Pacioretty a Montreal? Mrtvé spojení čekající na konec

Být kapitánem kanadského klubu není v posledních týdnech vůbec jednoduché. To vám potvrdí nejen ottawský Erik Karlsson, ohledně kterého se nedávno opět rozvířily přestupové spekulace, ale také jeho montrealský kolega Max Pacioretty. Dny kanonýra Canadiens v Quebecu se zdají být sečteny a po posledních prohlášeních na každoročním golfovém turnaji už je jen otázkou času, kdy generální manažer Marc Bergevin svého nejlepšího útočníka vymění.

Byl by to jakýsi symbol konce, který se nezadržitelně blíží, ale Max Pacioretty se znovu po roce rozhodl v Montrealu uspořádat tradiční golfový turnaj, na němž se znovu vybraly potřebné peníze pro montrealskou dětskou nadaci i tu, kterou kapitán Canadiens sám založil.

Na druhou stranu se však místo toho, aby odmítl jakékoliv komentáře ke své situaci v klubu – čemuž by se nikdo na takové akci nemohl divit, rozhodl promluvit a dát fanouškům Canadiens najevo svoji pozici.

„Tento turnaj byl… nechci říci uspěchaný, ale chtěli jsme zkrátka počkat do poslední možné minuty pro případ, že by se něco stalo,“ vysvětlil Pacioretty mimo jiné to, proč byly pozvánky hostům, mezi nimiž byli také vlastník Canadiens Geoff Molson, generální manažer Marc Bergevin a kouč Claude Julien, rozeslány pouhých 14 dní předem.

Čekání a nejistota jsou dvě věci, které má devětadvacetiletý Američan na denním pořádku. Minimálně od loňského prosince se totiž někdy více, někdy méně pořád spekuluje o jeho výměně do jiného klubu. Nejblíže odchodu se Pacioretty ocitl na červnovém draftu, ale údajně odmítl nabídku šestileté smlouvy s průměrným ročním platem ve výši šesti miliónů z Los Angeles, jež byla pro Kings nezbytnou součástí případného trejdu.

Namísto toho dal v červenci najevo, že by byl ochoten se začít s Habs bavit o novém kontraktu, který by nahradil jeho stávající, jenž mu příští červenec skončí a udělá z něj nechráněného volného hráče. Narazil ale na nezájem Bergevina, který s ním do dalších sezón nepočítá a je odhodlán ho vyměnit.

„Nemůžu tu situaci kontrolovat. Musím se starat pouze o to, co můžu kontrolovat, a tohle je mimo mou kontrolu. Pokud k něčemu dojde, tak budu vést diskuze, které jsou potřebné, ať už s Marcem nebo mým agentem. Momentálně však nic z toho kontrolovat nemůžu,“ vyjádřil rodák z Connecticutu svoji bezmoc.

Pacioretty se během léta musel oklepat z jedné ze svých nejhorších sezón, v níž dal jenom 17 gólů a příliš nepomohl týmu, který rok po vítězství v Atlantické divizi skončil na 14. místě a na draftu vybíral z třetího místa. Ani neúspěch, ani spekulace o odchodu ho však neodradily od touhy v Montrealu zůstat.

„Takový je život. Ne všechno je perfektní a hladké. Nemám nad touhle situací kontrolu, ale vy novináři víte, jak rád tady žiju. Koneckonců tu žiju 12 měsíců v roce. Moje děti jdou zítra do školy a opravdu se na to těšíme. Často se mě ptají, jestli je zvláštní být v této situaci, ale spousta hráčů čelí této situaci každý rok. Jenom ta moje je tak nafouknutá kvůli tomu, kde jsme a kdo jsem,“ řekl montrealský kapitán.

Bohužel pro něj ovšem management Montrealu jeho odhodlání v klubu zůstat nesdílí a vypadá to, že jediné, co je potřeba dořešit, aby Molson a Bergevin, kteří na turnaji oba komentář k Paciorettyho situaci odmítli, výměnu dokonali, je protihodnota a destinace, kam svého kapitána pošlou.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter