Petr Adler: NHL opět řeší otázku chytrých puků

Hokej je nejrychlejší kolektivní hra na světě a někdy se stane, že ani jestřábí zrak televizní kamery nerozezná, zda se puk dostal přes brankovou čáru nebo ne. A přitom je jasné, že každý získaný a ztracený bod může znamenat milióny dolarů: v soutěži o Stanleyův pohár hrají hráči za hubičky, které neplatí majitelé, a veškerý zisk jde do jejich kapsiček. Může nová generace puku, která pípne, když ten kulatý nesmysl překročí brankovou čáru celým svým objemem, být řešením?

Technici, které NHL najala, se začínají domnívat, že ano.

Tentokráte nepůjde o hokejově nevzdělané televizní diváky, převážně z Ameriky, kteří nedokázali sledovat puk na obrazovce. Budiž ale přírodě zvěstováno, že ani kameramani televizní sítě, která zavedla puky, které na obrazovce vypadaly jako komety, nevěděli moc dobře, co dělají. A jejich režiséři a střihači v přenosových vozech jakbysmet.

FoxTrax (to je ten na snímku shora, ovšem ve stavu rozebraném) prostě neuspěl.

Jenže tady jde o něco trochu jiného.

Jen v posledních několika týdnech se stalo, že rozhodčí přezkoumávali spornou branku. Shodou okolností na výsledek dopláceli hlavně Boston Bruins, ale to už je vedlejší.

Šlo pouze o to, že z žádného úhlu pohledu televizních kamer nešlo říci, zda puk přešel přes brankovou čáru celým svým objemem. Tak, jak to výslovně říkají pravidla.

Jednou stal pohledu v cestě chránič Roberta Luonga (Florida Panthers), podruhé lapačka Henrika Lundqvista (New York Rangers). Obzvláště v tom druhém případě to bylo divné: pohled shora zaznamenal, že Lundquistova lapačka byla celá za brankovou čarou, ale současně směřovala kupředu, a nebylo zřejmé, zda se puk do ní dostal ještě v době, kdy byla za čarou nebo když už byla před ní.

Výsledek: situace způsobila oprávněné pochyby, branka neplatila. V řeči rozhodčích NHL: “inconclusive, no goal.” Boston, jak už zmíněno,  to může stát ohromné milióny. Takhle nemile ztracené body mohou způsobit, že se nedostane do pohárové soutěže. Ta je ovšem, z hlediska majitelů, doslova tiskárnou na peníze: přestávají hráčům platit výplaty, po odečtení výdajů jim zůstává za nehty každý cent, ať už je to z prodeje párků a piva nebo z prodeje vysílacích práv či vstupenek.

Odborníci zkouší nejméně dvě možnosti. Ta první bude znamenat, že uvnitř puku bude nějaké malinkaté, cizím slovem miniaturní, zařízení, a že branková čára bude natřena nějakou zvláštní barvou, takže puk, který je za čarou, pípne.

Druhé řešení je ještě složitější, neboť by znamenalo, že by nějaký počítač sledoval puk ať je kde je, což by mohlo pomoci nejen při sporných brankách, ale také při dohadech o postavení mimo hru.

V tomto posledně jmenovaném případě, mimochodem, běží ve vedeních mužstev, ligy a odborů (NHLPA) spory o tom, jak vlastně to pravidlo uplatňovat.

Nyní, když máme možnost, že se kouč odvolá, říkají někteří z ligy, by bylo dobré říci přesně, kdy postavení mimo hru přestává být postavením mimo hru. Zmiňují, kupříkladu, možnost, že hráč útočícího mužstva je skutečně v postavení mimo hru, které nikdo z pruhovaných (zeber) nepostřehl. Platí branka, když se mezitím puku dotkl, být jen částečně a třeba i pouze náhodně, hráč bránícího mužstva? Nebo je to pořád ještě postavení mimo hru? Nebo ještě dál: platí taková branka, když se útočící mužstvo sice dostalo do obranné třetiny soupeře v postavení mimo hru, ale mezitím uplynulo určité množství vteřin? Jaké množství vteřin?

A tomu všemu by pomohl elektronický puk, jehož pohyb by si rozhodčí mohli přehrát na počítači, a viděli by přesně jak postavení puku, tak časové rozložení tohoto postavení.

Programátor, který o tom všem (mezi čtyřma očima) mluvil, byl možnostmi, které má před sebou, přímo nadšen. Tohle, říkal, tohle je úkol! A to říkal i přesto, že hokeji moc nerozumí, takže si musel nejdřív přečíst pravidla, a pak pár neděl chodit na hokej ve společnosti chlapíka, který pracuje v oddělení hokejových operací NHL.

Po těch několika nedělích přišel k závěru, že samo o sobě to vlastně nic není, že něco podobného vymýšlel, když pracoval na nějakém výzkumu pro zařízení, která posílá do vesmíru NASA.

Jenže, uzavřel smutně: ani do těch největších rachejtlí neřeže každou chvíli plnou silou nějakej chlap hokejkou, a ještě k tomu ze všech stran.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter