ROZHOVOR: Hertl si drží neporazitelnost proti Jágrovi, nejvíce se baví vedle dvou Joeů

 

Jen zblokovaná střela z dřívějška, nic vážného.

 

Takový divný. První třetina byla dobrá, cítil jsem se výborně, od druhé to šlo z kopce a já nevím proč, ale já byl pořád na zemi. Pokaždé jsem zatočil, a aniž by tam byl hráč, tak jsem spadl. Jednou za čas přijde takový divný zápas, že se nic nedaří, navíc se prohodily lajny. Ale pak jsem od trenéra dostal důvěru při 3 na 3. Jsem rád, měl jsem i velkou šanci, Nebýt hákování, tak už jsem se šel radovat. Měl jsem prázdnou bránu, brankář vůbec nevěděl, kde má puk, a já už jsem ho viděl v síti. Škoda, ale důležité body pro nás.

 

Od začátku jsme chodili na sebe a vydrželo to celý zápas.  V první třetině mi Džegr řekl, že mi nepůjčí puk a já to zase otočil ve druhé třetině (smích). Teď jsme se ještě nepotkali, ale řeknu si mu o nějaký dárek za tu mou asistenci.

 

Začali jsme trip super, získali jsme čtyři body, když se zadaří i dál, tak snad stáhneme týmy před sebou. Sezona se krátí, musíme si zajistit play-off. Je to tam teď hodně našlapané, zvedli se Kačeři z Anaheimu.

Ani bych neřekl, od Nového roku jsem hrál jen s Joema (Pavelskim a Thorntonem) a docela nám to klapalo. Jsou výborní, baví mě to s nimi. Řekl bych, že to bylo dobré, bodoval jsem, dávali jsme góly. Jenže teď se nám trochu výsledkově nedařilo, a tak se to trenér rozhodl trochu přeházet. Uvidíme, co bude dál.

No žádná sláva to není. Ale podmínky jsou stejné pro všechny, puk tady skáče od hokejky nejen mně, ale i všem ostatním. Led nikomu nestraní a nebudu se na něj vymlouvat.

To rozhodně, moc jsem si to užil. Hrozné" kafe" (úsměv).

 

Přesně tak, dávám odtamtud hodně gólů. Chodím před klec a snažím se tečovat a dorážet puky. Něco doklepnout. Je to taková moje role.

 

No my jsme si to už vybrali dříve, otcové s námi v rámci Fathers' Tripu letěli do Arizony. Je to fajn akce, všechny nás to baví. Je pravda, že spousta klubů to pořádá tady na východním pobřeží, kam to přeci jenom mají všichni trochu blíže.

 

Jsem za to moc rád. Cítím se mnohem lépe (úsměv). Prostě mě to více baví, konečně mi to zase jde. 

 

Páni, to nevím. Když jsme ale posledně trénovali nájezdy, byl jsem v sedmičce vyvolených, která si to měla nacvičit na zápas. Ale kdo ví, kolikátý bych jel. Trenér nechává jako první jet ty nejšikovnější hráče, jen se podívejte, co vymyslel Joonas Donskoi.

 

Ano, rozumíme si. Jsem hrozně rád, že oceňuje mou hru a nechává mě hrát spousty minut. I ve chvílích, kdy se mi nedařilo, tak mě podržel a dal mi další šanci. Když jsem zrovna nehrál v elitní řadě, tak se mnou počítal a já jsem stejně odehrál spoustu času a za to jsem moc rád.