Nejlepší starty do sezóny

Začátek každé sezóny je vždy plný očekávání. Fanoušci i vedení týmů jsou napjatí, zda se podaří zúročit úmornou letní dřinu a doufají, že to bude právě jejich tým, který po posledním zápase sezóny zvedne nad hlavu Stanleyův pohár. Cesta k němu je však dlouhá a trnitá. Dobrý start je určitě výhodou, ale staré moudré hokejové pravidlo říká, že základní část je spíš maratón než sprint. Pojďme se podívat na týmy, které měly v posledních letech nejlepší starty do sezóny a jaká byla jejich pozice v cíli.

Za porovnávací metu si vezmeme prvních dvacet zápasů sezóny. Kolik vítězství dokázaly týmy v této úvodní fázi nastřádat? Za premiantem bychom se museli vydat hodně hluboko do historie. Osmnáct vítězných mačů a pouhé dvě porážky v úvodní dvacítce zápasů, to je bilance bostonských Medvědů ze sezóny 1929-30. Jen pro zajímavost: liga měla tenkrát pouze deset účastníků, každý odehrál v základní části pouhých 44 zápasů a například přihrávat dopředu se mohlo jen přes modrou čáru. Pro úplnost je třeba dodat, že ani tento skvělý start nezajistil Bruins titul. Ve finále podlehli montrealským Canadiens.

Sedmnáct vítězství v prvních dvaceti zápasech. Tento počin zvládla hned čtveřice mančaftů. Pokud pomineme další výlet do historie (původní Ottawa Senators v ročníku 1925-26), tak nám zbývá trojice sprinterů z podstatně mladší doby. 

OTTAWA SENATORS (2005-06) – 17 výher (z toho 2 na samostatné nájezdy a 1 v prodloužení), 3 porážky (všechny v normální hrací době)

Novodobé Senátory zastihl úvod sezóny, která následovala po roční odmlce způsobené dohady mezi hráčskou asociací a vedením ligy, ve skvělé formě. Útočná formace Daniel Alfredsson – Jason Spezza – Danny Heatley deptala obrany soupeřů a body sbírala po hrstech. V obraně tvrdili muziku především Wade Redden, Chris Phillips a slovenský obr Zdeno Chára. Z branky vše jistila dvojice Hašek – Emery.

Forma vydržela Ottawě celou základní část. Tu celek z kanadského hlavního města zakončil se 113 body, což značilo divizní titul a celkově druhý nejlepší počin hned za Detroitem (124 bodů). 

V prvním kole play-off přejeli rozjetí Senátoři Blesky z Tampy, ale ve druhém nestačili na divizní rivaly z Buffala. Majitel Ottawy Melnyk dlouho nemohl zkousnout Haškovo zranění z olympiády v Turíně, které podle něho výrazně ovlivnilo cestu jeho mužstva vyřazovacími boji a byl zarytým odpůrcem myšlenky olympijské přestávky uprostřed rozehrané sezóny.

BOSTON BRUINS (2022-23) – 17 výher (z toho 2 v prodloužení a 1 na nájezdy), 3 porážky (všechny v normální hrací době)

Prakticky totožnou bilanci měli i bostonští Medvědi v loňské sezóně. Svou spanilou jízdu zakončili zápisem do historických kronik slavné zámořské soutěže - 65 vítězných mačů a 135 bodů. Skutečně impozantní statistiky. K nezastavení byl především český snajpr David Pastrňák, který v uvedeném období zaznamenal 30 bodů za 13 vstřelených gólů a 17 asistencí. Skvěle mu sekundoval i druhý český zástupce a jedna z klubových legend David Krejčí, který si držel průměr takřka bod na zápas.

České duo doplňovali zkušení veteráni Marchand s Bergeronem. V obraně hrál prim švédský zadák Lindholm a v brance kraloval po celou sezónu jeho krajan Ullmark.

Bohužel v play-off se skvěle promazaný medvědí stroj zasekl. Jednoduchý, tvrdý a velice účinný hokej floridských Panterů dokázal eliminovat přednosti Bostonu, které tkvěly především v precizní souhře elitní lajny a skvěle sehraných přesilových hrách. To vše vedlo k překvapivému vypadnutí suveréna základní části.

CHICAGO BLACKHAWKS (2012-13) – 17 výher (3 v prodloužení, 2 po nájezdech) a 3 porážky (všechny až po nájezdech)

Dohady o podobu kolektivní smlouvy mezi hráčskou asociací a vedením ligy vedly ke zkrácení dalšího ročníku nejslavnější hokejové ligy světa. Základní část se začala hrát až v lednu 2013 a na každý tým čekalo pouhých 48 zápasů. Jestřábi z Chicaga odehráli její první polovinu bez toho, aby poznali hořkost porážky v základní hrací době. První dvacítka mačů znamenala bilanci 17 výher a třech porážek po samostatných nájezdech. Následně přidali ještě čtyři vítězství a teprve ve 25. utkání sezóny odcházeli po 60 minutách se sklopenými hlavami. Recept na jejich doposud bezchybnou hru našlo až Colorado.

Jádro mužstva tvořili především útočníci Patrick Kane, Jonathan Toews nebo Marián Hossa, zkušený bek Duncan Keith a gólman Corey Crawford.

Spolu s dalšími spoluhráči dovedli celé své snažení až na úplný vrchol. Po ovládnutí základní části (77 bodů), pokračovali ve skvělých výkonech i v play-off. Postupně vyřadili Minnesotu, Detroit i Los Angeles, aby je ve finále čekal souboj s bostonskými Medvědy. Po šesti zápasech bylo hotovo a parta semknutá kolem kapitána Toewse s přezdívkou Captain Serious vystoupala podruhé v tomto desetiletí na hokejový Olymp.

KDO DALŠÍ?

16 vítězných mačů během první dvacítky zápasů v základní části nasbíralo celkem 14 týmů. Pouhá čtveřice z nich dokázala počáteční euforii přetavit v úspěch a získat Stanleyův pohár. 

Pro první dva příklady musíme zabrousit opět do daleké historie a vzpomenout na původní Ottawu Senators, které se to povedlo v sezónách 1919-20 a 1926-27.

Zbylé dva případy jsou podstatně mladší. 

Edmontonští Olejáři ukončili v sezóně 1983-84 čtyřletou nadvládu Ostrovanů a pomohl jim k tomu i úspěšný start do sezóny. 16 výher, tři porážky a jedna remíza. To byla bilance za prvních 20 zápasů. Nutno připomenout, že v této sezóně bylo zavedeno pravidlo pětiminutového prodloužení v případě nerozhodného stavu. Pokud nepadl gól, platila remíza.

Detroit Red Wings dokázali jako poslední přetavit svých 16 výher v úvodní dvacítce zápasů v zisk „starého Křapáče“, jak je občas Stanleyův pohár nazýván. Bylo to v ročníku 2001-02. Soupiska Rudých křídel byla napěchována slavnými jmény. Jeden budou člen Síně slávy vedle druhého. Yzerman, Fjodorov, Hull, Lidström, Robitaille nebo Larionov. Co jméno, to pojem. A to nesmíme zapomenout, že v brance kraloval Dominátor. Není divu, že základní částí proplul tento tým plný hvězd jako nůž máslem. 

V play-off se naplno projevily ty tuny zkušeností, kterými protřelí veteráni disponovali. Vancouver ani St. Louis nebyly závažnější překážkou. Až v konferenčním finále s Coloradem okusili borci z Motorcity atmosféru rozhodujícího sedmého duelu. Povedlo se a poslední překážku v podobě ambiciózní Caroliny přehráli v šesti duelech.

INDIVIDUÁLNÍ VÝKONY

Nahlédněme ve zkratce, jaké jsou nejlepší individuální výkony v prvních 20 zápasech sezóny. Asi nepřekvapí, že v produktivitě vévodí dvojice Lemieux-Gretzky. Nejlépe zvládl úvodní dvacítku zápasů Mario Lemieux v sezóně 1988-89, když nasbíral neuvěřitelných 60 bodů (23+37). O tři body méně zaznamenal Wayne Gretzky v úvodu ročníku 1983-84. O prvních šestici nejlepších výkonů se tato dvojice svorně podělila.

Podzim roku 1995 vyšel skvěle i Jaromíru Jágrovi, který nastřádal ve sledovaném období 42 bodů. O dva méně měl na svém kontě po úvodních dvaceti zápasech předloňské sezóny německý útočník ve službách Oilers Leon Draisaitl.

Letošní sezóna je na startu. Kdo si na úvod přinese nejlepší formu? Nechme se překvapit.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter