NY POST: Jágr by měl vyhrát Hart Trophy

O tom, že české novináře neposedla Jágrmánie, ale jen informují o velkolepých činech jednoho z největších velikánů dějin NHL, nás v posledních týdnech přesvědčují velká světová média. Nejprve se slavné osmašedesátce poklonil USA TODAY, nyní se přidal i NY POST. A při svých chvalozpěvech na "genetické monstrum", kterak Jágra nazval Mike Babcock, hlavní kouč Toronta Maple Leafs, jdou dále, než kam si naše domácí žurnalistická obec troufne. Larry Brooks dokonce mluví o tom, že si Jágr zaslouží Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče NHL. Brooksův text vám nabízíme v kompletním znění.

Ódy se na Jaromíra Jágra pějí celou sezónu. Každou si bezpochyby zaslouží, navíc je hodný mnohem většího ocenění než oslavných "sonetů".

Jágr není hoden pouze obdivu, nýbrž i Hartovy trofeje pro ligového MVP. Sedmnáct let poté, co prestižní trofej vyhrál poprvé a zatím naposledy.

Pamatujte, že Hart Trophy nutně nemusí skončit v náruči nejlepšího hráče NHL, nýbrž se uděluje "hokejistovi, který byl posouzen jako nejpřínosnější pro svůj tým."

Tento úsudek je pochopitelně velmi subjektivní, nicméně zkuste mi říct, který hokejista byl pro své mužstvo užitečnější než Jágr, jemuž se podařilo nasbírat 66 bodů a udělal z floridských koťat opravdové Pantery?

Mezi kandidáty můžeme zařadit Jamieho Benna z Dallasu Stars, Sidneyho Crosbyho z Pittsburghu Penguins a také Černého jestřába Patricka Kanea. Ale počkat, je číslo 88 pro Chicago přínosnější než Jonathan Toews?

Hlasujete pro Drewa Doughtyho? Jsem pro. Můžete zvažovat i kandidaturu Bradena Hotlbyho, jenže skutečně je v kádru, který Alex Ovečkin a Jevgenij Kuzněcov, MVP? Možná ano, možná ne.

S Jágrem žádná možná neplatí. Roberto Luongo měl dobrou sezónu, dařilo se také talentovaným a rychlým mladíkům, ale Panteři nevypadají jako tým, který by měl postoupit do play-off, natož aby získal divizní titul, pokud vynecháme "Jágrův fenomén".

Čtyřiačtyřicetiletý veterán pozdvihl Floridu stejně jako před deseti lety newyorské Rangers, kdy dotáhl mužstvo, od něhož se čekalo, že skončí v ligovém suterénu, k prvnímu postupu do play-off po sedmi neúčastech za sebou.  Jágr vytvořil klubový rekord v počtu gólů (54) a bodů (123). Ještě před posledním týdnem tehdejší základní části vedl kanadské bodování NHL.

Kdyby měl Jágr v té době stejnou auru "lidového hrdiny", jakou disponuje nyní, vyhrál by Hart  Trophy o parník. Jenže tehdy opravdu nepatřil mezi miláčky novinářů (kromě těch, kteří s ním pracovali denně), navíc spoustě z nich zůstávala v paměti vzpomínka na jeho hořké působení u washingtonských Capitals. Jágr přišel o Hartovu trofej, získal ji Joe Thornton, který byl během sezóny vyměněn z Bostonu Bruins do San Jose Sharks, hlasování bylo až skandálně jednostranné.

Nyní, o deset let později, vypráví Jágr jiný příběh. Příběh, kterými si získává novináře na svou stranu. Táhl celý kádr a své "neuvěřitelně" mladé spoluhráče. Bez něj by byli Panteři stále rychlí a talentovaní, ale nepatřili by mezi uchazeče o Stanley Cup, neměli by na play-off.

Není to o "Jágrově fenoménu", o tom, že ve svém věku dal 27 gólů a nakupil 66 bodů (do jisté míry ano, samozřejmě). Především je to o tom, že Jágr ovládl produktivitu divizního šampióna. O uvědomění si toho, co Jágr letos dokázal a že si zaslouží Hart Trophy.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter