Léto 2012 aneb Minnesota si pořídila superhrdiny

6. července 21:00

David Zlomek

Kanceláře měly být dávno prázdné. Koneckonců, bylo to 4. července, pro Američany nejvýznamnější den, kdy si připomínají svou nezávislost. Tehdy, byl to rok 2012, se v Minnesotě slavilo ve velkém, lidé si užívali krásného počasí a ulicemi procházel průvod. Jenže kanceláře prázdné nebyly, třicet zaměstnanců tamní hokejové organizace se navečer po dni stráveném na golfu sešlo v aréně Wild. Ptáte se proč? Museli totiž vyřešit tisíce žádostí o permanentku.

Nebylo se čemu divit, ve městě vybuchla hokejová bomba, protože Wild angažovali dvě největší jména tehdejšího trhu s volnými hráči. Útočník Zach Parise a obránce Ryan Suter podepsali identické smlouvy na 13 let a 98 milionů dolarů. Nikdo si nechtěl nechat ujít nadcházející sezonu.

„Energie v kanceláři byla hmatatelná,“ vzpomíná prezident Wild Matt Majka. „Někteří naši zaměstnanci tam pořád chodili, i když neměli nic společného se zákaznickým servisem nebo prodejem lístků. Prostě chtěli být u toho. Pro celou organizaci to byl přelomový den.“

Příjmy z permanentek a suvenýrů se okamžitě zvedly, stejně jako pozornost fanoušků i nezasvěcené veřejnosti. To ale nebylo cílem. Cílem bylo konečně zvýšit konkurenceschopnost, vždyť před podpisem Sutera a Pariseho chyběl minnesotský celek v playoff čtyři roky po sobě.

Tyto dvě hvězdy úkol z části splnily, hned v první společné sezoně se dostali do vyřazovacích bojů, kam se pravidelně dostávají až do teď, nicméně tím pozitivita končí, protože jedinými úspěchy jsou dvě vyhrané série. A to je málo.

A co dál? Do konce smlouvy chybí oběma sedm let, mají za sebou řadu zranění a hlavně je jim už 33 let. Na obou stranách ale panuje pozitivní nálada. „Kdyby se měla situace opakovat, udělal bych znova to samé,“ řekl majitel Craig Leipold. „Změnili náš tým k lepšímu. Tehdy to byla přesně jedna z těch situací – kdybychom je nezískali, litoval bych toho do konce života.“

A Parise dodal: „Nikdy toho nebudu litovat, protože mi to dalo možnost strávit spoustu času s mým tátou. Nikdy nebudu mít výčitku, že jsem mu nebyl nablízku, nikde jinde bych tuto příležitost nedostal. Nelituju.“

Obchodní trefa do černého

Wild byli před šesti lety mimo. Radost a napětí ze zápasů v playoff nezažili čtyři roky a Leipoldovi chyběla hvězda, někdo, kdo bude tváří mužstva. Jeho jednání také přinesla pochybení mezi fanoušky: chce fakt vyhrávat, nebo má klub jako koníček?

Držitelů permanentek bylo nejméně v historii. I když Wild nikdy nezveřejnili konkrétní čísla, šlo o tisíce pod stropovou hranici, která tehdy činila 16 500.

Dalším faktorem bylo, že v roce 2009 otevřela University of Minnesota nový stadion, zájem o lístky tak opadal, lidé měli větší zájem o univerzitní soutěž. Než přišel Suter s Parisem. „Věděli jsme, že s nimi prodáme každičký lístek na každičký zápas,“ říká Leipold.

A nemýlil se, po zbytek léta prodali přes čtyři tisíce permanentek. Do toho všechny ty suvenýry, no kdo by nechtěl dres nebo tričko se jmény nových akvizic? Na organizaci byla upřena velká pozornost, čehož využily velké firmy, které s ní uzavíraly spolupráce jako na běžícím páse. „Jejich vliv byl okamžitý,“ potvrzuje Majka.

Stoupání tabulkou

Byznys, čert ho vem! Hlavní bylo, že přišlo zlepšení na ledě. Jak bylo zmíněno, Minnesota od té doby nechyběla v playoff, navíc co se týče výher a bodů, patří po příchodu dvou hvězd do nejlepší desítky ligy. Jistě, sami dva to nevytrhli, nicméně právě oni dva dodali solidně vyváženému týmu rovnováhu a klid.

Parise patří během jeho šesti let u Divočáků k nejlepším levým křídlům ligy, alespoň podle statistik. Je na třináctém místě bodování, jen pět hráčů je lepších, co se týče statistiky gólu na zápas (0,38), osmé místo mu patří v počtu vítězných gólů. „Na ledě nenajdete pracovitějšího hráče než je on,“ chválí ho Leipold.

Ryan Suter, druhý z dvojice, má také úchvatné statistiky. Nikdo v lize nestrávil víc času na ledě než Suter, který na něm průměrně tráví 28 minut a 4 vteřiny. V obraně Wild je tedy logicky neotřesitelná jednička, na led vjíždí za každé situace, přičemž si udržuje pěkné čísla ve statistice +/-, bodů sbírá také dost. „Zaslouží si každičký cent, který jsme za něj dali,“ říká majitel.

Kromě toho také nezapomínejme, že oba pomohli týmu také v mimosezonním období. Ani nemusí nic dělat, jejich presence v týmu stačí, protože spoustu volných hráčů lákala vidina hraní s nimi. „Neskutečně nás to zviditelnilo,“ řekl Brent Flahr, viceprezident hokejových operací. „Stali jsme se destinací, kam hráči rádi chodí. Myslím, že před tím tomu tak nebylo.“

Nejistá budoucnost

Zatímco uplynulých šest let by se dalo hodnotit jako poměrně úspěšných, otázkou zůstává, jak to bude dál, protože smlouva je váže k dalším sedmi letům. Efekt by tak mohl vypršet.

Zrovna u Pariseho je to velmi nejisté, protože má velkou smůlu na zranění. Naposled v uplynulé sezoně zmeškal první půlku kvůli zádům, v playoff potom nehrál poslední dva zápasy, měl zlomenou hrudní kost. „Na to mám velkou smůlu,“ smutní Parise. „Doufám a věřím, že je vše zlé za mnou.“

To Suterovi zdraví poměrně drží, až letos v březnu si těžce zlomil kotník. Ještě na konci června chodil o berlích, každý den ale rehabilituje a pracuje na zahojení. „Za chvíli to bude dobré, cítím se líp, doktorovi se noha také líbí,“ řekl optimisticky obránce.

Oběma je 33 let, až kontrakt vyprší, bude jim už 40, pořád ale budou brát velké peníze, což možná znemožní generálnímu manažerovi nějak více zatřepat s kádrem. To je ale těžké odhadovat, oba dva mají totiž téměř neohroženou pozici. Nic z toho ale majitel Leipold neřeší. Stojí si za svým – risk se vyplatil, navíc oba jsou ve svých nejlepších letech.

„Pokud budou mít Zach i Ryan před očima jediný cíl, kterým je Stanley Cup, budou pevnou součástí sestavy, dokud jim neskončí smlouvy. Jsou totiž obrovským přínosem,“ potvrdil Leipold.  „Oba dva po tom touží víc, než když s námi před šesti lety podepisovali smlouvu.“

Naděje pořád žije

Jak už bylo zmíněno, první kolo playoff překonali Wild pouze dvakrát, Leipold ale i nadále věří, že šance jeho týmu na samotný triumf jsou velké. To si myslí i Parise se Suterem. „Pořád nám zbývá dost let ze smlouvy. Když uděláme pár změn, máme šanci,“ souhlasí Suter.

Naději mají Wild oprávněnou, protože když oba hrají, pořád jsou skvělí.

Když nebyl Parise zraněný, byl produktivní. V sezoně 2017/18 odehrál 42 zápasů a vstřelil 15 branek. Kdyby odehrál zápasy všechny se stejným střeleckým tempem, v kolonce gólů by bylo číslo 29.

A Suter je produktivní jakbysmet, jen se podívejme. V minulém ročníku stanovil nový rekord organizace v počtu asistencí obránce, bylo jich 45. K tomu dal šest branek, čímž vyrovnal své bodové maximum. To vše v 78 zápasech. „Asi jsem jako víno, dozrávám později,“ usmíval se.

Může se ale přestat dařit a smlouvy se najednou stanou výrazně nevýhodné. Leipoldovi se myšlenka kontraktu na 13 let nezamlouvala od začátku, ale jelikož ostatní týmu nabízely dlouhodobé smlouvy, Wild se museli vyrovnat, aby měli šanci na jejich ukořistění.

Smlouvy byly podepsány před čtyřměsíční výlukou, po které se změnila pravidla ohledně platů a vykupování smluv. Leipold ale uvedl, že ze smlouvy nevykoupí ani jednoho za žádné situace.

Koneckonců, zvedá se platový strop a s ním i platy, takže je možné, že se smlouvy Pariseho a Sutera stanou průměrnými, třeba i výhodnými. Zejména ta Suterova, když se podíváme, jaké částky dostávají obránci nyní. Burns má osm milionů ročně, Subban o jeden víc, Doughty rovnou 11.

A co bude dál?

Pokaždé, když jde o velkou smlouvu, hledají se pro a proti. Hráči získají jistotu peněz a práce, na druhou stranu přichází obrovský tlak. Taky je možné, že si vyberou špatně a zakopou se v týmu, co ani nedojde do playoff.

Suter ani Parise svého rozhodnutí nelitují, malé zklamání je ale viditelné. „Trošku mě štve, že týmy, se kterými jsem jednal, buď vyhráli Stanley Cup, nebo byli aspoň ve finále,“ řekl Parise.

Triumf chybí, to je prostě nesporný fakt, jenž se také odráží na majitelově hodnocení posledních šesti let: „Dokud nevyhrajeme Stanley Cup, tak nikdo z nás neřekne, že je spokojený s tím, jak se věci vyvinuly.“

Pořád má ale naději, že jeho tým vysněný Stanley Cup získá, v týmu má dva stavební kameny, které byly doslova vymodlené. Mají na to sedm let.

„Příběh ještě nebyl dopsán. Čeká nás ještě dost kapitol tohoto skvělého příběhu. Plně věřím, že skončí vítězstvím,“ zakončil.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.