Před 101 lety bez vítěze Stanley Cupu. Bude se historie opakovat?

V roce 1893 se slavný Stanley Cup předával vůbec poprvé, vznikla tím dlouholetá tradice. Samotný pohár se už stal legendou. Od onoho roku je tato trofej každoročně předávána nejlepšímu hokejovému týmu v Severní Americe. Tedy kromě dvou výjimek. V roce 2005 byl kvůli výluce zrušen kompletní ročník. Druhý případ se datuje před 101 lety. A ten třetí by mohl nastat letos.

Jak je moc dobře známo, v průběhu minulého týdne NHL pozastavila soutěž kvůli smrtícímu koronaviru, jenž straší celý svět. Je sice v nejlepším zájmu všech zúčastněných, aby se ročník normálně dohrál, ale nikdo neví, co se bude dít. Ať se už začne hrát kdykoliv, soutěž bude drasticky poznamenána.

Už by se chtělo napsat, že tohle tady nikdy nebylo. Nicméně bylo, bohužel. Sezona 1918/19 byla první, ve které nebyl vyhlášen vítěz Stanley Cupu. Tehdy světem řádila španělská chřipka. Tou se nakazilo půl miliardy lidí a podlehlo jí 20 milionů. Dokázala přerušit právě i finále Stanley Cupu.

Tehdy byl systém trochu jiný. Finále bylo hráno mezi vítězi NHL a tehdejší Pacifickou hokejovou asociací (PCHA). Ligy se střídaly v pořádání závěrečných klání. Ten rok vyšlo pořadatelství na PCHA, a tak se finále mezi Montreal Canadiens a Seattle Metropolitans hrálo v Seattlu. To pro Montreal, v jehož kádru tehdy byly takové legendy jako Joe Hall, Newsy Lalonde nebo Georges Vezina, znamenalo dlouhou cestu vlakem.

A zde přichází na řadu komplikace. První světová válka, která tomuto finále těsně předcházela, zapříčinila roznesení chřipky téměř po celém světě. Ať už šlo o samotné vojáky, doktory či legionáře, kteří se přes Ameriku vraceli domů do Evropy. K tomu se ale později ještě dostaneme.

Pojďme k samotnému hokeji. Fakt, na který by se nemělo zapomenout, je, že se v každém zápase hrálo podle jiných pravidel. V prvním, třetím a pátém zápase se hrálo podle pravidel PCHA, ve druhém a čtvrtém zase dle nařízení NHL.

Zápasy podle svých pravidel vyhráli Metropolitans drtivě 7:0 a 7:2. Montreal zvládl druhý zápas, a tak byl stav série 2:1 pro Seattle. Čtvrtý zápas přinesl bezbrankovou remízu, a to dokonce i po druhém prodloužení. Tehdy to znamenalo jediné. Remízu. Až později se dohodlo, že se bude hrát, dokud nepadne gól.

Po tomto utkání byly oba týmy velice unavené, navíc na ně dolehla ona těžká chřipka. Pátý zápas se měl hrát za tři dny. Nakonec se odehrál. Až v prodloužení rozhodl o výhře Montrealu 4:3 Jack McDonald. Ten využil toho, že Seattlu chyběl jeden hráč. Cully Wilson totiž odešel střídat, nicméně jediný zdravý náhradník Frank Foyston byl natolik unavený, že nemohl na led. McDonald tak využil situace a posunul sérii do nerozhodného stavu. Dvě výhry pro oba celky, navrch jedna remíza.

Šestý zápas se už však nikdy nekonal. Byl zrušen jen pár hodin před jeho zahájením. U pěti hráčů Canadiens se totiž rozjela španělská chřipka naplno, teploty dosahovaly až čtyřiceti stupňů. Pravděpodobně ji dostali, když cestovali vlakem na pobřeží Tichého oceánu. Stejnými vlaky nejspíše jezdili již zmiňování účastníci první světové války.

Trenérovi Montrealu Georgeovi Kennedymu nezbylo nic jiného, než se vzdát Seattlu a nechat mu vítězství. Pete Muldoon, lodivod Metropolitans, ale rytířsky odmítl. Jen o pár dní později zemřel na zápal plic, jenž zapříčinila právě chřipka, ve svých sedmatřiceti letech Joe Hall. Mimo jiné onemocněl také Kennedy, který na příčiny chřipky skonal o pár let později.

V roce 1919 se tak vítěz nenašel. Když byl Stanley Cup v roce 1948 předěláván, bylo na něj přidáno rytí: 1919 / Montreal Canadiens / Seattle Metropolitans / série nebyla ukončena.

Nyní, po více než sto letech, je hokej v ohrožení znovu. Můžeme se jen dohadovat, co bude na poháru vyryto u číslovky 2020. Na odpověď si zatím musíme počkat.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter