Ohlédnutí: Nepřekonatelný rekord Glenna Halla. Klidně jsem se vyzvracel a šel chytat, vzpomíná

Nejslavnější hokejová liga na světě eviduje za svou více než stoletou historii nepřeberné množství rekordů a milníků. Některé měly doslova jepičí život, jiné vydržely i několik dekád. Pak jsou ještě rekordy, zařazené do kategorie „nepřekonatelných“.

Můžeme se přít, zda je možné v dnešní době, kdy je liga nesmírně vyrovnaná, ke všemu svázaná platových stropem, překonat např. 35 neprohraných zápasů v řadě Flyers ze sezóny 1979-80 nebo 19 vítězných sérií play off za sebou Islanders z let 1980-84. To vše je celkem představitelné, ale je tu jeden rekord, který se vymyká i této kategorii.

Je 7. listopad 1962 a chicagští Jestřábi hostí Medvědy z Bostonu. V průběhu první třetiny odstupuje pro zranění domácí gólman. Zranění brankářů nebyla v té době žádnou zvláštností. To by však oním střídajícím zraněným gólmanem nesměl být Glenn Hall.

V tu chvíli nabírá tato zdánlivě banální záležitost nebývalých rozměrů, neboť Hall tím ukončil dlouhou sérii po sobě jdoucích odchytaných zápasů bez střídání, která se zastavila na čísle – 502. Když k tomu připočteme 49 zápasů play off, dostaneme se na těžko uvěřitelnou cifru 551 utkání, které Hall strávil v brance svého týmu bez jediné absence.

Unikátnost tohoto výkonu umocňuje fakt, že Hall chytal, jako drtivá většina brankářů té doby, bez masky. Jeho tvář je zjizvena více než 250 stehy. „Naší první prioritou bylo přežít,“ vzpomíná Hall. „Až tou druhou bylo chytit puk“.

V tehdejší době bylo běžné, že týmy jezdily na zápasy pouze s jedním gólmanem. Jako náhradní brankář byl v nejnutnějších případech připraven zaskočit kustod týmu. Povinnost mít dva brankáře zavedla NHL až od sezóny 1965-66. Překonávat bolest se Hall naučil v nižší lize, kde strávil čtyři sezóny, než se prosadil do NHL.

„Dole na farmě několikadenní absence z důvodu zranění znamená často ztrátu místa, tedy práce,“ vysvětluje Hall. „Takže se rychle naučíš hrát s bolestí.“ Z tohoto důvodu ho nezastavila ani zranění typu: natažená třísla, pohmoždění kostí či různá virová onemocnění. Zásah pukem do obličeje byl tehdy všeobecně považován za riziko povolání, nikoliv za důvod odstoupení ze zápasu.

„Zranění v obličeji je jen bolest. Neomezuje to v pohybu. Během hry na bolest zapomeneš,“ říká Hall.

Glenn Hall je znám nejenom pro své brankářské umění, ale i kvůli častému zvracení před zápasy. Nebylo to však ze strachu, ačkoliv by to bylo pochopitelné. Sám Hall k tomu říká: „Bylo to naopak. Byl jsem tak nadšený, že jdu hrát, až mě to nutilo zvracet. Vnímal jsem to jako sílu. Přišlo mi, že kdybych se před zápasem důkladně nevyzvracel, nehrál bych dobře. Nebyl to pro mě žádný problém. Klidně jsem vypil sklenici vody, vyzvracel ji a stále jsem se cítil svěží a v pohodě.“

„Mr. Goalie“, jak se Hallovi v zámoří přezdívá, patřil mezi první průkopníky chytání tzv. butterfly stylem, který je v současnosti naprostou samozřejmostí. Jeho chytání v rozkleku bylo v tehdejší době „stojících“ gólmanů raritou. Že se jednalo o styl nadmíru účinný, svědčí nejenom jeho série přes 500 odchytaných zápasů v kuse, ale i množství týmových a individuálních trofejí.

Ačkoliv zakončil sezónu 1966-67 ziskem Vezinovy trofeje, určené pro brankáře mužstva s nejnižším počtem obdržených branek, zůstal pro nadcházející rozšiřovací draft poněkud překvapivě nechráněný. Vybral si ho nový tým St. Louis Blues a Hall se jim za to odvděčil tím nejlepším možným způsobem. Nováčka soutěže dotáhl vynikajícími výkony až do finále Stanleyova poháru, kde sice Bluesmani prohráli se slavnými Canadiens 0:4, ale všechny zápasy skončily především zásluhou Halla těsným výsledkem. Za své výkony obdržel Conn Smythe Trophy, ocenění pro nejlepšího hráče play off.

V následující sezóně utvořil nejstarší a zřejmě nejkvalitnější brankářský tandem ligy s další brankářskou legendou Jacquesem Plantem. Společně vyhráli Vezinovu trofej a Hall byl posedmé a naposledy zvolen do prvního týmu hvězd.

Svou bohatou a úspěšnou kariéru ukončil po sezóně 1970-71. V roce 1975 byl zvolen do hokejové Síně slávy v kanadském Torontu. Když dělal v roce 1998 renomovaný hokejový magazín The Hockey News seznam „100 nejlepších hráčů v historii NHL“, objevilo se jméno Glenna Halla na celkové 16. příčce mezi všemi hráči, co kdy v historii brázdili led nejslavnější hokejové ligy světa.

Obdobný seznam představil v roce 2017, ke stému výročí založení NHL, i oficiální server nhl.com. A ani na tomto seznamu jméno gólmana s přezdívkou „Mr. Goalie“ nechybí.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter