näslundem a Toddem Bertuzzim. Nakonec se stal vůbec prvním Čechem v historii, jenž dosáhl na Maurice Richard Trophy a zároveň třetím Evropanem, který převzal tuto prestižní cenu.

 

Skvělou sezónu si vychutnával i Hejdukův spoluhráč, legendární Peter Forsberg. V sestavě Colorada nastoupil „pouze“ k 75 duelům. S jeho přítomností na ledě se však spustila opravdová lavina. Švédský cent dokázal vyhrát kanadské bodování o dva body před svým krajanem Markusem Näslundem, když se jeho bodový účet po základní části zastavil na čísle 106 (29+77).

 

Vyřazovací část přinesla mnohá překvapení, a to hlavně na Západě. Rozjetí Mocní kačeři postoupili do play off sice až ze sedmého místa a hned na úvod se postarali o senzaci. Hladce 4:0 na zápasy převálcovali poslední šampióny z Detroitu. Podobný kousek se povedl i o místo lépe postavené Minnesotě na úkor coloradské Laviny, Wild ale měli semifinále konference jisté až po rozhodujícím sedmém zápase. Ani kousky Milana Hejduka a Petera Forsberga mužstvo z Denveru nespasily. Na Východě se postup do semifinále stal záležitostí favoritů. V pěti duelech zvládli čtvrtfinále Ottawa a New Jersey, Tampa Bay potřebovala na jistotu druhého kola o zápas více. O místo v další fázi se s Torontem prali Letci z Philadelphie až do sedmého zápasu.

 

Ve druhém kole odborníci očekávali, že jízdu Mighty Ducks zastaví favorizovaný celek Dallas Stars. Útočníci Anaheimu Petr Sýkora, Adam Oates a Paul Kariya byli hlavními tahouny při přepisování historie týmu ze západního pobřeží Spojených států. Kalifornský klub zdolal úspěšně všechny nástrahy boje se Stars a postoupil. I nadále se dařilo také Minnesotě, která zdolala Vancouver Canucks až po vyčerpání všech možností.


 
Konferenční semifinále na Východě se od počátku odvíjelo příznivě pro Ďábly z East Rutherfordu. Hráči New Jersey rozdrtili Tampu Bay 4:1 na zápasy a před branami bojů o Stanley Cup na ně čekala Ottawa, s kterou svedli tuhou, ale nakonec úspěšnou sedmizápasovou bitvu. Zato Divočáci z Minnesoty působili v duelu s Anaheimem neškodně. V celé sérii jenom jedinkrát rozvlnili síťku za brankářem Jeanem-Sebastianem Giguerem. Střelecká nemohoucnost - to byl hlavní faktor neúspěchu Wild. V Minnesotě i tak považovali účast v konferenčním finále za velký úspěch.

 

O majiteli Stanleyova poháru znovu musel rozhodnout až sedmý zápas. Ani Devils ani Mighty Ducks nepřipustili výhru soupeře v domácím prostředí. Gejzír originálních nápadů hokejistů Anaheimu zřejmě vyprchal v konferenčním finále, protože ti se do klece Devils nedokázali trefit ani jednou, pokud hráli venku a to ve třech ze čtyř utkání. Nakonec tedy zvedli nad hlavu Stanley Cup právě hráči Devils, poslední kapitolu za sezónou napsal sváteční střelec Michael Rupp, který vsítil vítěznou branku Ďáblů.

 

Z nejprestižnější ceny na světě se tak již potřetí radoval Sergej Brylin nebo Martin Brodeur a podruhé si slastný pocit vítězství užíval i jeden z nejlepších borců New Jersey Patrik Eliáš. Zásluhy Jeana-Sebastiana Giguerea na postupu Mighty Ducks až do finále Stanley Cupu nezůstalo bez povšimnutí. Vedení ligy udělilo kanadskému gólmanovi Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off.

 

Na posezónním vyhlašování nejlepších hráčů si Vezina Trophy poprvé v kariéře odnesl právě gólman vítězů z New Jersey Martin Brodeur. Nejužitečnějším hokejistům celé sezóny byl zato vyhlášen křídelní forvard Colorada Peter Forsberg, který dosáhl i na Hartovu trofej. A aby toho nebylo málo, další Švéd, bek a stálice obranných řad detroitských Rudých křídel Nicklas Lidström, získal potřetí v řadě cenu pro nejlepšího obránce ligy James Norris Trophy.

RSS | Kontakt | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.