Vyřešilo Toronto své brankářské trable? Campbell pod drobnohledem

Když z vás udělají brankářskou jedničku celého draftu, je to závazek. Klub očekává, že talent, jímž jste fascinoval na juniorské úrovni, časem prodáte mezi profesionálními hokejisty. Jenže Jack Campbell se v Dallasu nikdy nestal gólmanem číslo dvě, natož jedna, či snad hvězdou NHL. Před deseti lety přitom přišel na řadu už jako jedenáctý hráč draftu, až dávno po něm sáhli generální manažeři po Philippu Grubauerovi či Petru Mrázkovi.

O tom, kdo to v NHL dotáhl dál, není třeba diskutovat. Mrázek i Grubauer berou miliony, zatímco Campbell má smlouvu na 675 tisíc dolarů. A mezi mantinely zámořské soutěže se drží především díky tomu, že chytil za pačesy šanci od LA Kings a ve stínu Jonathana Quicka prožil dvě fajnové sezony.

Může se ale osmadvacetiletý Američan stát klíčem k řešení brankářské krize torontských Maple Leafs?

Odpověď se nehledá snadno, obzvláště pokud nemáte po ruce křišťálovou kouli. Vodítka k ní ale existují, i přes fakt, že vycházejí ze skromného vzorku zápasů, do kterých Campbell v NHL nastoupil. Dosud si zachytal ve slavné soutěži 58krát. Když ho Stars v roce 2010 draftovali, nepochybně snil o výraznější stopě mezi hokejovou elitou.

Campbell nicméně ve dvou předešlých ročnících (2017/2018 a 2018/2019) ukazoval, proč kdysi patřil k nejvýraznějším talentům. Za starým a neperspektivním kádrem si držel vysokou úspěšnost zákroků a vedl si lépe, než by si v jeho kůži počínal průměrný gólman NHL. Průměrně pochytal ve hře pět na pět o 0,32 % více puků, než by matematický model očekával.

V této sezoně už to tak slavné není.

Důležité je ovšem vnímat kontext - ostře sledovaný údaj dSV% má Campbell lepší než všichni tři muži, kteří se dosud protočili v torontské brance. Včetně zraněného Frederika Andersena, nezpochybnitelné jedničky Maple Leafs (byť nijak dramaticky).

Zároveň se hodí připomenout, že na brankáře Los Angeles létá nejméně střel v NHL. Mála četnost ale automaticky neznamená malé nebezpečí. Podle HDA (vyložené šance) jsou Kings na 16. místě. Jejich defenzíva tak rozhodně není dokonalá.

V přímém souboji pak Campbell zastiňoval Quicka, jehož statistikám jednoduše neprospívají hrubé chyby. Jako třeba ta, díky které otočil nedávný zápas Alex Ovečkin.

Campbell zároveň Quicka i torontské trio Andersen, Michael Hutchinson a Kasimir Kaskisuo poráží také v dalším uznávaném analytickém parametru GSAx - tedy góly chycené oproti očekávání. Není to šokující, metrika opět vychází z kvality střel, kterou reflektuje i zmíněný rozdíl mezi reálnou a očekávanou úspěšností zákroků ve hře pět na pět (dSV%). Staví na stejných datech.

Pojďme tedy vykročit mimo svět čísel.

K dobru je juniorskému mistrovi světa z roku 2010 potřeba přičíst také fakt, že v minulosti zářil v AHL (ve sbírce má Calder Cup i účast v All-Star Game) a hlavně jde od Nového roku výkonnostně nahoru. I to je pro Maple Leafs příslib.

Bude tedy juniorský mistr světa u Javorových listů zářit? Věštění budoucnosti přenechme jiným, zmíněná čísla ovšem naznačují, že by si nemusel vést hůře než dosavadní torontský triumvirát. Faktem ovšem zůstává, že dosud nikdy neodchytal více než 31 mačů za sezonu a stále spadá do kategorie neprověřených brankářů. A znáte to, psychika bývá u gólmanů křehká.

V Torontu si mohli vybrat lépe, ale pokud uvážíme obětovanou protihodnotu, rozhodně se za svou volbu nemusí stydět. Campbell je lepší než Hutchinson. Tečka. Otázkou ovšem zůstává, zda by se více nevyplatila razantnější investice a příchod třeba takového Robina Lehnera. Místo záplaty by si v takovém případě GM Kyle Dubas pořídil spasitele.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter